Ukázka z knihy

Od Tirsche
k Tyršovi
Roku 1758 se Johann Michael Tirsch jako čtyřicetiletý
vdovec přiženil z Hohentann (pozdější Vysoké Jedle) do Krbic,
vsi nedaleko Chomutova. Sňatkem s Marií Elisabeth Hanlovou zde získal
domek s malým hospodářstvím, na které si jako panský šafář možná
i něco našetřil. Jejich syn Franz Karl, domkář a zedník, si už v jednadvaceti
vzal Marii Annu Richterovou z Německých Kralup, městečka dnes
už zaniklého. Měli šest dětí, dvě děvčata a čtyři hochy, z nichž pouze
jediný, nejmladší, narozený 19. května 1801, se dožil dospělosti. To byl
Johann Vinzenz Tirsch, otec muže, kterého všichni Češi budou jednou
znát jako Miroslava Tyrše. Hmotně si rodina nežila špatně, jestliže synovi
umožnila studium lékařství. Doktorátu dosáhl Johann Vinzenz roku
1830 a záhy nato se oženil s Vinzenzií Kirschbaumovou, o šest let starší
dcerou schwarzenberského úředníka z Borče u Lovosic. Od 1. dubna
1832 byl zámeckým lékařem v Děčíně. Přijal ho do svých služeb zdejší
majorátní pán, hrabě Franz Anton Thun-Hohenstein, v pořadí druhý
v děčínské větvi rodu, s pověstí znamenitého hospodáře, který nejenže
přestavěl rodové sídlo a vybavil je bohatou knihovnou, ale zasloužil se
kupříkladu i o možnost výkupu z roboty či o modernizaci komunikací,
zejména splavnění Labe. Doktoru Tirschovi stanovil povinnost léčit chudé
poddané zdarma, zatímco od panských úředníků a služebných osob
mohl vybírat 30 krejcarů za návštěvu; k tomu příslušela ještě správa už
tehdy dosti zanedbaných lázní sv. Josefa, kam přijal jako sluhu a topiče
i jeho otce, který u syna po ovdovění dožíval. Lékař měl plat 200 zlatých
ročně, k tomu krmivo pro koně v hodnotě 80 zlatých a bezplatné ubytování
v zahradním domku. Právě v prvním ze dvou, které během čtyř let
Tirschovi vystřídali, přišel na svět (náš) Friedrich Emanuel. Stalo se tak
17. září 1832 a téhož dne ho kaplan P. Josef Knut v tamním děkanském
13