Století ryb - Český rozhlas

AKADEMIESTRANA 31půdy a podmínky, ve kterých se vinnáréva pěstuje se tedy hodně liší. Jedinečnévlastnosti vínu dává tři staslunečních dnů v roce, velké teplotnírozdíly, které jsou zde mezi dnema nocí, a půda s vysokým obsahemminerálů.Alpská vína se tady vyrábějícelkem z dvaceti odrůd (55 % vínje červených a 45 % bílých), prvotníodrůdy jsou Lagrein, Vernatscha Gewürztraminer. Ze zdejších vinicse vyrobí 350 000 hektolitrů vína. Ačkolivjde v Itálii o jeden z nejmenšíchregionů, místní vína tradičně patřík vysoce ceněným. Jihotyrolští vinařizačali bojovat o místo mezi světovoušpičkou až v osmdesátých letech dvacátéhostoletí. Ale v současnosti máuž neuvěřitelných 98 % z jejich vínocenění doc. (Exkluzivní přehlídkuvín nabízí mezinárodní festival MeranoWineFestival & Gourmet – www.meranowinefestival.com.) Nejlepšímvínem celé Itálie se naposled staloGewürztraminer Terminum Spätlese2007, dezertní víno z vinařstvíTraminer Kellerei právě z jižníhoTyrolska.NA OBĚŽNÉ DRÁZE NEJDŘÍVŠPAGETY, PAK KNEDLÍKYPropojení alpských a středomořskýchvlivů snad nejvíce prospělo jihotyrolskégastronomii.Ta tradičně vychází z náročnýchhorských podmínek, ve kterých semístním obyvatelům dařilo získávatjen některé suroviny. Typickými alpskýmiprodukty jsou vedle vína mléko,sýry, špek a jablka. Pozor špekz jižních Tyrol může být pro někohovelkým překvapením, je v něm minimálnětuku a smlsnout si na něm nenídietní chybou. Doma je tu jak pohankaa divoké byliny, tak rozmarýna parmezán a samozřejmě fantastickésýry. Na každém jídelníčku také objevítetěstoviny nebo pizzu. Jihotyrolanési klidně jako předkrm dají těstovinya jako druhé jídlo špenátovéknedlíky. Díky zelenině či parmezánuse zde ovšem i z knedlíků stávátakřka dietní jídlo.Každé stolování bývá nezapomenutelnýgurmánský zážitek, ne náhodouv roce 2009 dostala jihotyrolskágastronomie ve slavném Guid Michelinpatnáct hvězdiček. Čínská bistraani americké řetězce rychlého občerstvenítady nenajdete – jeden takovýv Bolzanu prý byl, ale velmi rychlezase zmizel. Jolana MatějkováRecept z Jižního Tyrolskana polévku z rulandskéhobílého vína1/4 l masového vývaru, 4 žloutky,50 ml smetany, 1/4 rulandskéhobílého, 1 ztvrdlá houska nakrájenána kostičky, 1 polévková lžíce másla,skořice, muškátový oříšek, sůlNa kostičky nakrájenou houskuopražte na másle a posypte skořicí.Masový vývar a víno nalijte do hrnce.Smetanu smíchejte se žloutky a přidejtedo polévky. Šlehejte v hrnci přinízké teplotě tak dlouho, až budemít polévka krémovou konzistenci.Osolte a přidejte trochu muškátovéhooříšku a skořice. Podávejtev polévkových miskách. Posypteněkolika opraženými kostičkamihousky a špetkou skořice s muškátovýmoříškem. Ať už si po polévcedáte knedlíky či špagety, nebo oboje,nezapomeňte na Víno. Ví toho někdyo rytmu vesmíru víc než my.S JAKUBEM HRŮŠOUV JIŽNÍ ANGLIIJméno Glyndebourne patří na jihu Angliestaré odlehlé usedlosti se zahradou uprostředpastvin a současně i světoznámémudivadlu a letnímu festivalu. Koná sehodinu cesty vlakem z Londýna a patnáctminut od křídových útesů mořského pobřeží.Opera se tu mísí s bečením ovcí,smokingy se snoubí s náčiním pro piknikna trávě. Takové místo je jediné na světě.Historie operních představení saháv sídle rodiny Christieů do poloviny třicátýchlet dvacátého století. Jejich prvnímzáměrem bylo hrát Mozarta. Repertoárse však brzy rozšířil. Tehdejší hledištěani provaziště s jevištěm už ovšem nestojí. V 90. letech starou budovu těsně vedlerodinného sídla vystřídala mnohem větší novostavba s více než tisíci místy, dobrouakustikou i prostorným zázemím. Interiér moderního divadla krásně kombinuje kova světlé dřevo, exteriér se samozřejmostí používá neomítnuté cihly. Když prší, piknikujese o pauzách na krytých ochozech, ale jinak během přestávek mezi jednáními naplnoožívají zahrady. Pauza může mít i hodinu a půl a sluncem zalité trávníky ohraničenéploty pastvin, v dálce s výhledem na nevysoké zelené anglické kopce, i okraje záhonůu starých budov nebo naopak intimní zákoutí zahrady se stávají místem svačin, pikniků,sešlostí, malých oslav a velkých večeří.Šéfdirigent Pražské komorní filharmonie Jakub Hrůša jde i v Británii částečně ve stopáchsvého někdejšího učitele Jiřího Bělohlávka, který už v Glyndebourne dirigoval nejednopěkné představení, zejména Janáčka a Wagnera. Dirigenti a režiséři neodjíždějí,mohou bydlet přímo v domě. Týdny, po které se chystá nová inscenace, a týdny, běhemnichž se pak projekt reprízuje, dávají šanci nerušeně pracovat, studovat i obnovovatumělecké síly. Hrůša zde má letos pěkný úkol s Mozartovým Donem Giovannim.Před dvěma roky řídil na tomto renomovaném festivalu Bizetovu Carmen a napřesrokby to měla být Brittenova opera The Turn of the Screw (Utahování šroubu). Hrůšaje však především od letoška uměleckým ředitelem a šéfdirigentem projektu Glyndebourneon Tour. Začíná se v říjnu v domovském místě a pak následuje šňůra podzimníchpředstavení v řadě měst počínaje Wokingem přes Milton Keynes a Norwichpo Plymouth a Stoke-on-Trent. Na programech jsou vedle Dona Giovanniho ještěPopelka a Korunovace Poppey. O tom všem bude pořad Akademie, který připravujev kontaktu s Jakubem Hrůšou redaktor Petr Kadlec. (veb)