Geotechnika - Fakulta stavební - Vysoké učení technické v Brně

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 61SOUČASNÝ STAV MONITORINGU SKALNÍ STĚNY UHOLŠTEJNACONTEMPORARY STATE OF MONITORING ON THEROCK WALL NEAR HOLSTEJNAntonín Paseka * , Vlastimil Hanzl ** , Milena Šamalíková ***ÚvodIn the frame of the projects GACR in last 15 years the monitoring on the rock wall nearHolstejn in the Moravian Karst was studiedt. In the end of narrow valley where the wateris sinking are very difficult conditions to find suitable places for the stations ofobservation. Therefore different methods were used. They are presented and evaluated inthis article.Stabilita skalních stěn v krasových územích je zpravidla narušována přírodními klimatickýmivlivy, které se projevují hlavně změnami teploty včetně účinku mrazu a povrchovou erozízpůsobenou deštěm a přívalovými srážkami. V případě, že se skalní stěna nachází v blízkostidopravní stavby přistupuje k přírodním faktorům i dynamický účinek od dopravy. Jednímz takových příkladů je skalní stěna pod silnicí č. III/3783 nad ponorem Bílé vody v Nové Rasovněv Moravském Krasu. Toto území je trvale ohrožováno opadáváním skalních bloků vlivemmrazového zvětrávání, hloubkovou erozí svahu přímo nad ponorem, změnami v korytě potokazpůsobenými zvýšením průtoků v době jarního tání a při letních povodních, které rovněž vyvolávajízměny v krasovém podzemí.Z historických pramenů, hlavně z údajů K. Absolona (1970) je známo, že na této lokalitěproběhlo již v minulosti několik skalních zřícení. První zprávy o změnách v podzemí v blízkostipropadání se datují z období 1852 až 1858, další jsou z let 1864, 1882 a 1910. Poslední katastrofálnískalní zřícení nastalo v roce 1965. Spadlé skalní bloky dodnes leží v korytě Bílé vody a při velkévodě zadržují splaveniny i spadlé stromy.Přehled dosavadních průzkumných pracíOd roku l994 se autoři zabývají inženýrskogeologickým průzkumem této lokality a to jakz hlediska stability skalní stěny, tak i z hlediska povrchových změn v jejím nejbližším okolí včetněstavu silnice. Bylo provedeno inženýrskogeologické mapování včetně geotechnické charakteristikyhorninového prostředí průzkum, navrženy a provedeny jádrové vrty a podle jejich výsledkuvytypována oslabená místa v masivu včetně kaveren a jeskyň. Následovalo první geofyzikálníměření a souběžné speleologické ověření stavu podzemí v blízkosti ponoru. Bylo zahájenodilatometrické měření hlavních puklin na skalní stěně a geodetické dlouhodobé měření, které trvá aždo současnosti. Druhé geofyzikální měření bylo zaměřeno i na okolní svahy nad silnicí a bylasledována teplota a výsledky vyhodnoceny metodou MKP.V rámci bezpečnosti silničního provozu byl nestabilní úsek přemostěn provizorním mostem ajeho stav je průběžně kontrolován.* Antonín Paseka, Ústav geotechniky, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně, paseka.a@fce.vutbr.cz** Vlastimil Hanzl, Ústav geodézie, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně, hanzl.v@fce.vutbr.cz***Milena Šámalíková, SIMgeo, s.r.o. Brno