Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
na večeři, která se podávala u dlouhého stolu v pokoji s jedním oknem,<br />
právě v tom, kde měl Fügner svou knihovnu. Po jídle stávali oba muži<br />
před vysokými skříněmi, zcela zaplněnými knihami, a rozmlouvali<br />
o světových básnících, jejichž sošky zdobily horní římsy čtyř knihovních<br />
skříní. Fügner byl spokojen, že má zase někoho, s kým si rozumí. Renáta<br />
Tyršová tlumočila matčiny vzpomínky na to, s jakou radostí vítal otec<br />
Tyršovy návštěvy; jejich rozmluvy mu připomínaly dobu, kdy si vyměňoval<br />
názory na literaturu se Springerem a rozšiřoval si tak duševní obzor. 107<br />
Tyrš oceňoval Fügnerův úsudek o básnících, jeho smysl pro vtip a humor<br />
u Shakespeara, Voltaira nebo Heina i to, s jakou zálibou četl Schopenhauera<br />
a citoval z něho, třebaže se s jeho filozofií plně neztotožňoval. 108<br />
Co pro něj tyto návštěvy značily, s tím se později svěřil Renátě, ještě než<br />
se stala jeho ženou: „Neznal jsem Vás téměř, když jsem k Vám docházet<br />
započal – u Vás jsem obživoval, u Vás jsem se šlechtil […].“ 109<br />
Ještě v něčem měli k sobě oba muži blízko: byli původem Němci, jak<br />
bychom řekli dnes. 110 Jenomže tehdy, zhruba do polovice století, se to<br />
nahlíželo jinak. Žil-li někdo v českých zemích, nepovažovalo se vždy za<br />
důležité zjišťovat, jaké je národnosti. České a rakouské němectví bylo<br />
u srovnání s češstvím dlouho nacionálně vlažné. Nejpřesněji to postihl<br />
Jan Křen v dosud nepřekonané syntéze česko-německých vztahů v dlouhém<br />
19. století: „Národní konstituce Čechů probíhala rychleji než u Němců<br />
nebo aspoň u Němců rakouských a sudetských […]. Pokud šlo o vlastní<br />
národní hnutí, byli Češi dokonce jakoby vývojově dál, aspoň v tom smyslu,<br />
že na rozdíl od saturované národní pasivity austroněmeckého živlu byl<br />
český národotvorný proces založen na živé společenské aktivitě, třebaže<br />
dlouho omezen jen na města: sféra nejsilnější asimilace byla zároveň<br />
první líhní češství.“ 111<br />
Modernizační procesy, které přetvářely střední Evropu od zlomu věků,<br />
měly příznačně jazykový ráz. Nacionalismus v tomto (německém) pojetí<br />
vytyčoval cestu, ubírající se dvojím směrem: tu k němectví, tam k češství.<br />
Ferdinand Seibt, německý historik původem z Litoměřic, poukázal na to,<br />
že revoluce let 1848/1849, rozdělujíc 19. století vedví, názorně předvedla<br />
jeho janusovskou tvář, kdy se staré a nové „vzájemně potkává jako před<br />
římským bohem prahu, brány a proměny“. Revoluce totiž ležela nejen mezi<br />
oběma polovicemi tohoto století, leč i mezi pohledem nazpět a „pokrokem“.<br />
Přestože hledání národní identity bylo pro Čechy obtížnější, jak dokládá<br />
jejich píseň písní, jediný národní hymnus končící otazníkem, dílem revoluce<br />
byla „etnizace a radikalizace“ českého politického života. 112 Význam<br />
tohoto vpravdě dějinného milníku ještě stupňovalo, že jej ztělesňovala<br />
43
Change language