Josef Macek - Jiří z Poděbrad - rosmus

kdysi pana Ptáčka z Pirkštejna. K závisti Alšově přistupovaly jistě i rozdíly generačnímezi váženým starcem a mužem v nejlepších letech, jímž tehdy Jiřík byl; svou úlohujistě však měla i skutečnost, že zemřela manželka Jiříkova Kunhuta ze Šternberka a s nízmizely ohledy příbuzenské, jež by byly mohly přispívat k utlumení sporů.19. listopadu 1449 zesnula ve věku 26 let manželka Jiřího z Poděbrad paní Kunhutaze Šternberka. Zanechávala manželovi sedm dětí. Nejmladší, dvojčata Zdeňka aKateřina, byly, zdá se, •■ příčinou její smrti bezprostředně po porodu. V Kunhutěodcházela paní, jež si v rodinné tradici získala jméno dobré hospodyně,tiché družky aochránkyně chudých. „Byla všech chudých máti a milovala vše dobré," praví o ní nápisna hrobě v Poděbradech. Byla to asi starost o děti, jež vedla pana Jiřího k brzkémusňatku. Do roka po pohřbu slaví se na Poděbradech svatba. Nevěstou je dcera z dalšíhostarobylého panského rodu Johana z Rožmitálu, sestra předního představitelekatolického panstva, Lva z Rožmitálu. Paní Johana je však ženou zcela jiného typu, nežbyla zesnulá Kunhuta. Je to žena energická, schopná porozuměti složitým politickýmotázkám, ba přímo vášnivě oddaná hlavní zálibě manželově - politice. Brzy vystoupí zpřítmí rodiny Jiříkovy a postaví se mu po bok v záležitostech vladařských. Svatbou naPoděbradech tak vzniká manželská dvojice, jež předčí soupeře schopnostmi, vznikávšak i dvojice, jež je výrazným symbolem nových poměrů v Čechách. Paní Johanazůstává katoličkou a nic jí víra nebrání ve shodě s manželem-kališníkem. Naopak - zdáse, že sňatek s dcerou z rodu tradičně katolického pootevřel nové brány porozuměnímezi Jiřím z Poděbrad a katolickými šlechtici. Přiblížila se chvíle, kdy z vůle kališníků ikatolíků ujme se pan Jiří úřadu správce Českého království.Stará románská síň Bočkova dvora v Praze na Starém Městě v Liliové a Řetězovéulici, již bylo užíváno za Jiříka