Karel Čapek: HOVORY S TGM

proti Písmu svatému. páter Franc to nìjak urovnal; pár dnínato byl jarmak, sedláci dali hlavy dohromady a šli za mnoudo školy. V mnì hrklo, že bude zle, ale že se nedám. Tu jedenz nich vystoupil a povídá: „Pane uèitel, dobøe to tìm dìtemvykládáte;jen na ty naše baby nic nedejte a uète tak dál.“Pak jeden po druhém sáhl do kapsy a nechal mnì na pianìpo ètyráku - nebo aspoò po krejcaru. Musím ovšem pøipomenout,že jsem jako dítì chodil do školy konkordátní, jejížvlivy na venkovì v letech. šedesátých ještì nevymizely.Rád jsem ležel v knihách. V Èejkovicích na zámku zùstalypo jesuitech staré knihy, ze sedmnáctého a osmnáctého století,samá polemika proti protestantùm;jedna z nich je dostznámá, jmenuje se „Vogel, friss oder stirb“ a ukrutnì popíráLuthera. Já jsem ty knihy zrovna hltal a byl jsem z toho takzuøivý katolík, že jsem obrátil ženu kováøe, u kterého jsemse uèil, na katolictví. Byla to Nìmka - muž si ji pøivedl ažz Nìmecka - a já do ní mluvil tak dlouho, až pøestoupila.Bylmnì to také prvý pøípad nábožensky smíšeného manželství -tehdy jsem to ovšem chápal èistì katolicky. V tìch nìmeckýchknihách byly latinské citáty, kterým jsem chtìl rozumìt.To byl další dùvod uèit se latinì. Zaèal jsem se uèit sám. Memorovaljsem po poøádku podle starého slovníku slovaod a až do zet; mìl jsem a posud mám znaènou kopii verborum,ale s gramatikou to šlo bledì. Páter Satora mnì pakdával pravidelné hodiny z latiny.Na jeho radu jsem složilve Strážnici zkoušku z primy gymnasia. Tož tak jsem se dostalna (nìmecké) gymnasium v Bmì, roku 1865.