FAKULTNÃM Å KOLÃM CHYBà PRÃVNà STATUS - UÄitelské noviny
FAKULTNÃM Å KOLÃM CHYBà PRÃVNà STATUS - UÄitelské noviny
FAKULTNÃM Å KOLÃM CHYBà PRÃVNà STATUS - UÄitelské noviny
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Úvodník<br />
3<br />
OBSAH<br />
Sen o pravidlech<br />
4–6 Téma týdne<br />
FAKULTNÍM ŠKOLÁM CHYBÍ<br />
PRÁVNÍ <strong>STATUS</strong><br />
Jsou sice chtěné, ale státem málo<br />
podporované.<br />
7 Analýza<br />
RAČTE SI PŘÁT NOVÝ ŠVP?<br />
Proč se úpravy RVP ZV vždy nesetkávají<br />
s nadšením.<br />
8–9 Zeptali jsme se<br />
BĚŽNÁ PRÁCE VE<br />
„ZVLÁŠTNÍ“ ŠKOLE<br />
O situaci ve speciálním vzdělávání<br />
dětí s mentálním postižením.<br />
10–11 Profil<br />
UČINIT VE VĚDĚ SKUTEČNÝ<br />
OBJEV JE VELMI OBTÍŽNÉ,<br />
Říká emeritní rektor Univerzity<br />
Karlovy.<br />
12 Jak to vidí<br />
Dalibor Martišek:<br />
PROČ (NE)MATUROVAT<br />
Z MATEMATIKY<br />
13 Odborníci radí<br />
Dana Kutálková:<br />
NEJDE O PAPÍR<br />
14–16 Reflexe<br />
PTAČÍ ŘÍŠE, KTEROU<br />
PROSLAVILI TOLKIENOVI<br />
HRDINOVÉ<br />
Nový Zéland je zemí překvapení<br />
a zázraků.<br />
18–19 Sonda<br />
CHCEME STÁTNÍ MATURITU<br />
JEDNOTNOU, ANEBO<br />
PO OBORECH RŮZNOU?<br />
Odpověď odborníci zatím nenašli.<br />
20 Sonda<br />
K ČEMU BUDE ODBOROVÁ<br />
ASOCIACE ŠKOLSTVÍ?<br />
ČMOS PŠ a VOS se sdružují.<br />
21 Zrcadlo praxe<br />
POVINNÝ DRUHÝ CIZÍ JAZYK<br />
22 Ze zahraničí<br />
Ačkoli byl školský zákon od roku 2004 novelizován<br />
přibližně třicetkrát, ani v jedné z jeho<br />
novel, stejně jako v některé z novel zákona<br />
o pedagogických pracovnících, byste nenašli<br />
pojem fakultní škola ani fakultní učitel. Přitom<br />
právě na nich do značné míry záleží, jak<br />
jsou připravováni budoucí učitelé. Zákonnou<br />
normou jistíme kdeco, ale tak závažná součást<br />
systému pregraduálního vzdělávání jasně<br />
stanovená pravidla postrádá. Jistě, určuje si<br />
je každá fakulta připravující učitele v dohodě<br />
s příslušnou školou – a určitě podle svého<br />
nejlepšího vědomí a svědomí. Ale v zásadě<br />
vždycky také podle toho, co jim ekonomická<br />
situace dovolí. A to není právě mnoho. Stačí<br />
dát se do řeči s učiteli a řediteli základních<br />
škol na téma „čerství“ absolventi. První, co se<br />
dovíte, je, že jim chybí praxe. Těch pár hodin<br />
náslechů a rozborů ani měsíční souvislá praxe<br />
v závěru studia rozhodně nevytvoří pevné<br />
sepětí s profesí. A to ještě nemusí být jisté,<br />
jestli jejich první kroky skutečně povedou ti<br />
nejkvalitnější učitelé. Například souvislou praxi<br />
si někteří studenti hledají blíže svému bydlišti<br />
(často právě z ekonomických důvodů), obvykle<br />
ve škole, kterou navštěvovali jako žáci. O jejích<br />
kvalitách nemusí mít fakulta ani tušení. Je-li<br />
navíc desítky kilometrů vzdálená, je vůbec<br />
vycestování vysokoškolského učitele za praktikujícím<br />
studentem reálné?<br />
Konečně ani všechny fakultní školy nemusejí<br />
