FAKULTNÍM ŠKOLÁM CHYBÍ PRÁVNÍ STATUS - Učitelské noviny

Téma týdne
5
„Právní norma by vymezila jasnou pozici
fakultních škol v celé republice,“ říká
Anna Tomková, vedoucí oddělení 1. stupně
katedry primární pedagogiky. „Mluví
se o tom mnoho let – a stále nic. Také proto
vznikl na naší katedře projekt Klinická
škola. Jsme přesvědčeni, že jeho ověřování
by zkvalitnilo nejen pregraduální přípravu
studentů, ale prostřednictvím fakultních
učitelů i profesionalizaci pedagogů vůbec.
Třeba právě jeho výsledky by mohly
přispět k vzniku statutu. Fakultní školy
mohou být ostatním v určitých oblastech
vzorem, v každém případě jsou příkladem
dobré praxe. Proto by mělo být právně
ošetřeno, že jsou oficiálními partnery vysoké
školy, že přispívají ke kvalitní přípravě
budoucích pedagogů. Zároveň s tím by
mělo být stanoveno, jaké podmínky pro
svoji práci bezpodmínečně potřebují.“
Když se řekne fakultní učitel
Ani tady neexistují jednoznačně pojmenované
kompetence, dovednosti, které by
měl fakultní učitel mít. Konkrétní fakulty,
mezi nimiž je i PedF UK, mají vypracované
směrnice všech typů pedagogických praxí,
kde je zřetelně vyjádřeno, co se od fakultních
učitelů očekává.
„Fakultní učitelé by měli mít zkrácený
úvazek,“ připomíná Nataša Mazáčová.
„Nejde jen o to, že studentům předvedou
výuku, ale měli by mít příležitost hovořit
s nimi, reflektovat, co studentům ukázali.
Na to v praxi zbývá čas jen málokdy. Některé
fakultní školy – například pražská ZŠ
ANGEL nebo ZŠ Kunratice – mají v některých
třídách asistenty pedagoga. To je pro
vedení praxí velká výhoda. Učitel může
studentovi okamžitě poskytovat zpětnou
vazbu, reagovat na jeho dotazy. Může
se mu věnovat i o přestávce. Podrobné
rozbory probíhají až po vyučování.“
„Fakultní učitel dnes nemá nárok ani
započítávat si do úvazku další aktivitu pro
fakultu, pro studenty,“ připojuje se Anna
Tomková. „Osvícené vedení řady fakultních
škol se snaží vynaložené úsilí učitelů
alespoň částečně zohlednit – podmínkami,
odměnami. Pokud to situace ve škole
vůbec umožňuje.“
Zajímavý nápad,
který nenašel využití
Jsou to především učitelé z praxe, kteří už
dlouho pociťují nedostatečné sepětí novopečených
kolegů se školní realitou. Ve
snaze přiblížit jejich přípravu co nejvíc praxi
přicházejí s nejrůznějšími návrhy. Jedním
z nich je nápad starý téměř dvacet let.
František Tomášek, tehdy jako ředitel
fakultní základní školy, sestavoval spolu
s tehdejším děkanem PedF UK Zdeňkem
Helusem statut fakultní školy a fakultního
učitele. Fakulta v jeho rámci poskytovala
škole podporu při dalším vzdělávání učitelů.
Škola přijímala studenty na náslechy,
cvičné hodiny i na souvislou praxi, její
učitelé prováděli rozbory.
Kritéria pro přijetí do sítě fakultních škol a zařízení
na PedF UK Praha
● kvalita výuky (personálně i materiálně zajištěná)
● otevřenost školy, vstřícnost a ochota spolupracovat
● dobré zkušenosti se spoluprací s fakultou (minimálně dva roky)
● garance oborovou katedrou PedF
● osobní garance pracovníkem této katedry, který školu/zařízení dobře zná a systematicky
s ní spolupracuje
● možnosti širšího rozsahu spolupráce
„Bohužel, ekonomické podmínky negativně
ovlivnily slibně se rozvíjející spolupráci.
Peněz měla fakulta na praxe čím dál míň.
Nejdéle vydržely hromadné náslechy
a rozbory.“
Už tehdy ale F. Tomášek uvažoval
o modelu, který by přivedl studenty do
školy mnohem dřív, více je spojil s jejím
životem.
