Sestava 1 - Vysoká škola obchodní v Praze

Opatření označená v obr. 5 blokem 1 charakterizují období kolem roku
1948, kdy byla do letecké flotily zaváděna první letadla s přetlakovou
kabinou (DC-6, B377) a na letištích byly realizovány první typy systémů
přesného přístrojového navedení na přistání ILS (Instrument Landing System).
Druhý významný pokles četnosti leteckých nehod představuje období
kolem roku 1954 (blok 2), kdy se začalo s masivním zaváděním rádiových
majáků pro potřeby traťové navigace VOR (WHF Omnidirectional
Radio Range) a dálkoměrných zařízení DME (Distance Measuring Equipment),
společně s růstem kvality radiového spojení a radary instalovanými
na některých letištních věžích (TWR). Pozitivní dopad v tomto období
také mělo zavedení nových typů letadel (Vickers-700 Turboprop a DC-7).
O několik let později (blok 3) sehrálo svou úlohu při snižování četnosti
nehod zavádění systémů řízení letového provozu ATC (Air Traffic Control)
s přehledovými radary a novými systémy pro přesné přiblížení na přistání.
V období kolem roku 1958 byla zahájena éra proudových letadel Boeing
707 a DC-8. Mezi technické modernizace zavedené v tomto období již
také patřil sekundární radar.
Sedmdesátá léta (blok 4) přinesl pro snižování četnosti nehod prostředky
prostorové navigace RNAV, založené na systému VOR/DME. Na
palubu letadel začínají být instalovány systémy signalizace blízkosti země
GPWS (Ground Proximity Warning System), protisrážkové systémy TCAS
(Traffic Collision Avoidance System) a současně i první jednoúčelové palubní
počítače. V devadesátých letech (blok 5) jsou již využívány systémy
optimalizace letu FMS (Flight Management System), mnohoparametrové
digitální palubní zapisovače letových dat FDR (Flight Data Recorder), výstražné
systémy predikce střihu větru ale i další výstražné prostředky pro
zajištění bezpečnosti letu.
Rok 2000 (blok 6) přinesl proces ověřování kvality letového provozu
FDM (Flight Data Monitoring) a nové způsoby zobrazování údajů řízení letového
provozu ATC Data. Jsou zaváděná nová, moderně koncipovaná
velkokapacitní proudová letadla, vybavená mnohonásobně zálohovanými
prvky řízení i celými navigačními a komunikačními systémy. Pro zvýšení
bezpečnosti používají kombinaci klasických mechanických a elektronických
prvků, zálohovaný palubní počítač letových parametrů a několik typů
nových radiových komunikačních zařízení. Začíná se využívat globální
navigační systém a paralelně s novými technologiemi se vytváří také
prostor pro budování systémů spolupráce napříč všemi provozními oblastmi
k zajištění maximální bezpečnosti letu. Principy činnosti uvedených
zařízení jsou zjednodušeně popsány v [1].
V současnosti se také stal závažným problémem požadavek zajištění vysoké
úrovně bezpečnosti letového provozu při pohybu letadel na zemi. Statistiky
ukazují, že s 20% nárůstem objemu leteckého provozu se dá očekávat
vyšší počet neoprávněných vstupů na RWY (Runway Incursion) o 100%.
Při předpokládaném zvyšování objemu leteckého provozu by se tedy počet
incidentů, včetně Runway Incursion mohl nebezpečně zvyšovat. Potřeba
dosažení vysoké bezpečnosti při řízení pozemního provozu na letištích sa-
102