FAKULTNÍM ŠKOLÁM CHYBÍ PRÁVNÍ STATUS - Učitelské noviny

6 Téma týdne
▲
kultní učitel klást studentům, aby rozvíjel
jejich schopnost samostatně se hodnotit.
Aby nedával jen zpětnou vazbu – to bylo
dobře, to bylo špatně – ale pomáhal
studentovi pojmenovat, co by měl příště
zlepšit.“
Zatím kurzem prošla dobrovolně asi čtyřicítka
pedagogů z osmi různých základních
škol. V ideálním případě by ho měli absolvovat
všichni učitelé, kteří vedou studenty
nebo se jakkoli podílejí na koncepci
pedagogické praxe.
„Zrovna nedávno jsem měla u učitelek,
které se zúčastnily kurzu, na souvislé praxi
studentky z katedry primární pedagogiky.
A musím říci, že kvalita práce se studentem
byla na podstatně vyšší úrovni,“
potvrdila N. Mazáčová.
Zkušenosti z praxe
Základní škola ANGEL v Praze – Modřanech
je fakultní školou už mnoho let. Spolupracuje
s Přírodovědeckou fakultou UK,
na PedF UK zejména s katedrou primární
pedagogiky. Přínosem pro studenty je
možnost vykonávat praxi v programu Začít
spolu nebo v bilingvním programu. Zajímavé
je i to, že se mohou v průběhu praxe
seznámit s tím, jak ve škole funguje školní
poradenské pracoviště, jaká je role školního
psychologa na základní škole. Na 1. stupni
jsou do studentských praxí zapojeni téměř
všichni učitelé, na 2. stupni to jsou především
vyučující biologie a dějepisu.
„Jednou z výhod studentských praxi
pro školu je i to, že dobří studenti pak
vzájemných náslechových hodin, předáváme
si zkušenosti s jinými školami.
Studenty vítáme, i my se od nich můžeme
leccos přiučit. Před časem zrovna
jeden předvedl hodinu matematiky podle
prof. Hejného. Děti byly nadšené, učitelku
způsob výuky zaujal, začala se o ni blíže
zajímat, svým zájmem nadchla ostatní. Teď
už máme za sebou úvodní seminář a další
kolegové jsou přihlášeni na podrobný kurz.
Studenti také učitelkám často přiblíží
zajímavé metody práce s ICT. Dnešní mladí
ji přece jen ovládají mnohem lépe. Víte,
co si učitelé na praxích pochvalují nejvíc?
škole. Že fakulta může přispět k jejich
dalšímu vzdělávání.
„Až v šíři činností začíná skutečná spolupráce.
Není dobře, když má fakultní škola
pocit, že od ní jenom bereme. Spolupráce
musí být oboustranná.“
Východiskem by mohl být projekt katedry
primární pedagogiky Klinická škola. Pojem
v zahraničí známý, v mnoha zemích ověřený.
Úroveň klinických škol je vyšší než škol
fakultních. Příprava studentů učitelství tu
ještě těsněji prolíná s prací fakulty i školy.
Klinická škola se vlastně stává výzkumným
pracovištěm.
Fakultní škola je výukovou základnou budoucích učitelů, kde se ve spolupráci
s vysokoškolskými pedagogy realizují pedagogické praxe studentů učitelství. Tyto
školy nabízejí náslechové hodiny jako příklady dobré praxe, podmínky pro vlastní
výukovou činnost studentů, kvalitní reflexi výuky, poradenské a konzultační činnosti,
případně prostředí pro pedagogický výzkum.
Kvalitní fakultní škola má ujasněnou koncepci výuky svých žáků a zároveň je
místem tvořivého hledání optimálních edukačních postupů pro začínající učitele.
Podílí se na hledání a ověřování progresivních výukových koncepcí, realizuje nové
přístupy ve výuce spolu s odborníky z fakult připravujících učitele.
Fakultní škola má specifickou roli v přípravě budoucích učitelů, neboť se významně
podílí na utváření a rozvíjení profesních kompetencí studentů učitelství, konstituuje
jejich osobitý vyučovací styl na počátku jejich profesní dráhy a významně může
ovlivňovat utváření a vyhraňování jejich pojetí výuky.
u nás často zůstanou a stanou se našimi
kolegy,“ říká ředitelka školy Iva Cichoňová.
„Naši učitelé vedou nejen studentské
praxe, ale někteří z nich také pracují
v oblasti vzdělávání dospělých. Profesní
růst pedagogů byl několik let podporován
dalším vzděláváním. Všichni prvostupňoví
pedagogové absolvovali vzdělávání směrem
k programu Začít spolu, mnozí z nich
mají za sebou kurz mentoringu. Vzhledem
k finančním možnostem školy jsme museli
DVPP omezit, vyhledáváme kvalitní vzdělávání
hrazené z grantových prostředků,
vzděláváme se sami mezi sebou formou
Že mohou při vyučování pozorovat svoji
třídu zezadu. Najednou vidí žáky jinak.
Vidí situace, kterých si při hodině nemusejí
všimnout. Lépe se soustředí na reakce
konkrétního dítěte. Cenný je pro ně také
pohled studenta na jednotlivé děti.“
Projekt zatím s otazníkem
„V souvislosti s fakultními školami se
mluví hlavně o studentských praxích. Jistě
že jsou zásadní, ale není to jediná oblast
spolupráce.“ Anna Tomková upozorňuje
i na další. Na to, že nejschopnější fakultní
učitelé mohou externě učit na vysoké
„Projekt jsme podali v rámci Evropských
strukturálních fondů a čekáme na výsledek,“
konstatuje N. Mazáčová. „Zatím
máme vytipované čtyři základní školy,
kde bychom mohli projekt ověřovat.
Jsou dokonce ochotny s námi do projektu
vstoupit, i kdybychom podporu ESF
nezískali a museli zůstat na půli cesty, jen
u dnešních ekonomických možností.“
O co by měla být spolupráce výraznější?
„Spolupracovat by neměli jen učitelé
jednoho oboru, ale napříč školou. Obě
instituce by si měly navzájem víc pomáhat.
Proč by například studenti nemohli v rámci
seminárních nebo dokonce diplomových
prací řešit zajímavé nápady, které škola
potřebuje ověřit? Začít chceme kurzem
asistentské praxe, v němž budou mít
studenti možnost asistovat ve vybraných
třídách klinických škol u vybraných učitelů.
Zatím jsme se s řediteli dohodli, že necháme
na podmínkách každé školy, jestli
budou asistenty žáků, nebo pedagogů.“
Co dál?
Fakultní školy si žijí svým vlastním životem
v rámci mantinelů daných podmínkami
jedné každé fakulty jedné každé školy. Ale
není to škoda?
●