WILLIAM SHAKESPEARE HAMLET Přeložil František Nevrla ...

Hamlet. Upíral na vás oči?
Horacio.
Velmi přísně.
Hamlet. Chtěl bych být také při tom.
Horacio.
Velmi byste
se, pane, podivil.
Hamlet. Opravdu možné,
opravdu možné. Jak se dlouho zdržel?
Horacio. Co pomalu by napočítal sto.
Marcellus a Bernardo. To déle, déle.
Horacio. Co já jsem viděl, ne.
Hamlet.
Měl šedou bradu?
Horacio. Jako když vídal jsem ho zaživa,
prokvetlou stříbrem.
Hamlet.
Jdu dnes v noci na stráž;
snad zas to přijde.
Horacio. Přijde, určitě.
Hamlet. Když přijde to co vznešený můj otec,
oslovím to, i kdyby peklo zelo
a bránilo mi v tom. Vás všechny prosím,
když dosud zatajili jste ten zjev,
abyste nadál o tom pomlčeli;
nechť cokoli se v této noci stane,
svěřte to rozumu, ne jazyku;
splatím vám vaši lásku. Na shledanou;
hodinu před dvanáctou na terase
se s vámi sejdu.
Všichni. Posloucháme, princi.
Hamlet. Rád vás mám jak vy mne. Nuž, na shledanou!
Odejdou Horacio, Marcellus a Bernardo.
Hamlet. Duch otce ve zbroji! V tom jistě vězí
falešná hra; kéž byla by tu noc!
Zatím, mé srdce, klid! Zlý čin se zjeví,
byť tak skryt v zemi, že se o něm neví! Odejde.
17