Století ryb - Český rozhlas

KLUB ROZHLASOVÉ HRYSTRANA 19Pavel Hrúznewspeak, Francouzi tomu říkají – prýpod vlivem polštiny – langue de bois,tedy dřevěný, nebo snad lépe dubový jazyk,Czesław Miłosz to v podtitulu svéeseje Zotročená myšlenka nazval logokracie,Ivan Kadlečík to pojmenovalmetajazyk. A hned názorně vysvětluje,co tím myslí: „Jako primitivní kmenyvystačíme, zdá se, málem s desíti nebodvaceti slovy. Diskutér v rozhlase asičtvrt hodiny pohazoval několika slovy,dutými kuličkami (i když předstírajíobřadnou posvátnost) – a celkovávýpověď setrvávala – nekompromisně– na nulovém bodě až do konce. Připoužití libovolného množství odstředěnýchspojek, částic a neurčitých zájmenlze tak v řeči vystačit s několikamálo slovy i několik hodin: teoretickyto vypočítali na počítači a praktickyto dokázali schopnější řečníci a nevinnípapoušci, které tu nechci urazit,protože ti nedokážou od přírody používattvořivým způsobem samostatněspojek, částic a zájmen. Skutečnost serozplynula, rozpustila nebo vypařila,živá voda změnila svou substanci v páruřídkých a lehkých slov.“Hned na to jako dobrý pedagoga taky trochu kazatel Kadlečík ukazujena konkrétním případě, v co se v takovémjazyce dovede proměnit i ta nejjednoduššískutečnost, jako třeba chléb:pro rozhlasové a jiné diskutéry je to„přes trvající objektivní problémy realizovanýfinální produkt pekárenskéhoprůmyslu“. Ve světě, kde vládnous takovou svévolí pouhá slova, se skutečnostopravdu rozplývá v nic, v takovémsvětě je opravdu možné a dovolenévšechno, protože tam se dá všechno,včetně největších lží, křivd a zločinů,nejen zastřít, ale třeba i ospravedlnitkouřovou clonou slov. Aniž by horlil,aniž by to dokazoval drastickými příklady,Kadlečík ukazuje, jakým smrtelnýmnebezpečím pro všechno živéje to, čemu říká metajazyk, a uzavírá:„Metajazyk je občanským průkazemvymyšlené skutečnosti těch, které praváskutečnost nechce a nesmí zajímat:jejich žargon nic nepostihuje, jen kličkujekolem husté horké kaše. Metajazykjen beznadějně maskuje ustrašenéignorantství, nenávist k matce skutečnosti,k prababičce hmotě.“Ivan Kadlečík je nejen originálnía ne zrovna jednoduchý autor, je toi neméně originální a zajímavý člověk.Pro cyklus Osudy s ním pětidílnévyprávění natočili slovenští kolegovéViki Janoušková a Oleg Pastier.Ve Dnech slovenské kultury tak budoumít posluchači Vltavy možnostvyslechnout jeho vyprávění ve slovenštině,která je Ivanu Kadlečíkoviceloživotním pracovním i uměleckýmnástrojem.FENOMÉN OUTSIDER– PAVEL HRÚZNarodil se 14. června1941 v BanskéBystrici, absolvovalstudium naElektrotechnickéfakultěSlovenskévysoké školy technickév Bratislavě.Pracoval jako inženýr,potom bylv letech 1968–1971 spolu s IvanemKadlečíkem redaktorem časopisuMatičné čítanie, odkud je oba za normalizacepropustili. Byl vyloučen zeSvazu spisovatelů a tím i z oficiálníhokulturního života a nesměl publikovatprakticky až do pádu komunismuroku 1989. V tomto období pracovaljako údržbář tenisových kurtů, skladníka energetik. Po listopadu 1989 působilve Slovenském rozhlase v BanskéBystrici jako redaktor literární redakce.Zemřel 15. srpna 2008.Pavel Hrúz patří mezi nejpozoruhodnějšízjevy slovenské prózy posledníchdesetiletí. Jeho prózy zásluhoupřibývajících autobiografickýchprvků dozrály k literárnímu perfekcionismu,jaký nemá v slovenské literatuřeobdobu. Břitký humor, údernédialogy, tvarová sevřenost, významovámnohoznačnost postihují hlubokéspodní proudy v člověku a společnosti,odmítají mýty, ideologie a falešné ideály.Lidé z Hrúzových povídek a noveltvoří bizarní, činorodý, neintelektuálnísvět, chovají se sebezáchovně a sobecky,bezohledně a kořistnicky, aletaké bytostně touží zůstat sami seboua nepodlehnout konvencím. Těmitovlastnostmi se bizarní figurky ztroskotancůHrúzových próz konfrontují sestrnulou společností a dávají jí vlastnělekce z morálky, cti a životní autenticity.Hrúzovo magické vypravěčstvípostihuje jak nejhlubší vrstvy lidsképsychiky, tak globální společenskouatmosféru. Hrúzova próza se takto stávámoderním vyjádřením odideologizovanéhosvěta a existenciálních problémůcivilizace na konci racionalistickéhodvacátého století.Dílo Pavla Hrúze je těžko přeložitelné,v každém případě se překlademmnoho z jeho jedinečnosti ztrácí.Proto jsme požádali spolupracovníkyze Slovenska o literární feature natéma Pavol Hrúz, který je dalším pokračovánímcyklu Fenomén outsider(portréty Ivana Kadlečíka, StanislavaRakúse a Pavla Vilikovského jsmevysílali v Týdnu slovenské kulturyv roce 2009, Lukavické zápisky HanyPonické o Velikonocích 2010). Spoluprácese slovenskými kolegy umožňujeposluchačům i autentický zážitekz interpretace Hrúzových textů vynikajícímislovenskými herci. Literární dílo Pavla Hrúze:Dokumenty o výhľadoch (1966),Okultizmus (1968), Chliev a hry(1990), Pereat (1991), Párenie samotárov.Rendez vous 69 (1993), Očikuričove (1996), Chlieb a kry (1996),Hore pupkom, pupkom sveta (1998),Bystrica v… tom (2000)Alena Zemančíková Český rozhlas 3–Vltava:Osudy Ivana Kadlečíka, spisovatelea varhaníka: 1.–5. 11. 2010v 11.30 hod.Fenomén outsider – Pavel Hrúz:Schůzky s literaturou, 7. 11. 2010ve 20.00 hod.