B - Convention on Biological Diversity

však s mírnou nadsázkou konstatovat, že v problematice trendů opatření na vědecky fundované ekologické využitínerekultivovaných ploch hraje Česká republika, minimálně ve střední Evropě, jakýsi pomyslný primát, což lzedokumentovat namátkou např. organizací průkopnického a mezinárodně uznávaného semináře „Restoration ofBrown Coal Mining Areas“, aktivní zapojení do programu „BioHab, a Framework for Coordination of Biodiversityand Habitats“ podporovaného EU, zapojení do celoevropského programu monitoringu zátěže krajiny těžkýmikovy či vznik specifických publikací shrnujících komplexně problematikou přirozené sukcese na nerekultivovanýchplochách.Na velké části území jsou dlouhodobě poškozeny ekologické funkce krajiny velkoplošnou těžbou nerostných surovin,zvláště hnědého uhlí (těžební výsypky v Severočeském uhelném revíru), kameniva (především CHKO Českéstředohoří) vysoce kvalitních vápenců (CHKO Český kras), ale také štěrkopísků (např. CHKO Třeboňsko, CHKOLitovelské Pomoraví, a v Polabí).AI.II.III.IV.V.III. Problémové okruhy1. Narušení celkového rázu krajiny (v neposlední řadě devalvace estetické hodnoty) mozaikovitým rozmístěnímdrobnějších nerekultivovaných ploch až vytvoření velmi rozsáhlých území či poznamenání rázu celých regionů.2. Plošná disturbance krajiny vykazující neustále vzestupnou tendenci spojenou se zvýšenou činností člověkav krajině.3. Nedostatečná možnost odhadu dalšího vývoje na dané lokalitě s ohledem na nízkou míru vědeckých poznatkůze spontánních sukcesních pochodů na těchto, v krajině nově vznikajících biotopech.4. Rizika spojená se sekundárními jevy, které mohou hrát rozhodující roli v sukcesních pochodech a ovlivniti širší okolí vlastních nerekultivovaných ploch (vyluhování a distribuce toxických látek do substrátu, kontaminacespodních vod atd.).5. Ohrožení okolního prostředí zavlečením invazních taxonů rostlin a živočichů, které mohou potlačit či dokoncezcela vytlačit taxony i v širším území původní (nerekultivované plochy mohou působit jako „otevřená vstupníbrána“ do celého ekosystému).6. Dosud neexistující nebo nedostatečná legislativa.7. Nedostatečná a jen roztříštěná snaha o biologické hodnocení a ekosystémový přístup při řešení problematikynerekultivovaných ploch.VI.VII.VIII.IX.X.XI.XII.IV. CílePři využití vhodné vědecké metodologie respektující holistický integrovaný přístup k biodiverzitě ekosystémů selze dobrat k určitým modelovým zákonitostem; ty budou využity především při doporučení managementu a predikcidalšího vývoje na jednotlivých typech nerekultivovaných ploch. Vzhledem k tomu, že nerekultivované plochypředstavují nejrozmanitější soubor biotopů, navíc s rozdílnou plochou a umístěním v krajině, jejich ohrožení a případnéproblémy vzniklé během sukcesních procesů odráží konkrétní situace na dané lokalitě a vychází předevšímz intenzity primárního lidského zásahu, případné toxicity substrátu apod., nehledě na problémy obecně platné proochranu lokalit (majetkové vztahy, ekonomické tlaky na následné využití atd.).1. Vytvořit novou specifickou kategorii „studijní plocha“ v rámci ochrany přírody, která by právně zajistila možnostnerušeného a dlouhodobého vědeckého výzkumu sukcesních pochodů na vytipovaných lokalitách a nerekultivovanýchplochách. Takto získané výsledky aplikovat na lokality obdobného charakteru.49