Geotechnika - Fakulta stavební - Vysoké učení technické v Brně

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 71→ počva štoly je v prvním úseku porušení prosedlá a v délce cca 8 m se vytváří akumulace vody ohloubce cca 5 cm. Bezprostředně za pancířem jsou ve stropě ostění patrné vlasové trhliny, vevzdálenosti cca 2,5 m od pancíře jsou pozorovatelné smykové trhliny v bocích díla, přecházejícíaž do dna štoly.Přesné zaměření výšek dna a stropu ukázalo, že v úseku za pancířem skutečně došlo k poklesu(sednutí) dna až o cca 100 mm, v zadním úseku porušeného ostění ke zvedání dna i stropu o cca7-10 mm . Tubus ostění byl tedy deformován složitým prostorovým ohybem, jehož příčinou bylpokles spodní střední části ostění vyvolaný tlakem vody vniknuvší do otevřených šikmýchtrhlin, který tuto část ostění „vtlačil“ do deformačně měkkého podloží a boků.Lze soudit, že tento proces zatlačení spodní části ostění po otevření trhlin v bocích byl prvotnípříčinou vzniku celkového porušení ostění a přenesl se, díky podélné tuhosti ostění, do přední izadní části tubusu, kde způsobil vznik smykových a tahových trhlin.→ na stěnách ostění jsou výrazně vizuálně patrné šikmé pracovní spáry vzniklé při přerušeníbetonáže ostění. Tahové otevřené trhliny v prvním úseku porušení sledují a probíhají v tétospáře, což signalizuje, že mechanické vlastnosti betonu v pracovní spáře byly výraznědegradovány již od samého počátku provozu přivaděče. Stejně tak lze dedukovat, že filtračnívlastnosti betonu v pracovní spáře byly výrazně odlišné od ostatního betonu ostění a umožnilyvznik proudění vody přes ostění, které postupně narůstalo během provozu a způsobovalo postupdegradace pevnosti a těsnosti betonu ve spáře a jejím blízkém okolí.Z provedených průzkumů bylo možno dále dedukovat:→ vrtný průzkum (Geotest 11/2005) prakticky potvrdil zjištění georadarového měření ve štole(Geodrill 10/2005) o přítomnosti kaveren a oslabených míst za ostěním štoly. Zjistil rovněž, žehorninový masiv je v bezprostředním okolí vesměs silně narušen (RQD cca20 %) trhlinami, které musely vzniknout druhotně, protože primární narušení v tomto rozsahuby neumožňovalo realizovat štolu bez dočasné výztuže (nevyztužený výrub). Lokalizaceoslabených míst a dutin podle vrtného průzkumu je směrována především do levé části ostění(pohled proti staničení) a počvy, což odpovídá realitě průběhu průvalu. Velikost dutin svědčí odlouhodobém a intenzivním působení proudící vody za ostěním, což indukuje předpoklad, že sena tomto procesu musela výrazně podílet puklinová voda z horninového masivu, drenážovanápropustným okolím štoly. Oslabení horninového okolí štoly a vytvoření lokálních dutin přispěloke snížení tuhosti na kontaktu mezi ostěním a horninou a umožnilo vznik deformací narušenéhoostění po vniku tlakové vody do prouděním oslabených pracovních spár.Ke zvýšení silových a sufozních účinků vnějších tlakových vod výrazně přispělo tektonicképorušení a bloková struktura portálového svahu.3. Modelové ověření příčin a průběhu haváriePro ověření a orientační verifikaci příčin a průběhu porušení ostění byl realizován výpočtovýmodel štoly, orientovaný přibližně v místě měřícího profilu č. 7. Matematický model byl vytvořens využitím projektové dokumentace Aquatis . Řešení bylo prováděno v pružno-plastickém režimuvýpočtu, mechanické parametry hornin a materiálu ostění byly uvažovány podle doporučenízpracovatelů IGP (prof. Šamalíková) a ČSN 73 1001 pro beton ostění. V počevní oblasti a nabocích štoly bylo uvažováno s vlivem změkčení v důsledku tvorby oslabených oblastí a kaveren.Tlak vody ve štole byl uvažován ve výši 450 kPa (45 m v.s.).Vlastní řešení probíhalo v celkem 5 výpočtových fázích, které simulovaly postup a průběhporušování ostění. V počevní oblasti a na bocích štoly bylo uvažováno s vlivem změkčenív důsledku tvorby oslabených oblastí a kaveren. Tlak vody ve štole byl uvažován ve výši 450 kPa(45 m v.s.).Pracovní spáry (trhliny) v ostění byly situovány dle geodetického zaměření v profilu č. 7.