B - Convention on Biological Diversity

VIII. Identifikace a monitorování biodiverzityAI.I. Úvod do problematikySmyslem identifikace a monitorování biologické rozmanitosti je zachycení změn jejích složek a získání podkladůpro hodnocení opatření a zásahů přijatých v rámci nejrůznějších koncepcí, strategií a programů. V mnohaoblastech dochází k rozvoji identifikačních kritérií a indikátorů, které na základě monitoringu poskytují informacio příslušných změnách zájmových součástí biodiverzity. Zhodnocení vývoje složek biodiverzity významných z hlediskaochrany a udržitelného využívání se neobejde bez dlouhodobých údajů zachycujících přírodní variabilitubiodiverzity a rovněž dopady změn životního prostředí globálního i regionálního rozsahu. Monitorování lze chápatjako pravidelné sledování spojené s vyhodnocením odchylek od stanovených standardů, stanovených v rámcipřírodních podmínek daného regionu a vzhledem k cílům monitoringu. Pro potřeby vyhodnocení účinnosti opatřenípřijatých v rámci Úmluvy, stejně jako pro účely identifikace a monitoringu složek biodiverzity, významných z hlediskaochrany a udržitelného využívání, je nezbytné navrhnout a ověřit soubor indikátorů.Indikátory jsou vnímány jako nástroje shrnující komplexní informaci o všeobecném stavu a trendech biodiverzitya poskytují rámec pro monitorování cílů Úmluvy a vývoje složek biodiverzity. Základním účelem navržení a ověřeníindikátorů zůstává vyjádření informace o biodiverzitě v kvantitativní, jednoduché a srozumitelné podobě. Indikátoryby měly být relevantní ve vztahu k politikám ovlivňujícím využívání biodiverzity, citlivé na změny, snadno analyzovatelnéa založené na vědeckých modelech. Klíčovým aspektem je náročnost sběru dat, přičemž by mělo býtrealistické získat data potřebná k navržení těchto indikátorů poměrně jednoduchými a reprodukovatelnými metodami.Pro zhodnocení změn biodiverzity a jejich možných příčin nepostačují pouze stavové indikátory biodiverzity,ale je rovněž potřeba rozvíjet indikátory, vztahující změny biodiverzity k zátěžovým a ohrožujícím faktorům.Vědecký orgán Úmluvy o biologické rozmanitosti (SBSTTA) doporučil na základě činnosti odborných skupin následujícíindikátory, které by měly být aplikovány bezprostředně 5 . Tyto indikátory slouží rovněž k získávání informacína celostátní úrovni a jejich cílem je zhodnocení stavu a trendů biodiverzity. Celkem je bezprostředně užíváno 13hlavních indikátorů, pro ČR 10 relevantních indikátorů:(a) trendy rozlohy vybraných biomů, ekosystémů a biotopů;(b) trendy početnosti a rozšíření vybraných druhů;(c) pokryvnost chráněných území (vztaženo na plochu státu);(d) depozice dusíku;(e) kvalita vody ve vodních ekosystémech;(f) změny stavu ohrožených druhů;(g) trendy genetické diverzity domácích a hospodářských živočichů, kulturních plodin a jiných pěstovaných rostlina druhů ryb převážně socioekonomického významu;(h) počet invazních druhů a jimi způsobené ekonomické ztráty;(i) konektivita/fragmentace ekosystémů;(j) rozloha udržitelně obhospodařovaných lesních, zemědělských a vodních ekosystémů.Průběžně by měly být vyvíjeny další indikátory pro ohrožení biodiverzity, ekosystémové statky a služby a vyrovnanérozdělování zisků pocházejících z využívání genetických zdrojů.II.III.IV.V.VI.VII.VIII.IX.X.XI.XII.5 UNEP/CBD/COP/7INF/33: Provisional global indicators for assessing progress towards the 2010 biodiversity target. UNEP/CBD/SBSTTA/10/9: Indicators for assessing progress towards, and communicating, the 2010 target at the global level.51