FAKULTNÃM Å KOLÃM CHYBà PRÃVNà STATUS - UÄitelské noviny
FAKULTNÃM Å KOLÃM CHYBà PRÃVNà STATUS - UÄitelské noviny
FAKULTNÃM Å KOLÃM CHYBà PRÃVNà STATUS - UÄitelské noviny
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
8 Zeptali jsme se<br />
TEXT: RADMIL ŠVANCAR<br />
FOTO: KRISTÝNA VACKOVÁ A KATEŘINA MLEJNKOVÁ<br />
BĚŽNÁ PRÁCE<br />
VE „ZVLÁŠTNÍ“ ŠKOLE<br />
Škola rodinného typu. Škola, ač v Praze, má blízko k přírodě. Velká zahrada. Skoro v každé třídě<br />
klec, terárium, akvárium, o jejichž obyvatele se zdejší děti starají. Vysoké stropy, ale malé třídy.<br />
A problém najít místo pro žáka, který by sem chtěl přestoupit. To je jen velmi rámcový obraz<br />
Základní školy praktické a speciální, která má v Praze 9 ještě další dvě detašovaná pracoviště<br />
a která nabízí vzdělávání dětem s lehkým, středním, ale i těžkým mentálním postižením.<br />
S ředitelkou Alžbětou Cibochovou, která se po desetiletích strávených ve škole pomalu<br />
chystá do důchodu, a s její zástupkyní Pavlínou Čuřínovou jsme hovořili o současné situaci ve<br />
speciálním vzdělávání dětí s mentálním postižením.<br />
Pavlína Čuřínová<br />
Poslední měsíce doslova zuří diskuze<br />
o pojetí speciálněpedagogické péče zejména<br />
o děti s lehkou mentální retardací,<br />
o poslání a funkčnost základních škol<br />
praktických a o korektnost přijímání dětí<br />
do těchto škol. Jak toto přijímání probíhá<br />
u vás, co berete v úvahu – kromě<br />
povinných doporučení z poradenského<br />
zařízení a informovaného souhlasu<br />
rodičů?<br />
V poradenském doporučení je nezbytné,<br />
aby bylo z textu jasné, že z vyšetření<br />
vyplynula mentální retardace dítěte, tedy<br />
že odborník z PPP nebo z SPC zařazení<br />
dítěte do školy našeho typu doporučuje.<br />
Většinou je součástí rozhodování i zpráva<br />
od lékaře, který má žáka v péči. Zmínil<br />
jste informovaný souhlas rodičů – jak<br />
poradenské zařízení, tak my jim vysvětlujeme<br />
specifika práce s dítětem v naší<br />
škole, odlišnosti i profesní uplatnitelnost.<br />
Jestliže jsou tedy tyto podmínky splněny,<br />
dítě přijmeme – pokud ovšem máme<br />
místo.<br />
(Právě v okamžiku, kdy jsme o tomto problému<br />
hovořili, zvonil telefon. „Kam? Do<br />
třetí třídy? Bohužel, nemůžeme, nemáme<br />
jediné místo,“ říká do sluchátka ředitelka<br />
školy a doporučuje jinou základní školu<br />
praktickou…)<br />
Berete v těchto případech v úvahu i další<br />
kritéria? Bydliště dítěte, sociální situaci<br />
rodiny, hloubku postižení žáků?<br />
V současnosti musíme vybírat, bydliště<br />
dítěte je jedním z charakteristik, které<br />
bereme v úvahu, na druhé straně – sjíždějí<br />
se k nám žáci z celé východní části velké<br />
Prahy. Naším zřizovatelem je pražský<br />
magistrát, takže toto hledisko je bráno<br />
v úvahu jen kvůli dostupnosti školy pro<br />
dítě. Kapacitně bychom mohli teoreticky<br />
naplňovat třídy do čtrnácti žáků v základní<br />
škole praktické, ale máme velmi malé<br />
třídy, z hlediska hygienických předpisů je<br />
pro nás většinou horní hranice na dvanácti<br />
třinácti žácích. Konečně, míra postižení<br />
našich žáků se v průběhu let prohlubuje,<br />
a přestože máme ve třídách prvního<br />
stupně asistenty pedagoga, je nižší počet<br />
žáků na učitele adekvátní k individualizaci<br />
výuky.<br />
Součástí vaší školy jsou i třídy základní<br />
školy speciální i třídy rehabilitační, tedy<br />
pro žáky se středním a těžkým mentálním<br />
postižením a s kombinovanými<br />
vadami. Teď ale hovoříte o základní škole<br />
praktické a také zmiňujete větší hloubku<br />
mentálního postižení…<br />
Je to z toho důvodu, že základní školy<br />
přijímají žáky, kteří dřív přicházeli k nám.<br />
Jsou to tzv. hraniční děti, jejichž výsledky<br />
psychologické diagnostiky se pohybují na<br />
hranici mezi podprůměrem a lehkou mentální<br />
retardací. Poradenská zařízení jsou<br />
v poslední době pod tlakem politiků při<br />
vyslovování doporučení na zařazení dítěte<br />
do speciálního vzdělávání velmi opatrná.<br />
Jsme v kontaktu se základními školami<br />
v okolí. Každá má několik dětí, které ve<br />
výuce kvůli svým mentálním schopnostem<br />
nestačí. Rády by je přeřadily do naší školy<br />
– jednak ale není místo, jednak někdy<br />
nesouhlasí rodiče a někdy je nedoporučí<br />
poradenské zařízení. Základní školy se<br />
snaží, často žádají o asistenty, ale i tehdy<br />
pracovat s těmito dětmi ve velkých třídách<br />
v rámci standardních požadavků RVP ZV<br />
Alžběta Cibochová<br />
bez znalosti speciálněpedagogických metod<br />
a forem práce, bez možnosti výrazné<br />
individualizace je nesmírně obtížné. Takové<br />
děti se k nám pak dostávají ve vyšších<br />
ročnících, většinou mají horší úroveň znalostí,<br />
ale hlavně návyků než naše děti.<br />
Co říkáte názoru, že by základní školy<br />
praktické neměly mít první ročníky, že by<br />
všechny děti měly nastupovat do běžných<br />
škol, aby se zjistilo, jestli by jejich nároky<br />
nezvládly?<br />
Předloni jsme první ročník neotevírali,<br />
protože jsme neměli děti s doporučením.<br />
V jiných letech je ale situace jiná, do první<br />
třídy obvykle přijímáme děti, u kterých je<br />
rozumové oslabení evidentní a od začátku<br />
je jasné, že by běžnou školu nezvládly.<br />
Spíše se stává, že později bývají přeřazeny<br />
do základní školy speciální. Když ale<br />
třídu neotevřeme, neznamená to, že by<br />
neexistovaly děti, které by už v tomto<br />
věku nepotřebovaly speciálněpedagogickou<br />
podporu. Politický tlak na naše školy<br />
a na poradenská zařízení je však veliký.<br />
Důsledkem jsou pak rozhodnutí, která<br />
nejsou vždy ve prospěch dítěte.<br />
Jak se liší práce pedagoga ve škole pro<br />
žáky s mentálním postižením od práce<br />
v běžné škole?
Change language