Karel Čapek: HOVORY S TGM

a kostelní službou, zpíval na pohøbech a chodil koledou.o vinobraníjsme my kluci chodili od jednoho vinného presuk druhému a sbírali pro uèitele do soudku víno, kolik mu kterýsedlák odlil; ten soudek pak mìl po celou zimu ve školeza kamny, protože sklepa nemìl, a tam mu ten burèák kvasil.Taková žebrota to byla; to víte, sedlák, zvláš když to byl radnínebo starosta, nejednal s uèitelem jinak než jako s nuzákem.To se rozumí, ten zotroèený uèitel nemìl u dìtí mnoho autority.tož je øezal a øezal - to byl jeho hlavní výchovný prostøedek.Otrok má vždycky metody otrokáøe a mstí se, kde mùže. Teïsi vemte, jaký pokrok už je dnešní škola; ale ještì mnohose dá na ní reformovat, aby vychovávala samostatnéa sebevìdomé lidi, lidi s kuráží do života. Reforma školy jeprávì také reformou uèitele, uèitelù; to znamená zvyšovat jejichsociální úroveò i vzdìlání. Dnes už se uèitelé sami domáhajítoho, aby mìli vzdìlání vysokoškolské; tož to byse mìlo vyzkoušet, jaký pomìr by mìl takový uèitel akademikk dìtem. Hlavní vìc je: mít dìti rád, umìt se vmyslit a vcítitdo jejich duševního života, který je spíš konkrétní a obraznýnež abstraktnì vìdecký; vyuèovat názornì, pøipínat pouèováník tomu, co dìti konkrétnì vidí ve svém okolí; a vyuèováníco možná individualizovat. Vùbec na školu, na výchovu a navyuèování by se mìlo mnohem víc myslet... a taky dávat mnohemvíc prostøedkù než dosud. Vývoj školy, v tom je vývoj demokracie.Takový kluk na venkovì má mnoho práce, jejej! Tož si tospoèítejte: musí umìt hvízdat na pysky, mezi zuby, na jedenprst, na dva a na pìstì; potom na dvojí zpùsob luskat prsty;musí umìt všelijak zápasit, stát na hlavì, chodit po rukácha lámat kolesa; a dobøe utíkat, to hlavnì. Oblíbená hra-døinabylo „glckání“... to se musí skákat na jedné noze, ruce zalo-