Století ryb - Český rozhlas

OSOBNOSTSTRANA 13Mnichově, Wiesbadenu, Frankfurtu,Bernu, Hagenu, Münsteru, Oldenburgu,Norimberku, Mohuči, Trevíru,Augsburgu, Essenu a Stuttgartu– a slavila s ní fenomenální úspěch.Slovy kritiky v Süddeutsche Zeitung(5. 7. 1962) po hostování v Mnichově:„Na všech německých operních jevištíchžádaná Carmen Soňa Červenápřekvapila již prvními tóny. Pravý alt,temně zabarvený, hluboký, mohutný,bez násilností dolů šroubovanéhomezzosopránu. Svého témbru užíváneobyčejně inteligentně i jako prostředkuk charakterizaci. Její Carmenje tragická postava, fatalistka Érotova(ne laciného sexu!), femme fatale velkéhoformátu. Její role je založena natriumfu svobody ve smrti. Tato Carmennejen že četla Nietscheho, onamu dokonce porozuměla: v této osudovébytosti není ani gram sentimentality,je tu znát škola intelektuálníchrežisérů Felsensteina a Sellnera. Jsouokamžiky, které zapíší Soňu Červenoudo divadelních dějin Carmen.“Jako Carmen se rozloučila s Vídnía jako Carmen vstoupila koncemléta 1962 na zaoceánské scény v SanFrancisku. Její Don José zde byl Mariodel Monaco. Angažmá v USA, kterése prolínalo se závazky v Evropě kolemnové domovské scény, jíž se stalFrankfurt, se dlouhodobě vracelo, podobnějako pozvání do Bayreuthu. Dálspolupracovala s Wielandem Wagnerema s dirigenty Knappertsbuschem,Böhmem a Boulezem. Cestovní mapajejích vystoupení obsáhla festivalyv Glyndebourne, Edinburku, Wexfordua Vídni, návraty do Barcelonya Lisabonu, Palermo, Řím i Miláno,Amsterdam i Ženevu a za oceánemLos Angeles, Seattle a Chicago. JménoSoni Červené, zapovězené v její vlasti,stanulo v jedné řadě vedle jmen TeresyBerganzové, Jamese Kinga, RenatyTebaldiové, Nikolaje Gjaurova,Birgit Nilssonové, Plácida Domingaa Anji Silji. Spolupracovala s dirigentyMatačićem, Swarowskym, vonDohnányim, Pr trem, Mackerrasem,Kubelíkem a znovu s Neumannem.Na scénách a pódiích západního světase potkala i s Rudolfem Firkušným,Evaldem Schormem a BohumilemGregorem, s Ludmilou Dvořákovou,Naděždou Kniplovou a GabrielouBeňačkovou.Svobodný svět jí otevřel i svobodupro další osudové rozhodnutí: po156 reprízách opustit Carmen, nevracetse k Verdimu a Puccinimu, alevyslyšet touhu srdce po nejbytostnějšímspojení slova s hudbou v tvorbědvacátého století, jak ji cítili Mahler,Strauss, Stravinskij, Prokofjev, Berg,Ligeti, Nono, Henze ale předevšímJanáček. Služba Janáčkovi neznamenalajen Zefku, Stařenku Buryjovkua Kabanichu, ale také pečlivé studiumčeské výslovnosti s kolegy a překladydalších Janáčkových děl do různýchjazyků, včetně Věci Makropulos provídeňskou Universal Edition.Soňa Červená, Petr Eben, Jan Soumar (1957)Za vynikající výkony a dlouholetoureprezentaci, zejména za Klytaimnestrua Hraběnku Geschwitzovou,byla Soňa Červená ve Frankfurtu podruhévyznamenána titulem komornípěvkyně. Dosáhla vrcholu. Uměla vše,dokonce osvědčila i ono největší umění– ve slávě odejít z operní scény.Neodešla ale z jeviště: po uzavřeníoperní dráhy přijala v létě 1989nabídku prestižního činoherního divadlaThalia v Hamburku. Svůj uměleckýoblouk tím nasměrovala opětk hudebnímu divadlu, kde nyní udávalitón skladatelé Tom Waits a LouReed a režisér Robert Wilson. Nováhostování obsáhla New York, Rio deJaneiro, Hongkong a Sydney.Do rodné Prahy se Soňa Červenávrátila až v půli svobodných devadesátýchlet k vydání knižní autobiografieStýskání zakázáno a knihy o svém pradědečkovi,Můjváclav. Osud jí dopřálnávrat také na scénu: pro město svýchrodových kořenů Hradec Králové nastudovalačinoherní titulní postavuv Návštěvě staré dámy a soubor tímdovedla k hostování v Praze a v Paříži.Díky Robertu Wilsonovi vytvořila propražské Národní divadlo alegorickoupostavu v Janáčkově opeře Osud. Novéoperně-melodramatické postavy pro nizkomponovali Tomáš Hanzlík v opeřeSlzy Alexandra Velikého a Aleš Březinav komorní opeře-procesu Zítra sebude... Roku 2005 byla vyznamenánaCenou Thálie a za rok 2008 Cenou AlfredaRadoka za nejlepší ženský hereckývýkon roku. Vytříbený smysl proslovo a hudbu dovedl Soňu Červenouk melodramu, s nímž stanula konečněi na scéně Národního divadla a znovupřed Českou filharmonií.Impozantní oblouk umělecké dráhypokračuje v nových projektech bezohledu na leta a na 5 200 vystoupenína prknech, která znamenají svět. Jan Králík Český rozhlas 3–Vltava: Opernívečer se Soňou Červenou. GeorgeBizet: Carmen, 11. 9. od 19.30 hod.FOTO — ARCHIV