FAKULTNÍM ŠKOLÁM CHYBÍ PRÁVNÍ STATUS - Učitelské noviny

Inzerce
23
PROČ POTŘEBUJE MÍT ŘEDITEL
ŠKOLY K DISPOZICI MODERNÍ
INFORMAČNÍ SYSTÉM?
Naše školství prochází
od roku 1990 řadou
změn. Některé z nich jsou
pozitivní, některé méně,
a některé naopak přinášejí
výsledky negativní. Ve svém
článku se chci zaměřit na
oblast ICT, která je dnes
nedílnou součástí všech
škol v republice. Nebudu se
však zabývat problematikou
výuky, ale především
využitím informačních
technologií v řízení školy.
Začátky byly velmi skromné. Mnozí si pamatujeme
nadšení, s jakým jsme za velké
peníze pořizovali IQ 151, české mikropočítače
Ondra nebo zahraniční Sinclair.
Už po roce 1990 přišla firma Pachner
s nabídkou prvního lokálního počítačového
informačního systému Bakalář. Na
svou dobu moderní a uživatelsky přívětivý
systém si získal řadu příznivců.
V některých školách jsme byli prvními
průkopníky internetu, protože ale
jiným školám začal v této oblasti „ujíždět
vlak“, přišlo MŠMT s centrálním
řešením v rámci projektu „Státní informační
politiky ve vzdělávání“. V lednu
2002 odstartoval projekt pod názvem
„Internet do škol“ (tzv. INDOŠ), který za
4,5 miliardy korun vybavil a připojil 3620
škol. Přestože forma, rozsah a způsob
realizace celého projektu vyvolává dodnes
mnohé otazníky, je faktem, že pomohl
nastartovat ICT ve školách.
ICT v řídicí práci ředitele školy
Mnozí ředitelé se chopili příležitosti a počítačové
vybavení ve svých školách začali
standardně využívat i pro řídicí práci. Zřídili
úložiště dat na školních serverech, zavedli
nejrůznější tisky (včetně vysvědčení) a postupně
pokračovali ve sdílení informací,
vzniku webových stránek, redakčních webů
nebo předávání informací rodičům.
Moderní informační systém šetří čas a dává
potřebné údaje především pedagogům.
Umožňuje jim provázanost informací, jejich
sdílení, přehledy a mnoho dalšího. Zejména
však vede ke změně myšlení celého
pedagogického sboru. K posunu v náhledu
na administrativu a ke zjištění, že technika
mně, jako učiteli, vlastně pomůže.
V „naší“ Základní škole
Chotěšov používáme od roku
2008 Školu OnLine
Vrátím se teď ke svému rozhodnutí zavést
aplikaci Škola OnLine v ZŠ Chotěšov, okres
Plzeň-jih, kam jsem jako ředitel nastoupil
v roce 2008. Škola tehdy používala lokální
systém Bakalář s několika základními moduly.
Z období INDOŠe v ní bylo asi 12 počítačů.
Bakalář byl tehdy využíván pouze k tisku
vysvědčení a vedení školní matriky. Se
systémem pracoval ředitel, jeden učitel (pro
ostatní kantory byl systém složitý) a správce
sítě školy. Měli jsme problémy s předáváním
dat mezi budovami školy a nastavováním
aktualizací, což řešil právě správce sítě.
Po jednoduché analýze jsem tak brzy zjistil,
že stávající lokální systém mně i škole přinese
víc problémů než užitku.
Při hledání nového řešení
jsme měli na mysli především
splnění několika požadavků:
– Hledali jsme komplexní a zároveň
jednoduchý systém, se kterým by bez
problému pracovali všichni učitelé.
– Hledali jsme systém, který by byl bez
dalších nákladů přístupný i rodičům
a učitelům mimo školu.
Když jsme porovnávali existující systémy,
chtěli jsme, aby bylo možné zapisovat
do třídní knihy i zadávat známky přímo
z kalendáře (rozvrhu). Požadovali jsme dokonale
zpracovaný systém školní matriky,
kvalitní tiskové výstupy a jednoduché
a moderní grafické prostředí. Pro zjednodušení
administrativy v pololetí a na konci
roku bylo nutné, aby se z uzavřených
známek dalo rovnou generovat vysvědčení.
Nechtěli jsme, aby se cokoli muselo
instalovat na počítače uživatelů.
Po podrobném prostudování několika
dostupných systémů – každý z nich měl
nějaké přednosti, ale i nedostatky – se
nám jako nejvhodnější jevil systém Škola
OnLine. Na zkušebním provozu jsme se
dohodli se dvěma třídními učiteli, kteří
byli po krátké době aplikací Škola OnLine
přímo nadšeni. Firma nám zajistila jednoduché
proškolení a všem kantorům jsem
na jaře 2009 pořídil notebooky. Od dalšího
školního roku jsme pracovali se Školou
OnLine již naplno.
Všechna data z původního systému byla
bez problému převedena o prázdninách
téhož roku. Od školního roku 2009–2010
již nevedeme nic papírově, od dalšího
školního roku jsme zrušili i papírové žákovské
knížky (pouze 3 rodiče z celé školy,
kteří nemají přístup k internetu, dostávají
pravidelně jednou týdně výpis z klasifikačního
archu svého dítěte).
Po čtyřletých zkušenostech
plného nasazení informačního
systému Škola OnLine
můžeme konstatovat:
– Systém ve svém důsledku obrovsky snižuje
administrativní práci našich učitelů.
– Zlepšila se výrazně komunikace mezi učiteli
a rodiči. Rodiče přesně vědí, jak a co
škola požaduje, a pokud řeší problémy
osobně ve škole, vždy mají ze systému
velké množství informací, což vede
ke zvýšení celkové komunikační kvality
škola–rodina.
– Systém sjednotil předchozí roztříštěnost
ve způsobu a rozsahu hodnocení žáků
(každý učitel měl původně svou škálu
a formy hodnocení).
– Systém přinesl celkovou otevřenost a sdílení
informací mezi kantory i vedením
navzájem, učitelé mají k dispozici veškeré
a navíc vždy aktuální informace, které
ke své práci potřebují.
Uplynulo téměř 24 let od změny společenského
systému v naší zemi. Lidé dnes
mají rychlejší a kvalitnější automobily,
většina z nich používá rychlé mobilní
telefony s internetem, supermoderní počítače
a další špičkovou elektroniku. Měli
bychom se proto zamyslet i nad tím, jak
udržet krok s dobou a jak inovovat také
školství a přístup ke vzdělání a informacím.
Přeji vám všem, pokud možno, klidný
závěr školního roku a krásné prázdniny.
Mgr. František Halada,
ředitel Základní školy
Chotěšov,
okres Plzeň-jih