WILLIAM SHAKESPEARE HAMLET Přeložil František Nevrla ...

Horacio. Hle, pane, tu zas jde!
Hamlet. Chraňte nás, andělští vy strážci blaha!
Ať jsi duch dobra či prokletý skřítek,
ať neseš božský vzduch či výpar pekla,
buď úmysl 22 tvůj hříšný nebo zbožný,
přicházíš v podobě tak záhadné,
že oslovím tě. Slyš mne, Hamlete, 23
královský Dáne, otče! Odpověz mi,
[ať nepuknu tou neznalostí. Řekni,] 24
proč posvátné tvé kosti, zniklé v smrti,
unikly vězení? A proč tvá rakev,
v níž zřeli jsme tě klidně odpočívat,
zvedla svůj těžký, mramorový příkrov
a vyvrhla tě ven? A co to značí,
že ty, ač mrtvola, přec v plné zbroji
zde zjevuješ se v svitu měsíce,
čině noc hroznější? Nás, světské bloudy
necháš se strachem třást v svých předsevzetích,
v myšlenkách, jež náš rozum přesahují?
Řekni nám, co a jak? Co máme dělat?
Duch kýve na Hamleta.
Horacio. Kýv na vás, abyste s ním odešel,
jak chtěl by cosi sdělit jenom vám.
Marcellus. A hle, jak zdvořile vás vyzývá,
abyste šel s ním do ústraní; avšak
vy nechoďte!
Horacio. Ne, v žádném případě.
Hamlet. Promluvit nechce; přec však půjdu za ním.
Horacio. Nechoďte, princi.
22 intents (Q2, Q1, úmysly); euents (F, události, okolnosti)
23 Ile call thee Hamlet (F); doslova Budu tě nazývat Hamletem. Toto je velmi zvláštní
místo hry; jako by ztotožnění ducha se starým Hamletem nebyla samozřejmost.
24 Pasáž v závorce v překladu chybí.
24