CHEMIE_I_priklady.pdf

1.2. Nevalenční sloučeninyPravidla tvorby názvů a vzorců zmíněná v úvodu této kapitoly neplatí protzv. nevalenční sloučeniny, u nichž stechiometrické složení neodpovídáznámým oxidačním číslům, případně oxidační čísla nelze dosti dobře určit.Mezi nevalenční sloučeniny často řadíme četné hydridy, karbidy, fosfidy,nitridy, silicidy, boridy a jiné (viz. tab. 1.6.). V názvech takovýchto sloučeninse k vyjádření kladného oxidačního čísla nepoužívají koncovky uvedené v tab.1.1., ale genitiv názvu příslušného prvku. Slučovací poměry je nutno vyjádřitčíslovkovými předponami uvedenými v tabulce 1.4..Tabulka 1.6. Příklady názvů nevalenčních sloučeninVzorecNbHNázev Vzorec Názevhydrid niobuTaP 2 difosfid tantaluNi 4 B 3 triborid tetraniklu FeP fosfid železaV 3 N nitrid trivanadu NiAs 2 diarsenid nikluCl 7 C 3 trikarbid heptachloru Cr 3 C 2 dikarbid trichromuW 3 Si 2 disilicid triwolframu LaH 2 dihydrid lanthanu1.3. Sloučeniny vodíku s prvky III. - VII. hlavní (13.-17.) skupinyNázvy sloučenin vodíku s prvky III. až VI. hlavní (13.-16.) skupiny jsoujednoslovné a tvoří se z názvu prvku pomocí koncovky -an. Výjimku tvořínázvy: methan, amoniak a voda. V případě prvků VII. hlavní (17.) skupiny jenázev tvořen zakončením –ovodík. Ve všech těchto sloučeninách má vodíkoxidační číslo I. Tyto sloučeniny uvádí tabulka 1.7..Tabulka 1.7. Sloučeniny vodíku s prvky III. - VII. hlavní (13.-17.) skupinyIII.BH 3boranAlH 3alanIV.CH 4methanSiH 4silanGeH 4germanSnH 4stannanPbH 4plumbanHlavní skupinaV.NH 3amoniakPH 3fosfanAsH 3arsanSbH 3stibanBiH 3bismutanVI.H 2 OvodaH 2 SsulfanH 2 SeselanH 2 TetellanH 2 PopolanVII.HFfluorovodíkHClchlorovodíkHBrbromovodíkHIjodovodíkHAtastatovodík