Š ‰ƒ‹ ˜ Ž ‹š - ČD Cargo, as

ALTERNATIVNÍ DOPRAVA / ALTERNATIVE TRANSPORT
Bratislava
Cena přístavu roste /
Value of Port Growing
Jak dál v rozvoji vodní dopravy na Dunaji.
What’s next in the development of waterway transport on the Danube.
TEXT / TEXT BY JÁN KOVÁČ, DOPRAVA A LOGISTIKA FOTO / PHOTO BY PROFIMEDIA
Stát v operačním programu Doprava počítá
s vybudováním nového trojmodálního
terminálu v okolí Bratislavy. Kontejnery
železniční, lodní a silniční přepravy se přitom
scházejí i v překladištích současného
bratislavského přístavu. Lidé z prostředí
nákladní říční dopravy se proto k diskusi
o jeho přesunutí staví skepticky nebo odmítavě.
Lepší lokalita podle nich v Bratislavě
a okolí neexistuje.
Nákladní přístav z městského centra
odsunuli i v Londýně, ve Vídni či v Rotterdamu.
S podobnými úvahami u nás přišli
před dvěma lety obyvatelé bratislavského
Ružinova. Podle bývalého architekta této
městské části Alexandra Hollého iniciativě
chyběla politická podpora. Projekt se dá
podle něj uskutečnit jen s pomocí vládních
kruhů. „Nikdo kromě vlády není dost silný,
aby projekt realizoval,“ dodává. I dnes by si
však přál, aby se k němu město vrátilo. Ministerstvo
dopravy se k otázkám o budoucnosti
přístavu nevyjádřilo.
Podle původních představ Alexandra
Hollého se náklad převážený ze dvou bratislavských
přístavů – Pálenisko a Zimný
prístav – měl přesunout právě na novější Pálenisko.
Rekonstrukcí a zefektivněním logistických
procesů by se tak vytvořily podmínky
pro úsporu místa. „Prostorové nároky
se v porovnání s obdobím, kdy byl přístav
vybudován, snížily, neboť některé druhy
nákladu, které kdysi přístavem procházely,
jsou už minulostí,“ řekl Hollý.
Nábřeží se mění
Trend odsouvání evropských nákladních
přístavů potvrzuje odborník na říční dopravu
z Výskumného ústavu dopravného
Peter Žitňanský. Města však podle něj původní
ráz nábřeží částečně ponechávají.
Například v Rotterdamu zůstaly původní
doky nákladního přístavu zachovány, cargo
se však přesunulo a namísto něj tu v bývalém
přístavu vzniklo muzeum, jehož exponáty
jsou i lodě a zařízení v přilehlých bazénech.
V Londýně zase podle Žitňanského
slov vznikly z původních přístavních skladů
luxusní byty. Alternativou nábřežní výstavby
může být jachetní přístav nebo přístav
osobní dopravy.
Zdrženlivost developerů
Stavební a developerské fi rmy jsou zatím,
co se týká vyjádření ohledně přístavu, zdrženlivé.
Ačkoliv zájem o nábřeží mají, důležitější
jsou zatím jiné projekty.
„Výstavba v přístavu by byla logickým
pokračováním developerských aktivit
na dunajském nábřeží. V současnosti mají
však developeři plné ruce práce s aktuálními
projekty. Proto je z naší strany předčasné
hovořit o úmyslech kupovat v této lokalitě
pozemky,“ řekl mluvčí J&T Maroš Sýkora.
„V případě, že tam půjde o stavební
aktivity, stavební podnikatelé se určitě budou
ucházet o možnost se na nich podílet,“
řekl prezident Zväzu stavebných podnikateľov
Ján Majerský.
Kam s přístavem
S odsunutím přístavu nesouhlasí ani další
odborník z Výskumného ústavu dopravného
Erich Píš. Ten před rokem vypracoval studii,
která měla posoudit možnosti vybudování
nového přístavu. I když podle jeho slov je
tento projekt za určitých podmínek reálný,
v cestě mu stojí několik překážek: „Hlavním
předpokladem jsou hydrologické podmínky,
které ovlivňují lokalizaci přístavních bazénů.
Dunajské břehy jsou v uvažované oblasti navíc
chráněnou zónou a odsunutí přístavu příliš
daleko by komplikovalo vytvoření nové
navazující dopravní infrastruktury.“
Ani tyto alternativy však neměly přístav
nahradit, ale pouze doplnit.
As part of the Operational Programme
Transport the state is planning on
building a new tri-modal terminal near
Bratislava. At the same time, containers
shipped by rail, ship, and highway already
convene at the transhipment hubs of the
current Bratislava port. People in the fi eld
of river freight transport therefore tend to
take a sceptical or negative stance to relocation.
They say there is no better locale in
Bratislava or its surroundings.
Cities such as London, Vienna, and
Rotterdam have already moved their ports
out of the city centre. Two years ago the
residents of Bratislava’s Ružinov came up
with similar plans. According to Alexander
Hollý, an architect that worked on the
quarter, the initiative lacked political support.
Hollý says such a project could only
be realised with the help of government
circles. “No one other than the government
is strong enough to implement the project,”
he states. He would nevertheless still like
the city to return to the idea. The Ministry
of Transport has not made a statement on
the port’s future.