být na odpovídající úrovni. Některé mají<br />
totiž svůj titul už jen ze setrvačnosti. Stačí,<br />
aby se změnilo vedení školy a všechno může<br />
být jinak. Sborovna je rázem vzhůru nohama,<br />
co bylo dřív, už neplatí. Fakulta radši ze<br />
spolupráce tiše vycouvá, ale slůvko „fakultní“<br />
škole v názvu zůstane. Ono je zase na<br />
druhou stranu dobré mít punc, na který slyší<br />
rodiče a konečně i zřizovatel, je-li třeba. Proč<br />
toho nevyužít, když nikde není řečeno, že by<br />
měla škola přídomek fakultní obhajovat?<br />
S pojmem fakultní učitel je to podobné. Před<br />
každým kvalitním smekám. Není snadné<br />
přijmout při plném úvazku tak velkou odpovědnost.<br />
Už jenom té práce navíc. Připravit<br />
vyučovací hodinu hodnou následování, jindy<br />
pozorovat a hodnotit tu studentovu, vést<br />
reflexi… A hlavně vést studenta, debatovat<br />
s ním tak, aby rady přijal. To všechno není<br />
vůbec snadné. Měli by to být ti nejlepší z nejlepších,<br />
lidé znalí moderních trendů. Jenže<br />
nikde není řečeno, zda a jaké další vzdělávání<br />
by měl fakultní učitel absolvovat. Když vůbec<br />
nikdo neřeší ani to, jakou odměnu by měl –<br />
adekvátně vynaloženému úsilí – za svoji práci<br />
dostat. Za to, co jim dnes může fakulta za hodinu<br />
rozboru dát, by řemeslník nepracoval.<br />
Leccos by mohl vyřešit tak dlouho slibovaný<br />
kariérní řád, pokud se ho jednou opravdu<br />
dočkáme. Zatím se sice ani v něm fakultní<br />
učitel neobjevuje, ale v návrhu je alespoň pojem<br />
mentor. Není to sice přesné označení, ale<br />
některé shodné plochy bychom našli. Pokud<br />
by se podařilo pozici mentora vymezit tak, aby<br />
se do ní fakultní učitel „vešel“, vůbec by to<br />
nebylo marné. Určit, jaké dovednosti by si měl<br />
dalším vzděláváním rozvíjet, za jakých podmínek<br />
by měl pracovat. Jenže dokud nebude<br />
mít ministerstvo školství ve svém rozpočtu na<br />
dopad kariérního řádu dost peněz, můžeme si<br />
o něm nechat zdát. Škoda. Ale je to hezký sen.<br />
Ostatně školství jich má mnohem víc. Například<br />
ČMOS pracovníků školství a Vysokoškolský<br />
odborový svaz, které se sdružují v novou<br />
Odborovou asociaci školství, sní o tom, že<br />
díky spolupráci obou organizací vznikne<br />
prostor pro stabilní školskou odborovou<br />
politiku i pro lepší vyjednávání o ekonomických<br />
otázkách, jak se můžete dočíst v Sondě.<br />
Na veřejném slyšení v Senátu zase snili<br />
odborníci o takové podobě státní maturity,<br />
která by konečně našla pevné místo v systému<br />
vzdělávání. Zatím ji provázejí dohady,<br />
jestli má být společná pro všechny střední<br />
školy, nebo diferencovaná, s povinnou matematikou,<br />
nebo bez ní…<br />
Jaroslava Štefflová<br />
Kresba: Václav Hradecký<br />
24–25 Kaleidoskop<br />
26–27 Dopisy<br />
Učitelské <strong>noviny</strong>, týdeník pro učitele a přátele školy<br />
Založeny Josefem Králem v Praze roku 1883<br />
Uzávěrka čísla 14. 6. 2013
Change language