Ukázka z knihy

jejíž zásluhou vznikla v tomto venkovském domě malá academia platonica
nebo cosi vzdáleně upomínajícího na francouzský salon 18. věku.
Dostatek volného času umožňoval Tyršovi studovat, připravovat se na
druhé rigorózum i věnovat se četbě oblíbených knih; vedle hudebního
archivu, sloužícího především domácímu muzicírování, měl k volnému
použití bohatou Bartelmusovu knihovnu. Do zvláštních sešitů, vedených
i po návratu do Prahy, si německy, drobným kurentem, zapisoval
poznámky ke studiu. Ty, které si pořizoval ještě v Novém Jáchymově,
mu sloužily k přípravě na rigorózum a habilitaci či jako pomůcky při
vyučování Bartelmusových synů. Asi z roku 1859 jsou poznámky s rozbory
Shakespearových dramat; náčrt k rozpravě o Hamletovi, kterého
snad zamýšlel přeložit, psal už česky, stejně jako část sešitu s nadpisem
Výmětky, tedy výňatky, citáty. 61 Aby Bartelmusovi lépe porozuměli dílu
Williama Shakespeara, kterého všichni, zvláště paní domu, obdivovali,
vypracoval pro ně pojednání o historickém pozadí námětů jeho her; za tím
účelem pročetl nejnovější Dějiny anglické literatury, ba i anglickou mluvnici.
K narozeninám pana továrníka nacvičil pak s menšími hochy úryvek
ze Snu noci svatojanské (zřejmě v poměrně čerstvém překladu Františka
Douchy) a s úspěchem jej předvedli na scéně, důmyslně zkonstruované
jistým důlním inženýrem. V literatuře ale nenašel trvalou zálibu, jakkoliv
se učiteli a hudebnímu folkloristovi Čeňku Holasovi svěřil, že četl poezii,
třebas Puškina a Lermontova, i prózu a v mládí se pokoušel psát nějaké
povídky; podle téhož svědka se později nepříznivě vyjádřil o Nerudových
Písních kosmických a ještě více o Zolově díle. 62
Šíři jeho zájmů dokládají další dochované sešity vlastních poznámek
a výpisků. Všechny jsou psány německy, rukopisem, který se zhruba
ustálil už ve studentských letech, ale nesl zřejmé stopy jeho zdravotního
stavu v podobě „velice rychlého, poněkud nervózně trhaného“ písma. 63
Dva věnoval logice, jeden, z roku 1858, indické kultuře, několik matematice
(z nichž ten, který datoval 1859, pochází zcela jistě z Nového Jáchymova);
sešity s historickou tematikou jsou opatřeny podpisem Tirsch.
„Výroky největších básníkův a myslitelův“ ukládal od roku 1856, tudíž
ještě před odjezdem z Prahy, do sbírky, vedené soustavně pouze v prvních
pěti letech; po vzniku Sokola o ni ztrácel zájem, až ji v roce 1869
uzavřel. Zahrnuje výpisky z četby Goetha, Bacona, Danta, Puškina, Lermontova,
Heina, Byrona, Eddy, Kanta, Lessinga, Helvétia, Buckla, ale
také antických klasiků Homéra, Aristotela, Hérodota, Sofokla, Aischyla,
Horatia či jiných autorů. Plné dvě třetiny velkého množství výpisků z let
1860 –1862, kdy Tyršův zájem ovládl Shakespeare, jsou citáty z jeho
31