According to Alexander Hollý’s original
plans, shipping at Bratislava’s two ports –
Pálenisko and Zimný prístav – would all be
moved to the newer Pálenisko. Through renovations
and increased effi ciency of logistical
processes space could be saved.
“The spatial needs have shrunk since
the period when the port was built, as some
kinds of cargo that used to go through the
port are now a thing of the past,” Hollý says.
The waterfront is changing
River transport expert Peter Žitňanský from
the Transport Research Institute confi rms the
trend of relocating European shipping harbours.
He notes, however, that cities partially
maintain the original character of the water-
Ideální poloha
Současná poloha přístavu je podle Píše z hlediska
dopravní sítě ideální. Nahrává mu
blízkost dálnice i železnice. „V porovnání
s klíčovými přístavy na horním Dunaji v Rakousku
a Německu je na tom z hlediska přístupu
k dálnici nejlépe – asi 0,3 km. Přístav
má ideální podmínky s napojením na dopravní
infrastrukturu. Není lehké najít podobné
podmínky jinde,“ říká Píš.
Bazény přístavu navíc plní i ochrannou
funkci – jsou útočištěm plavidel v případě
nepříznivých plavebních podmínek, jako
jsou například zimní výluka plavby nebo nepříznivý
stav vodního toku. „I když globální
oteplování tuto potřebu částečně snížilo,
nese s sebou nové ohrožení – riziko povodní,
před nimiž lodě také potřebují úkryt,“ zdůrazňuje
Píš. Výhodou areálu bratislavského
přístavu je podle něj i velikost. Ta umožňuje
pracovníkům přístavu bezpečnou manipulaci
s různorodým nákladem. “Právě proto,
že je přístav tak velký, dá se bezpečný náklad
od toho nebezpečného při překládce mnohem
snáz izolovat,“ argumentuje Píš. Právě
myšlenka kumulace všech lodí v jediném
přístavu by podle něho mohla ohrozit hygienickou
i prostorově-provozní bezpečnost.
„V době, kdy se rozměry dunajských nákladních
lodí zvětšují, je požadavek na minimalizaci
prostor odbavovacích mol dost nepochopitelný,“
dodává. ●
Přesun přístavu
Hlavní město Bratislava možná za několik let
napodobí ostatní evropská města a přesune svůj
nákladní přístav za město. Atraktivní pozemky
na výstavbu moderních městských zón se totiž
postupně mění a cena přístavu roste.
Moving of the port
In a few years the city of Bratislava could follow
other European cities and relocate its shipping
harbour to the outskirts of the city. The kind of
property attractive for constructing modern urban
neighbourhoods is gradually changing and the
value of the port is rising.
front. In Rotterdam, for example, the original
shipping docks were preserved, but shipping
was relocated and in its place a museum was
created in the former harbour with exhibits
including boats and equipment. In London
on the other hand, Žitňanský says, the port
warehouses were converted into luxury fl ats.
Alternatives to waterfront development are
docks for yachts or private boats.
Developers hesitate
Construction companies and developers
have so far been noncommittal in regard to
the future of the portlands. Although they
are interested in the waterfront, other projects
are currently more important.
“Development of the portlands would be
a logical continuation of the development
ALTERNATIVE TRANSPORT / ALTERNATIVNÍ DOPRAVA
activities on the banks of the Danube. At the
moment, however, developers have their
hands full with the projects they are currently
working on. For this reason it would
be premature to speak about an intention
to buy property in this locale,” says J&T
spokesperson Maroš Sýkora. “If construction
activity becomes an issue there then
building companies will certainly be interested
in taking part,” says Ján Majerský,
president of the Association of Construction
Entrepreneurs.
Where to put the port
Another expert from the Transport Research
Institute, Erich Píš, is opposed to moving
the port. A year ago he conducted a study
to evaluate the options for building a new
port. Although he says that such a project
is realistic, there are a number of obstacles
standing in its way: “The main prerequisite
is the proper hydrological conditions that
influence the location of the harbour. In
addition, the banks of the Danube is a protected
zone in the area under consideration
and moving the port too far would complicate
the creation of new connecting infrastructure.”
Ideal location
According to Píš, the port’s current location
is ideal in terms of the transport network.
It enjoys the proximity of the highway and
railway. “In comparison with the key ports of
the Upper Danube in Austria and Germany,
it has the best access to the highway – about
0.3 km. The port has ideal conditions for
connecting to road infrastructure. It’s not
easy to fi nd similar conditions somewhere
else,” Píš says.
Moreover, the port’s harbour also fulfi
ls a protective function – it is a refuge for
vessels during adverse nautical conditions,
for example winter closure or adverse current
conditions. “Although global warming
has partially reduced this need, it also
brings new threats – the risk of fl oods, from
which boats need a place to take refuge,” Píš
stresses. He notes that another advantage
of the Bratislava port is its size, which allows
workers to safely handle diverse kinds
of cargo. “Precisely because the port is so
big can safe cargo be isolated from the unsafe
much more easily during transfer,” Píš
reasons. The idea of directing all ships into
one harbour could threaten the hygienic
and operational safety of the port, according
to Píš. “At a time when the dimensions
of freight ships on the Danube are actually
getting bigger, the requisite of minimising
the size of the piers strikes me as rather incomprehensible,”
he adds. ●
42 REVUE PRO DOPRAVU A LOGISTIKU REVUE FOR TRANSPORT AND LOGISTICS 43