VARIA X - Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra - SAV

sì se tomuto modelu ale vymyká, tøebaže se jedná o odvozeniny od stejného
koøene lišící se kmenotvornou pøíponou, pøièemž jedno sloveso je a-kmenové,
druhé i-kmenové, obì slovesa se užívají ve stejné dobì a jsou si významovì
blízká. Ale v pøípadì sloves dívati sì − diviti sì se nejedná o vidové protìjšky
ani o protiklad momentálnosti a iterativnosti. Obì sledovaná slovesa jsou intranzitivní
iterativní imperfektiva. Také slovotvorná motivace v jejich pøípadì
neprobíhá tak, jak je obvyklé u zmiòovaného slovotvorného typu, kde výchozí
je i-kmenové perfektivum a od nìho se odvozuje a-kmenové imperfektivum.
V tomto pøípadì je motivaèní vztah mezi obìma slovesy zprostøedkován substantivem
div sloužícím jako spojovací slovotvorný èlánek mezi obìma slovesy.
Obdobnì není možné slovesa dívati sì − diviti sì pøiøadit k nìkteré další
systémové slovesné opozici založené na modifikaci obecného slovesného dìje,
napø. k opozici tranzitivnost − intranzitivnost, násobenost − nenásobenost dìje
atd. V èeštinì nalezneme jen nìkolik málo dalších pøípadù koexistence synonymních
sloves a-kmenových a i-kmenových, u nichž není zmìna kmenotvorné
pøípony provázána zmìnou vidu. 26 Takovéto dvojice sloves se jen okrajovì
zaèleòují do systému slovesných kmenoslovných opozic a stojí na jeho periferii.
Rozdíl, jenž mezi obìma slovesy − v našem konkrétním pøípadì mezi slovesy
dívati sì a diviti sì − je a jenž se po stránce formální projevuje ve volbì rùzné
kmenotvorné pøípony, se nepromítá do zmìn v rámci obecnì slovnìdruhového
významu, ale zùstává omezen na odlišnosti zakotvené v sémantické struktuøe
obou usouvztažnìných lexikálních jednotek. Významová blízkost obou sloves
pøitom vychází už z významu spoleèného koøene obou lexémù.
7. Závìreèné shrnutí
Ve staré èeštinì existují slovesa dívati sì a diviti sì vedle sebe, obì slouží
k vyjádøení údivu, u obou výraznì pøevažuje dativní vazba. Jedná se o slovesa
mající spoleèné etymologické východisko. Jejich základní staroèeské významy
zachovávají pøedhistorický praslovanský stav a jsou si velmi blízké. U slovesa
dívati sì èemu dochází v období staroèeském k obohacení významové struktury
o nové významy, jež se od pùvodního etymologického a základního staroèeského
významu stále více vzdalují a stále více posouvají sloveso dívati sì smìrem
ke slovesùm smyslového vnímání. Tento vývoj nakonec vrcholí tím, že pùvodní
etymologický význam slovesa dívati sì èemu v dobì pøechodu od stádia staroèeského
ke stádiu novoèeskému zaniká, sloveso pøejímá analogicky podle
jiných sloves téhož sémantického typu akuzativní vazbu dívat se na koho, co 27
a definitivnì pøechází do kategorie verb vivendi.
Pod tlakem vnitrojazykových snah o úspornost a funkènost, jež jsou spojeny
s tendencí eliminovat nefunkèní, nepotøebné lexikální jednotky shodného
nebo blízkého významu, které se neliší ani prùvodními významotvornými kom-
26
Jako další pøíklad mùžeme uvést dvojici sloves bušiti a bouchati.
27
Srov. napø. hledìt na koho, co, pohlížet na koho, co, koukat se na koho, co apod.
145