FAKULTNÍM ŠKOLÁM CHYBÍ PRÁVNÍ STATUS - Učitelské noviny

Zrcadlo praxe
21
… František Hodný,
ředitel ZŠ a MŠ Slavkov, okres Opava, předseda sekce vedoucích pracovníků ČMOS Opava
POVINNÝ
DRUHÝ CIZÍ JAZYK
Jsem překvapen, jak nepatrnou odezvu
vyvolalo rozhodnutí MŠMT zavést v základních
školách druhý povinný cizí jazyk.
Reakce oslovených ředitelů na stránkách
UN se týkala především problémů se
zajištěním aprobovaných učitelů, navýšení
hodin při nutném dělení, nikdo ale
nezdůraznil dopad na žáky. Mám teď na
mysli žáky, kteří nejsou schopni zvládnout
ani požadavky na osvojení jediného cizího
jazyka – většinou angličtiny. Osvojení mateřského
jazyka pak raději ani nezmiňuji.
Rozhodnutí ministerstva je zdůvodňováno
podobnou praxí v jiných zemích EU. Ve
všech evropských směrnicích je ale vždy
znovu a znovu zdůrazňována autonomie
vzdělávacích systémů založených na mnohaleté
tradici a specifických podmínkách.
Pro dánského žáka je osvojení angličtiny
a němčiny obtížné asi jako pro naše žáky
osvojení polštiny či slovenštiny.
Znalost angličtiny u mladých lidí je podstatně
lepší, než tomu bylo dříve. Zároveň
ale musím z vlastních zkušeností konstatovat,
že už dvě desetiletí jsem v komunikaci
s cizincem prakticky jiný než anglický
jazyk nepoužil. Platí to pro celou Evropu,
potažmo svět. Pro obě strany je obyčejně
výhodnější komunikovat v řeči Shakespearově.
Nestavím se proti výuce jiných
jazyků. Je krásné ovládnout francouzštinu,
zřejmě perspektivní osvojit si španělštinu,
v našem středoevropském prostoru
je užitečná němčina. Přesto si myslím, že
základní škola by měla co nejlépe vybavit
žáky znalostí angličtiny jako jazyka univerzálního.
Pokud tento úkol naplní, bude
to slušný výsledek pro tento stupeň vzdělání.
Znalost druhého jazyka pak předávat
žákům, kteří jsou schopni ji přijmout.
Na naší škole jsme učební plán postavili
na diferenciaci právě na základě těchto
schopností. Přibližně polovina až dvě
třetiny žáků se učí druhý cizí jazyk, ostatní
mají předmět, ve kterém je hlavní náplní
tvořivá činnost, zejména dílny. Kromě
některých výchov často jediná oblast, kde
mohou být tito žáci s menším nadáním
úspěšní. Když jsme oznámili dětem budoucí
osmé třídy, že od příštího roku místo
tohoto předmětu přidáme tři hodiny
němčiny, přál bych si, aby u toho byli pracovníci
MŠMT, jež o této změně rozhodli.
Zřejmě nemají představu o možnostech
žáků, kteří po základní škole obyčejně
přecházejí na učební obory. Dovolím si
vyslovit hypotézu, že jako absolventi víceletých
gymnázií se s nimi vlastně v životě
příliš nepotkávali. Jedna zprostředkovaná
zkušenost kolegyně učící na SOU: Po šesti
letech výuky angličtiny v základní škole
byl schopen v první hodině vyčasovat
sloveso to be jediný žák. Teď jim tedy
přidáme ještě druhý cizí jazyk, aby se
stali skutečně evropskými. Léta odolávám
snahám nahradit slušně vybavenou školní
dílnu učebnou pro jiný odborný předmět.
Letos to asi vzdám, její využití na těch pár
hodin pracovních činností už je za hranicí
smysluplnosti.
Možná je v Praze situace jiná a druhý cizí
jazyk zvládnou všechny děti. My jsme se
ve sborovně shodli. Pro významnou část
žáků je povinné zavedení druhého jazyka
kontraproduktivní. A není podstatné,
že disponujeme dostatečným počtem
aprobovaných učitelů pro oba jazyky, ani
nepatrné navýšení počtu hodin. Jde nám
tentokrát skutečně o ty děti.
Byl bych rád, aby se k tomuto problému
vyjádřili i další učitelé, popř. autoři tohoto
nápadu, nečekám jen souhlasné reakce.
●
Z dopisu Asociace ředitelů základních škol ministrovi školství P. Fialovi
Asociace ředitelů základních škol patří k těm, kdo
dostávají k připomínkám návrhy dokumentů připravovaných
ministerstvem školství. Jako reakce na návrh
úprav RVP ZV, který změnil postavení druhého cizího
jazyka z povinně volitelného na povinný, poslala AŘZŠ
v lednu dopis, z něhož vyjímáme:
Chápeme snahu ministerstva školství o posílení jazykové výuky,
ale domníváme se, že toto není efektivní cesta. Proto se vyslovujeme
pro zachování stávajícího stavu, kdy škola má povinnost
nabídnout každému žákovi druhý cizí jazyk nejpozději od 8. ročníku
a na něm ponechat, zda tuto nabídku přijme. Z našeho
pohledu je tento stav vnímán v současné době jako optimální, je
možné však akceptovat posunutí nabídky do 7. ročníku.
Odůvodnění:
Žáci se slabšími studijními výsledky a žáci se speciálními vzdělávacími
potřebami budou další cizí jazyk velmi těžko zvládat
a je nutné se u nich spíše zaměřit na to, aby zvládli na solidní
úrovni český jazyk a jeden cizí jazyk.
Problém uvedený v bodě jedna se ještě prohloubí s připravovanou
rozsáhlejší inkluzí.
Ve školách je nedostatek kvalifikovaných učitelů dalších cizích
jazyků. Jejich nedostupnost se zvyšuje s klesající velikostí škol,
a to mnohdy i z organizačních důvodů.
Možnost, že problémoví žáci nemusejí další cizí jazyk absolvovat,
je pouze teoretická, a zejména z finančních a organizačních
důvodů nerealizovatelná (nutnost vytvoření dalších
malých skupin je finančně náročná a školy na ni nedosáhnou
ani v rámci limitu zaměstnanců).
Určitě bychom byli rádi, aby se všichni žáci naučili další cizí
jazyk. Některé školy mají ve svých školních vzdělávacích programech
zaveden druhý cizí jazyk jako povinný. Ale tyto školy
mají pro to vytvořeny podmínky (zejména velké školy, školy
s malým počtem problémových žáků a dostatkem vyučujících
cizích jazyků). Domníváme se, že ještě nenastal čas pro
realizaci navrhovaného opatření a že by zavedení povinného
druhého cizího jazyka bylo v současné době neefektivní.