Ukázka z knihy

krátce zaměstnával Josefa Němce, spisovatelčina manžela. Ještě za Tyršova
pobytu v Novém Jáchymově, v červnu 1860, se Macháček zúčastnil
utajované mise, při které Rieger předal panovníkovi ve vídeňském Schönbrunnu
memorandum dvanácti, nárys programu české občanské politiky
v podobě žádosti o povolení politického deníku. Paní domu, štíhlá dáma
jemných pravidelných rysů, dávala stejně jako její muž horlivě najevo své
národní cítění. Z jejich mnoha dětí poutala pozornost dvojčata Rézinka
a Márinka, v čase, kdy je Tyrš poznal, asi třináctiletá. (Do první z nich se
později zamiloval Jan Neruda, ale ona v osmnácti zemřela; na její pohřeb
se dostavili Fügner a Tyrš se sokoly.) Nejvzácnějšími hosty v Králově Dvoře
bývali Macháčkův přítel a vrstevník František Ladislav Rieger se svým
tchánem Františkem Palackým, František Brauner, Karel Sladkovský, ale
též Jan Neruda nebo Adolf Heyduk. Tyrš se tu spřátelil s Josefem Barákem,
o rok mladším radikálním publicistou, redaktorem almanachu Máj
z roku 1858. Při jedné návštěvě Králova Dvora debatoval dlouho do noci
s Josefem Sklenářem, bratrem paní domu, pozdějším manželem slavné
herečky, miláčka pražského obecenstva. „Sklenář horoval pro práci na poli
veřejnosti,“ vyprávěl po čase, „já mu namítal, že jen z těch činitelů vůdčích
nám vzejde prospěch, kdož přinesou s sebou zralost a rozhled duševní.“ 100
Vskutku osudové setkání se však událo jinde, nedaleko vsi Svaté,
v myslivně, kde se říkalo Na Králi (nebo také U Krále), památné tím, že
z ní pocházela matka Josefa Jungmanna, rodáka z blízkých Hudlic. Sem,
k rodině fürstenberského lesníka Karla Nittingera, jezdíval na letní byt
Jindřich Fügner se svou ženou Kateřinou a dcerkou Renátkou. Prvně tu
byli pravděpodobně roku 1858, záhy potom, co si pan lesní přivedl do
myslivny novomanželku Fanynku, u jejíchž rodičů na Křivoklátu trávili
Fügnerovi předchozí léta. Nittinger byl dosti vzdělaný, odebíral české
knihy. Ale i jeho žena, bůhví zda vlivem jakéhosi genia loci těchto končin,
si zakládala na pěkné češtině. Renáta Tyršová dávala k dobru historku,
jak paní Fanynka chtěla počeštit slovo kanape: protože se na něm hoví,
vymyslela hovník, a zbytečně se pak divila, proč se děti, nejvíce kluci,
smějí a rády na to zavádějí řeč. 101 Jindřich Fügner, pobývající v myslivně
Na Králi, jen když mu to dovolila práce, radil někdy v létě 1860 své ženě,
aby s dcerkou navštívily Bartelmusovy v Novém Jáchymově a mluvily
s nimi jen česky. 102 Z obou domácích učitelů tam šestiletou Renátku více
zaujal ten, který se jednou stane jejím učitelem a s nímž dokonce spojí svůj
život. „Prohlížela jsem si ho důkladně,“ vzpomínala po letech, „nejen proto,
že mi byl divný jeho vous, kozí bradka, kterou jsem u žádného z našich
známých neviděla, ale též proto, že mi slečna Pavla při procházce kolem
41