5.3. Rovnoběžné promÍtánÍ 322. Středovým průmětem přímky, která neprochází středem promítání S, je přímka. Středovýmprůmětem přímky procházející středem promítání S je bod.3. Středovým průmětem roviny procházející středem promítání S je přímka. Středovýmprůmětem roviny, která neprochází středem promítání S, je celá průmětna.4. Středovým průmětem bodu A ležícího na přímce k je bod A ′ ležící na středovém průmětuk ′ přímky k. Obecně leží-li bod na nějaké čáře, pak jeho průmět leží na průmětu té čáry.Říkáme, že se zachovává incidence.Poznámka 5.1 Pokud budeme pracovat s body z projektivního rozšíření prostoru, zjistíme,že ve středovém promítání může být obrazem vlastního bodu bod nevlastní a naopak obrazemnevlastního bodu bod vlastní. Načrtněte si takovou situaci a uved’te vhodný reálný příklad(např. zobrazení železničních kolejí).Obrázek 5.1: Obrázek 5.2:5.3 Rovnoběžné promítáníPodobně jako ve středovém promítání zvolíme v rovnoběžném promítání rovinu π, na kteroubudeme zobrazovat, a které říkáme průmětna. Dále zvolíme přímku s, která není rovnoběžnás rovinou π. Říkáme, že přímka s nám určuje směr promítání. Rovnoběžný průmět A′ boduA získáme tak, že bodem A vedeme přímku p (nazýváme ji opět promítací přímka), která jerovnoběžná s přímkou s a najdeme její průsečík s rovinou π. Podobně najdeme průmět boduB - obr. 5.2.Pokud použijeme pojmy z kapitoly o nevlastních elementech, můžeme říct, že rovnoběžnépromítání je speciální případ středového promítání, kde středem promítání je nevlastní bod.Vlastnosti rovnoběžného promítání1. Rovnoběžným průmětem (vlastního) bodu je (vlastní) bod.
5.4. Pravoúhlé promÍtánÍ 332. Rovnoběžným průmětem přímky, která není směru promítání, je přímka. Rovnoběžnýmprůmětem přímky, která je směru promítání, je bod.3. Rovnoběžným průmětem roviny, která je směru promítání, je přímka. Rovnoběžnýmprůmětem roviny, která není směru promítání, je celá průmětna.4. Rovnoběžným průmětem bodu A ležícího na přímce k je bod A ′ ležící na rovnoběžnémprůmětu k ′ přímky k. Obecně leží-li bod na nějaké čáře, pak jeho průmět leží na průmětuté čáry.5. Rovnoběžným průmětem různoběžek a, b jsou různoběžné přímky nebo přímky splývající,pokud a, b nejsou směru promítání. Jestliže je jedna z přímek a, b směru promítání, pakrovnoběžným průmětem různoběžek a, b je přímka a na ní bod.6. Rovnoběžnost se zachovává, tj. rovnoběžné přímky se zobrazí na rovnoběžné nebo splývajícípřímky (nebo na dva body), rovnoběžné úsečky na rovnoběžné úsečky apod.7. Rovnoběžným průmětem rovnoběžných a shodných úseček jsou rovnoběžné a shodnéúsečky (popř. dva body).8. Rovnoběžným průmětem útvaru ležícího v rovině rovnoběžné s průmětnou je útvar s nímshodný.9. Dělící poměr se v rovnoběžném promítání zachovává, tj. například střed úsečky se zobrazína střed úsečky.Druhy rovnoběžného promítáníPodle vztahu směru promítání vzhledem k průmětně rozlišujeme dva druhy rovnoběžnéhopromítání. Jestliže směr promítání je kolmý k průmětně, pak hovoříme o pravoúhlém (nebotaké o kolmém či ortogonálním) promítání. Pokud směr promítání není kolmý k průmětně,mluvíme o kosoúhlém promítání. Připomeňme, že jsme vyloučili případ, kdy směr promítáníje rovnoběžný s průmětnou.5.4 Pravoúhlé promítáníVlastnosti, které jsme uvedli pro rovnoběžné promítání, doplníme dvěma větami, které platíjen pro pravoúhlé promítání.Věta 5.1 (Věta o pravoúhlém průmětu pravého úhlu) Pravoúhlým průmětem pravéhoúhlu je pravý úhel, jestliže alespoň jedno jeho rameno je rovnoběžné s průmětnou a druhé nenína průmětnu kolmé.Věta 5.2 Velikost pravoúhlého průmětu A ′ B ′ úsečky AB je menší nebo rovna velikosti úsečkyAB, tj. |A ′ B ′ | ≤ |AB|.5.5 Středová kolineaceJsou dány dvě různé roviny α a α ′ a bod S, který neleží v žádné z rovin α a α ′ . Středovákolineace je geometrická příbuznost, kdy bodu jedné roviny odpovídá jeho středový průmětz bodu S do druhé roviny. Průsečnice o rovin α a α ′ se nazývá osa kolineace (obr. 5.3).