VARIA X - Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra - SAV

Dále do této skupiny mùžeme zaøadit kompozita vytvoøená z komponentù,
které nejsou z historického období doloženy (nebo alespoò jeden z nich):
Pìtisíla (význam je však zcela zøejmý, rovnìž lze zde uvažovat o vlivu øecké
tradice), Hynchvoj (význam jména tohoto èlena Pøemyslovy družiny je nejasný,
rovnìž jeho spoleèenský status není v textu specifikován), Pomnikvas
(toto jméno pokládám za analogicky utvoøené od jmen typu Strachkvas, Nakvas
ap. Motivace pojmenování se mi jeví evidentní: šlo o èlena Pøemyslovy
družiny, posla, jenž navštívil Vlastu na dvorci zavraždìného Motola, aby jí vyøídil
pozvání na hostinu), Mnohoslav (Šárèin otec, šlechtic z Oskoøina – výbìrem
jména je signalizována jeho dùstojnost).
Ad b) Druhou skupinu tvoøí jména odvozená jako Stratka (pravidelná
odvozenina deminutivní pøíponou -ka ze slovesného základu, s nejasným významem,
snad od slovesa stratiti) nebo Hrávka (také pravidelnì odvozeno,
snad s významem hravá). Složitìjší je pøípad antroponyma Kojík. Pøíponou -ík
se z apelativ vytváøela jména oznaèující nositele vlastnosti, zde je však význam
diskutabilní, snad by se dal vyložit jako konejšící. Rovnìž by mohlo jít o deminutivum.
Dalšími antroponymy jsou Klimbojna (pøechýlené kompozitum s nejasným
prvním komponentem Klim-), Zdobìna (vytvoøeno zøejmì analogicky
odvozením z verbálního základu produktivní pøíponou -ìna podle jmen typu
Slavìna) a Horšovna (rovnìž vytvoøeno analogicky velmi produktivní pøechylovací
pøíponou -ovna podle jmen typu Bartovna, Buškovna). Pravdìpodobná
motivace tvorby se zdá být i u antroponyma Š asoò oznaèujícího èlena Pøemyslovy
družiny, jenž byl pùvodnì Vlastou ohrožen na životì, ale nakonec se
mu podaøilo ji zabít. Pøíponou -oò je vytvoøeno substantivizované adjektivum
jako název nositele vlastnosti, podobnì jako jména typu Krasoò, Šèedroò. Zmínìn
už byl Smìlouš, syn Chabra: v tomto pøípadì, stejnì jako v pøípadì antroponyma
Milouš, je jméno odvozeno z apelativa, oznaèuje nositele vlastnosti. Pøípona
-ouš zde podle mého názoru není ani deminutivní, ani augmentativní, a nelze
proto u ní hledat v tomto pøípadì význam hypokoristický nebo zvelièující, nýbrž
má pouze substantivizaèní funkci.
Ad c) Poslední skupinu tvoøí jména neodvozená:
Motol – výraz, který pokládám za antroponymum vyžadující samostatný
výzkum, nebo lze uvažovat o podobném slovotvorném procesu jako u antroponyma
Šárka (Kvítková 2001, s. 101), a Hruoza jako pùvodem zøetelné apelativum
bez zvláštního antroponomického sufixu – slovotvorný model ve staré
èeštinì pomìrnì bìžný. Vytvoøeno bylo tedy analogií. Jednoznaènì je motivována
tvorba antroponym Hesk a Chabr – obì dvì poslednì jmenovaná antroponyma
mají zøejmì svùj pøedobraz v historicky doložených jménech odvozených
podle povahových vlastností (typ Dobr, Chytr).
Jména cizí byla z rozboru prozatím vyòata.
2. Václav Hájek z Liboèan ve své Kronice èeské nevybírá jména pouze
z existujícího nebo doloženého repertoáru, ale naopak uvádí velké množství
antroponym, která dílem pøebírá ze starší literatury (zejména od Dalimila), dí-
169