Geotechnika - Fakulta stavební - Vysoké učení technické v Brně

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 65SANACE HAVÁRIE STT TUNELU BLANKA POMOCÍTĚSNĚNÍ DVOUSLOŽKOVÝMI POLYURETANOVÝMIPRYSKYŘICEMIREPAIRING TECHNOLOGY FOR COLLAPSED ROCKMASSIF OF BLANKA TRAFFIC TUNNEL BY PUR 2CRESINSJaroslav SYNEKÚvodThe entry describes repairing technology of collapsed space on North Tunnel Tube ofBlanka Traffic Tunnel in Prague Garden Stromovka in October of 2008y. Repairing andsealing technology by using quickly reactive PUR 2C resins and jet-grouting. Thecombination of both repairing methods makes to possible principle sealing enormousunderground water inflow across the collapsed rock massif into the tunnel space.Tunelový komplex Blanka je součástí pražského městského okruhu, části mezi MÚKMalovanka na západě a MÚK Pelc-Tyrolka na severu Prahy. Délkou 6,3 km je nejdelší tunelovoustavbou v ČR a nejdelším městským tunelem v Evropě. Ražba tunelu probíhá z trojské stranysměrem k Letné a dosáhla úrovně Šlechtovy restaurace ve Stromovce.Popis situaceDne 12.10.2008 došlo při rozšiřovaní profilu severního tunelu pro nouzový záliv ke kolapsuhorninové klenby a následujícímu propadnutí pokryvných terasových vrstev do tunelu. Na povrchuvznikl v oblasti před Šlechtovou restaurací rozsáhlý kráter průměru cca 30 a hloubky 15 m.Příčinou havárie byly mimořádně obtížné geologické podmínky v místě ražby a zvodnělénadloží terasových naplavenin. Mocnost horninového skalního nadloží se zde postupně snižuje prona sever stoupající niveletu tunelu a jižním směrem naopak zaklesávající povrch skalní bázeke svahu pod Místodržitelským letohrádkem, nad klenbou tunelu klesá až na pouhé 3 - 4 m. Bázeskalního masivu je zde rozrušená průběžnými hladkými plochami puklin vytvářejícími horninovébloky. Puklinový systém s křížením několika směrů puklin na omezeném úseku výrubu tvořílokální anomálie náchylné k vyjíždění horninových bloků do výrubu. Při havárii došlo k uvolnění avyjetí bloku z puklinami ohraničeného, téměř svislého, komínu až na povrch skalního nadloží dopokryvných terasových vrstev. Tyto vrstvy zcela nasycené podzemní vodou pak vtekly vzniklýmkomínem do tunelu za vzniku povrchového kráteru. Spolu s přítokem podzemní vody o vydatnostiaž 200 l/sec vytvořily v tunelu zvodnělý splaz až do vzdálenosti 200 m od místa havárie. Místohavárie bylo už v předstihu sanováno tlakovou cementovou radiální injektáží z průzkumné štoly.Pro stabilizaci zvodnělého splazu byla v tunelu ihned nasypána opěrná hráz a následně bylpovrchový kráter vyplněn betonem. Plomba o objemu cca 1600 m 3 uzavřela povrchový kráter naúrovni cca 4,5 m pod povrchem okolního terénu a 1 m pod hladinou podzemní vody.Ing.Jaroslav Synek, Metrostav, a.s., a FSv ČVUT, jaroslav.synek@metrostav.cz