VARIA X - Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra - SAV

leží urèité vrstvì spoleèenské ani urèitému stavu, nýbrž všem, kdo jsou proò
psychologicky disponováni. Jako jazyk obecný (vulgární) a náøeèí, má i slang
se spis. øeèí mnoho spoleèného, ale od øeèi obecné (i od dialektu) se liší tím, že
se jazyk vulgární vyvíjí pøirozenì a bezdìènì, kdežto výrazy tvoøící podstatu
slangu vznikají vìdomì a úèelnì“ (Ertl, 1954, s. 59). Za pozornost bezpochyby
stojí, že V. Ertl používá oznaèení slang.
Významný badatel v oblasti slangu F. Oberpfalcer ve zprávì o knize Zum
tschechischen Rotwelsch (1927) mluví o dialektech sociálních, tzv. jazycích
zvláštních: „Svou mluvu mají právníci, theologové a vìdci vùbec, mají ji rozlièná
povolání (tiskaøi, rybáøi, lid selský atd.), mají ji i myslivci, sportovci, studenti,
vojáci a námoøníci“ (Oberpfalcer, 1927, s. 176 – 177). Oberpfalcer se
odvolává na Jespersena a navrhuje rozlišovat argot jako mluvu zloèincù a slang
jako mluvu stavovskou.
Toto pojetí rozpracovává Oberpfalcer v publikaci Jazykozpyt 7 : „Lidé spojení
stejnou prací svého povolání mají k sobì bližší a hojnìjší vztahy než
k ostatním èlenùm spoleènosti a jejich mluva má spoleèné rysy, odlišné od mluvy
jiných stavù. Tak vznikají stavovské mluvy...“ (Oberpfalcer, 1932, s. 26).
V uvedené práci Oberpfalcer pøechází od oznaèení sociální dialekty k termínu
slang, srov.: „Stavovské mluvy se nazývají souborným názvem slang...“ (Oberpfalcer,
1932, s. 28). Pod pojem slang F. Oberpfalcer zahrnuje jednak vyjadøování
v jednotlivých vìdních oborech, jednak øeè lidí v zamìstnáních. Jako zvláštní
skupinu vydìluje mluvu vojákù, námoøníkù, studentù, sportovcù a hercù –
tedy vlastnì „zájmový slang“.
Vymezování pojmu slang v novodobé èeské lingvistice shrnul již v roce 1973
V. Køístek. Vyèlenil pojetí širší, v nìmž je pod pojem slang zahrnuta jak tzv.
profesionální mluva‚ tak také mluva skupin spojených spoleènými zájmy, a pojetí
užší, v nìmž je pod oznaèení slang zahrnován pouze specifický dorozumívací
útvar zájmových skupin.
Rozlišení mezi slangismy a profesionalismy, na které je kladen velký dùraz,
je jedním z dùležitých aspektù vymezení termínu slang.
Køístek upozornil na to, že širší vymezení pojmu slang se jeví èastìji užívané;
charakteristické je, že zastánci tohoto pojetí hledají spoleèné znaky obou
útvarù, tj. slangu a profesionální mluvy. Naopak zastánci užšího pojetí zdùrazòují
rozdíly mezi profesionální mluvou a vlastním slangem: zatímco výrazy
profesionální mluvy jsou motivovány zejména vìcnou pojmenovávací potøebou,
výrazy vyskytující se v mluvì zájmových skupin jsou zpravidla motivovány
citovým vztahem k pojmenovávaným jevùm, snahou o jejich nové pojmenování,
ale výrazná je rovnìž touha èlenù tìchto spoleèností o vtipné a neotøelé
pojmenování. V takových pøípadech je pøíznaèná bohatá synonymie.
Køístek v této souvislosti upozornil na to, že hranice mezi obìma útvary není
ostrá.
7
Oberpfalcer, F.: Jazykozpyt. Praha 1932.
13