B - Convention on Biological Diversity

II. Současný stavČeská republika se přes svou poměrně malou rozlohu vyznačuje velkým bohatstvím druhů rostlin a živočichů. To jedáno zejména její polohou na hranici několika biogeografických oblastí, ale také historickým a kulturním vývojem.Celkem bylo u nás zaznamenáno více než 2700 druhů vyšších rostlin, 2400 druhů nižších rostlin, 50 000 druhůbezobratlých a asi 380 druhů obratlovců.Pokud bychom hodnotili stav přírody v ČR z celoevropského pohledu, je nezbytně nutné upozornit na dvě základnískutečnosti. Intenzivní zemědělství a necitlivý průmyslový rozvoj se negativním způsobem promítly do celkovéhostavu prostředí. Působení lidských aktivit se promítlo do rozšíření a početnosti planě rostoucích rostlin a volněžijících živočichů, ale i do stavu celých biotopů a ekosystémů. Z krajiny mizí přechodové (ekotonové) plochy,významné jako zbytkové biotopy s vysokou biologickou rozmanitostí (rákosiny, remízky, meze, lada, nivní loukyapod.). Nejnovější a o to intenzivnější rozvoj liniových staveb vede ke snížení průchodnosti krajiny a fragmentaciareálů výskytu populací některých taxonů. Tento jev má negativní dopad nejen na volně žijící živočichy a planěrostoucí rostliny, ale i na člověka samého. Na mnoha místech došlo k narušení pohledových horizontů a krajinnéhorázu. V České republice se navzdory celkově neuspokojivému stavu přírodního prostředí uchovaly ve srovnánís většinou dřívějších členských zemí EU cenné části přírody v relativně dobrém stavu nebo stavu, který skýtámožnost obnovy přírodních procesů.Devastace krajiny a přírodních zdrojů našeho území, umocněná v posledních desetiletích, vedla kromě jinéhoke snížení biologické rozmanitosti a početnosti populací původních druhů. V ČR je podle aktuálních Červenýchseznamů v současné době ohroženo cca 34 % druhů savců, 52 % druhů u nás hnízdících ptáků, 50 % druhů plazů,43 % druhů obojživelníků, 43 % druhů ryb, 60 % druhů vyšších rostlin a 43 % mechorostů. Společným působenímmnoha negativních vlivů lidské činnosti došlo k takovému poškození ekosystémů, že na našem území vymizelacelá řada druhů (např. drop velký).Pro ochranu biologické diverzity krajiny je důležité zajistit účinnou ochranu rostlinných a živočišných druhů, včetněochrany jejich přirozených stanovišť. Ochrana druhů vyplývá ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírodya krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody), vyhlášky č. 395/1992 Sb. a zákona č.100/2004 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Zákon o ochraněpřírody vymezuje obecnou a zvláštní ochranu druhů, podle které se rostliny a živočichové dělí do kategorií ochranyna kriticky, silně a ohrožené. Jejich seznam a kategorie ohrožení jsou stanoveny vyhláškou č. 395/1992 Sb.Implementací směrnice o stanovištích byla druhová ochrana modifikována kategorií evropsky významných druhů.V důsledku implementace směrnice o ptácích mají specifický režim ochrany všechny druhy volně žijících ptáků (§5a, zákon o ochraně přírody).Cílená péče vedoucí k zachování druhů nesmí vyzdvihovat jen práci s jednotlivými druhy, ale musí zajistit udrženívhodných biotopů a celých ekosystémů, v nichž tyto druhy žijí. Odborně podložená péče o druhy rostlin a živočichůpatří mezi klíčové činnosti ochrany přírody. MŽP, prostřednictvím svých odborných institucí, zajišťuje výzkuma aktivní ochranu biodiverzity na úrovni populací. Následně, ve spolupráci s vědeckými pracovišti a jednotlivýmispecialisty, jsou sledovány taxony v ohrožených biotopech, ověřovány záchranné techniky péče o ohrožené nebopřirozeně vzácné druhy v jejich prostředí, tedy in situ, ale i mimo ně (ex situ) a sledován vliv managementu navybraná mimořádně významná stanoviště. U některých druhů bylo přikročeno k aktivnímu managementu jejichpopulací, jehož součástí je i doplňování jedinci z jiných částí areálu nebo uměle odchovaných člověkem - jasoňčervenooký (Parnassius apollo), rak říční (Astacus astacus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus). Nedílnou součástí22