Století ryb - Český rozhlas

HRASTRANA 23Ze současné výstavy Beatlemánie z Českého muzea hudbyfenoménu – pop kultury 60. let. Stali se jejím produktemi akcelerátorem dalšího vzepjetí.V listopadu 1969 rozbouřil vlny veřejného míněnívelmi smělý čin. John Lennon vrátil královněAlžbětě Řád britského impéria, který členovéBeatles obdrželi v říjnu 1965 za zásluhy o nebývalýrozmach anglického exportu. Důvodem bylprotest proti vměšování v Biafře a proti podpořeamerické války ve Vietnamu. John Lennon a jehopartnerka Yoko Ono pak uspořádali na podporumírových myšlenek, které korespondovaly s dobovýmihesly hippies („make love, not war“), řadušokujících akcí.Rozpad skupiny Beatles před čtyřiceti lety tytoprocesy neukončil. Ani zavraždění Johna Lennonapřed třiceti roky. Naopak. Události nabylysymbolického významu a spustily řadu spontánníchaktivit. Význam skupiny Beatles a JohnaLennona pro českou hudbu a kulturu, shrnujesoučasná výstava Beatlemánie v Českém muzeuhudby v Praze v Karmelitské ulici, která potrvádo 10. 1. 2011. Připomínáme si jej i ve vysíláníČeského rozhlasu 3–Vltava. Aleš Opekar Český rozhlas 3–Vltava:Výročí týdne, věnované Johnu Lennonovi,vysíláme v nedělí 3. 10. 2010 v 15.15 hod.FOTO — ALEŠ OPEKARAKVÁRIUMCítili jste se někdy v zaměstnání jaksi nepatřičně?Nepohodli jste se se šéfem, nutili vás dělatnesmysly? Právě tyhle pocity důvěrně známé většiněz nás skvěle vystihla ve své rozhlasové hřeAkvárium, původně seriálu, francouzská scenáristkaMariannick Bellot.„Moje hra vypráví příběh o dívce, která pracujes velmi nepříjemným kolegou v miniaturní kanceláři.Chtěla jsem zachytit pohledem zevnitř všechnyabsurdity každodenního provozu v prestižníinstituci“, říká autorka, ověnčená za svoji rozhlasovoupráci již třemi prestižními cenami, a pokračuje:„Příběh vychází ze skutečnosti. Kdysi jsempracovala ve slavném museu s kolegou s tyranskýmisklony a způsoby. Nejenže se choval jako pomatenec,ale navíc se cítil jako velký šéf, jako šéf všechšéfů, zkrátka Superšéf. Tehdy bylo mému prvnímusynovi šest měsíců a přes den se o něj starali mí rodiče.Když jsem se večer vrátila z práce, byla jsemvelmi smutná z toho, že přicházím o to, jak roste.Proto Akvárium vznikalo nezbytně jako komedie,humor byl pro mne jako terapie, která mne osvobozovalaod negativních zážitků v zaměstnání.“Původně však Bellot chtěla vytvořit rozhlasovýdokument, manažer ARTE Radio Silvain Gire,který ji tehdy přizval ke spolupráci, však věděl,že je obratná scenáristka, a navrhl jí, aby ze svéhopříběhu udělala zábavnou hru pro webové rádio.Mariannick přijala a spolu s Christophem Raultemscénář i režírovala. Vznikla tak brilantní „klipová“komedie (formálně pojatá jako Bellotové pracovnídiář), kterou si po jednotlivých částech mohli stahovatposluchači webového ARTE Radio.Bellotová se při psaní scénáře inspirovala kreslenýmiseriály, záměrně předepisovala klišovitékomiksové zvuky. Zároveň vkládala do úst hlavníhrdinky věcné a neemocionální repliky. Tak mezipředimenzovanou zvukovou komiksovou ambalážía věcným seriózním komentářem vzniklo ironickénapětí, které je nejen zdrojem humoru, ale zároveňpůsobí velmi dramaticky.Mariannick BellotNemalou zásluhu na výsledku měla vedle obourežisérů zvuková designérka Sophie Bissantz. Ta sepři hledání zvuků nespoléhala jenom na počítače.Do studia si přinesla pět velkých kufrů napěchovanýchroztodivnými předměty od skleniček až podětské hudební nástroje, na něž dokázala vylouditnečekané zvukové kreace.„Mariannick Bellot je odvázaná, invenční, překotnáa lyrická“, napsala o autorce Akvária Anne-Marie Gustavová v časopisu Télerama. Stejné přívlastkymůžeme vztáhnout na původně rozhlasovýseriál Akvárium. Tvůrci ho později sestřihali do podobyrozhlasové hry a v roce 2008 poslali do Berlínana festival Prix Europa. Tam svojí zvukovou i obsahovouneotřelostí tak okouzlil porotce, že v dramatickékategorii udělili Akváriu zvláštní cenu.Česká verze v překladu Michala Lázňovského,dramaturgii Hynka Pekárka a režii Ivana Chrzevznikne od září v pražských studiích a vysílat sebude ve čtvrtek 25. listopadu ve 20.00 hodin. Doté doby si můžete poslechnout či stáhnout francouzskýoriginál na webu ARTE Radio. (na adrese:http://www.arteradio.com/son.html?174681) Hynek PekárekFOTO — ARCHIV