Karel Čapek: HOVORY S TGM

že staèí školu slušnì absolvovat a radìji se vedle ní zabývatjazyky, básníky, umìním a ètením historikù, filosofù a tak. Jájsem byl vždycky náruživý ètenáø.Silný popud, abych èetl a myslel, dával mnì zájem o náboženství,o politiku a národnost. V Brnì jsem se páterem Procházkoudostal k theorii køes anského socialismu, tam takéjsem si mohl a musil uvìdomit problémy národnostní, jak jepodávala sama škola - tam se školáci a profesoøi roztøiïovalipodle národnosti - a jak je podávalo èeskonìmecké prostøedíBrna a ovšem i politika èeská a nìmecko-rakouská,pokud jsem ji mohl sledovat. Když jsem došel do Vídnì, vyhledávaljsem èeské spolky, zejména spolek akademický.Jako gymnasista jsem nemohl být jeho èlenem;shodl jsemse s výbory, že se ohlásím jako filosof, protože poslední dvaroky na gymnasiu se ještì do nedávna nazývaly „filosofickéklasy“ nebo krátce „filosofie“. Za nìjakou dobu jeden z tìchvýborù, který mìl nápad o té filosofii, proti mnì vystoupil, ženemám práva být èlenem spolku; kluk mìl pravdu a dostaljsem zase za vyuèenou. Každá lež má krátké nohy, i fraus pia.Na to, èím budu, jsem mnoho nemyslel. Jako gymnasistave Vídni jsem chtìl být diplomatem, byl bych rád šelna orientální akademii; proto jsem chodil na praktické kursyarabštiny - když jsem pak vidìl, že na orientální akademii pøijímajíjen šlechtice, nechal jsem toho. Myslím, že jsem si poddiplomacií pøíliš pøedstavoval cestování po dalekých zemích- já jsem vždycky rád cestoval, tøeba jen po atlase - i dnesmám rád mapy; a vždycky mì zajímala statistika, jaké jsoukde pomìry. Když jsem na gymnasiu dìlal maturku, dal miprofesor zemìpisu otázku z národnostní a náboženské statistikyUher; já toho vìdìl víc než on, a tak to jeho a inspektora