Karel Čapek: HOVORY S TGM

or jsem musel nìkdy až do tmy hlídat - a já se tak bál klekánice!Ovoce se nehlídalo, nebylo proè; ještì bylo zelené, a užjsme je otrhali. Tehdy byl ovocný strom hospodáøi leda pøítìží;ovoce se ani nepovažovalo za potravu - na to museli pøijít teprveuèenci s tìmi vitaminy. Zato vinohrady se hlídaly pøísnì,hlídaè mìl pušku; snad právì to nás ponoukalo, abychomchodili na hrozny - to se nás srotilo až dvacet a hledìli jsme,jak hlídaèe pøelstít. Výpravu vedli hoši, kteøí sami domau rodièù mìli vinice - jak se øíká, kradené ovoce nejlíp chutná.T o se rozumí, jen jsem došel domù, a naši už vìdìli, kdejsem byl; otec namoèil provaz do vody, aby líp pøi výplatì pøilehl,ale matka trest zažehnala. Jenže den potom pøišel hlídaèžalovat do školy a ukazoval, ten, ten a ten tam byli,a žádná výmluva nepomohla; museli jsme na lavici a uèitelnebo kaplan nám odmìøili pìtadvacet - nu ano, i pan kaplan.Jak je ten rok na vsi krásnì a bohatì rozèlenìn, pøírodnìi nábožensky! Celý život na vsi je obøadnìjší než ve mìstì, jejako zasazen do náboženského rámu; nevadí, že jsou to namnozepozùstatky ještì z pohanství.Ty všechny zvyky mají rázinstitucí; život je jimi regulován, stává se øádem. Kdo v nìèemporuší panující øád, toho se lidé témìø štítí. Na pøíklad byl takovýnepsaný pøedpis, že si každá rodina sama dìlá chleba;tose už ve tøi hodiny ráno vstávalo, mouka podveèer zadìlanáse kopistí mísila v díži - co práce s tím bylo! muselase vytopit pec a pohrablem vyèistit - pak se s chlebem nebopo nìm napekly placky z chlebového tìsta, pekanèe, nebojak vy øíkáte, poplamenice - paneèku, to byla s oškvarky dobrota!Tož která hospodynì chleba nepekla, ale kupovala, tabyla pøímo v opovržení u ostatních. Myslím, že u násna venkovì se teï už chléb skoro obecnì kupuje; i na vsi