„Přikláněl jsem se k praxi budoucích učitelů
už od prvního ročníku. Předpokládal
jsem, že by v něm bylo maximum teoretické
výuky a minimum praxe ve školním
provozu. Jak by studium pokračovalo,
poměr mezi teorií a praxí by se vyrovnával.
Témata diplomových prací by tak
mohla vycházet z konkrétních zkušeností.
V posledním roce studia by jeho praktická
část silně převažovala. Studenti by mohli
této příležitosti využít pro ověřování a dolaďování
své práce.
Vlastnímu studiu by ale předcházela roční
praxe ve škole, která by byla podmínkou
pro přijímací řízení na vysokou školu.
Uchazeč o studium by strávil školní rok
jako asistent učitele nebo pomocný učitel.
Aby na vlastní kůži poznal, co každodenní
kantořina obnáší.
Na fakultě by mohl současně navštěvovat
například základní kurzy pedagogiky
a psychologie. Po roce by dostal od ředitele
dobrozdání, kde by bylo jeho působení
na škole ohodnoceno. Podobné hodnocení
by mohl dostat i od fakulty, kde absolvoval
kurzy. Pokud by uchazeč usoudil, že
i nadále chce být učitelem, vstoupil by do
přijímacího řízení. Už by ale nebylo o diktátu
z češtiny nebo o zkoušce z matematiky.
Ale: ukaž, zorganizuj, popiš, vysvětli…
Záměrem bylo, aby se minimalizoval počet
učitelů, kteří vystudovali fakultu jenom
proto, že se jinam nedostali.“
Dnes prosazuje katedra primární pedagogiky
PedF UK takzvané reflektivní
pojetí učitelské přípravy. Důležitou úlohu
v něm má systém pedagogických praxí
ve školách, kvalitní reflexe a sebereflexe
studentů opíraná o současné poznání
v jednotlivých oborech a pedagogicko-
-psychologických disciplínách.
Mentorský kurz na PedF UK
Není pedagog jako pedagog. Ani ten
nejlepší nemusí být vhodným typem pro
fakultního učitele. Katedra primární
pedagogiky se před dvěma lety rozhodla
fakultním školám pomoci zorganizováním
mentorského kurzu.
„Jeho koncepce je založena na tom, že se
chceme domluvit na jasných východiscích,
jak studenty na souvislé praxi vést. Často
jde už o vyjasnění kompetencí,“ říká Jana
Kargerová, která má na starosti koordinaci
a koncepci všech praxí, které na katedře
primární pedagogiky probíhají. Znamená
to zmapovat nejen, co očekává fakulta
od učitelů, ale i to, co od ní očekávají
pedagogové v terénu.
„I když se kurz koná od odpoledne do
sedmi hodin večer, zájem o něj je velký. Už
teď se učitelé ptají, jestli na něj budeme
příští rok navazovat. Hodně v něm pracujeme
s videoukázkami ze studentských
praxí, hodnotíme jejich výstupy, vytváříme
pozorovací archy. Máme nahrané rozhovory
po vyučovací hodině. Navazujeme na
ně informacemi, jaké otázky by měl fa-
Požádali jsme MŠMT o informaci, zda uvažuje o zakotvení pojmů fakultní škola
a fakultní učitel v některé z připravovaných novel školského zákona. Z tiskového
odboru přišla následující odpověď:
MŠMT v tuto chvíli nepřipravuje žádné legislativní úpravy, které by formalizovaly
pojem fakultní školy, fakultního učitele. V současné době vyjadřuje takové
označení (např. Malostranská ZŠ, Praha 1 – Fakultní škola Pedagogické fakulty
UK) formu spolupráce mezi školou a danou vysokou školou. Jde také o jistou
známku profilace školy, přičemž díky vzájemné spolupráci dochází k potřebnému
propojení mezi oběma školami, a slouží také ke zkvalitnění pregraduální přípravy
budoucích učitelů. Tato spolupráce je také vítaným obohacením pro pedagogický
sbor a žáky dané školy. MŠMT považuje uvedené propojení škol a jejich vzájemnou
spolupráci za prospěšnou.
▲