You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
se otázal, zda by ho bratrancova sestra Jenny nezaměstnala jako učitele<br />
fyziky na své škole („Kein Geschäft“), a nakonec požádal o peněžní výpomoc.<br />
54 Psaní nezůstalo bez odezvy. Bratranec poslal obratem 80 zlatých<br />
a Tyrš o něco později nastoupil do školy své sestřenice ve Vlašské ulici,<br />
nedaleko Schönbornského paláce. Ústav, který Jenny Kirschbaumová<br />
založila po návratu z ciziny v polovici padesátých let, vyhledávaly dívky<br />
z venkova ponejvíce pro angličtinu a franštinu. (Jako všechny dobře zřízené<br />
dívčí ústavy byl asi veden jako řádná industriální škola.) Sestával<br />
ze čtyř oddělení a v těch vyšších učil Tyrš nejméně do podzimu 1858<br />
a potom znovu v šedesátých letech dějepis, literaturu, dějiny výtvarného<br />
umění a fyziku, celkem devět hodin týdně.<br />
Snad již na podzim 1858, nejpozději však na počátku dalšího roku, se<br />
mu naskytla možnost přece jen vybřednout z nesnází. Od továrníka Eduarda<br />
Bartelmuse dostal nabídku místa učitele jeho starších synů v Novém<br />
Jáchymově, v malebné končině mezi Berounem a Křivoklátem. Okolí této<br />
vsi pod hustě zalesněnou Krušnou horou, odkud je krásná vyhlídka do<br />
kraje, bylo odedávna proslulé dolováním železné rudy. Fürstenbergové zde<br />
dali postavit železárny, domy a domky pro úřednictvo a dělníky; jméno<br />
obce Nový Jáchymov (Neu Joachimsthal), kterého se jí dostalo na počest<br />
lantkraběte Joachima Egona z tohoto rodu, se ustálilo po půli 19. století.<br />
To už v ní delší čas stála další továrna, jejíž zakladatel Eduard Bartelmus<br />
pocházel ze švédské rodiny, usazené zprvu v Německu a pak na<br />
Moravě. Sám začínal s lékárnou v Německém Brodě, odkud odešel jako<br />
chemik ve službách Salmů do Blanska, než se osamostatnil. Přál si totiž<br />
uplatnit svůj vynález bílého zdravotně nezávadného smaltu na železné<br />
nádobí, kterýžto objev si dal časem patentovat, a tak se dvěma bratry<br />
založil v Brně továrnu na smaltované zboží. Po letech ji přenechal svým<br />
společníkům a v roce 1839 zahájil vlastní výrobu v Novém Jáchymově.<br />
V čase, kdy tam přišel Tyrš, a ještě dobré desetiletí potom, byla továrna<br />
velmi úspěšná: žádané smaltované nádobí vyvážela do celého Rakouska.<br />
Eduard Bartelmus – jakož ostatně celá jeho rodina – prodělal pozoruhodný<br />
vývoj směrem k čechizaci, takže již na prahu šedesátých let náležel<br />
k hrstce významných podnikatelů hlásících se k českému národnímu<br />
hnutí. Češtinu přitom hodně komolil. V jakémsi rozhovoru ho František<br />
Ladislav Rieger vyzval, aby raději přešel do němčiny. „Ale vždyť já rád<br />
mluvím česky!“ bránil se továrník. 55 Na rozdíl od něj paní Vilemína, jeho<br />
žena, původem z brněnské měšťanské rodiny, ovládala stejně dobře obě<br />
zemské řeči. Platilo to i o jejich dětech, zejména o Pavle, později provdané<br />
Schmitzové z Auerbachu, hovořící dokonale česky, a Robertovi, strojnímu<br />
27
Change language