CHEMIE_I_priklady.pdf

Příklad 2.4. Vypočítejte za n.p. objem a hmotnost 1,125·10 30 molekulsulfanu. V(H 2 S) = 4,2·10 7 dm 3 ; m (H 2 S) = 6,36·10 7 gPříklad 2.5. Neznámý plyn o hmotnosti 84,0 g zaujímá objem (za n.p.)67,23 dm 3 . Určete o jaký plyn se jedná? (Pozn. Neznámý plyn identifikujte nazákladě jeho molární hmotnosti s využitím periodické tabulky)dusíkPříklad 2.6. Vypočítejte látkové množství 150,3 g dusičnanu zinečnatého.n(Zn(NO 3 ) 2 )= 0,79 molPříklad 2.7. Vypočítejte hmotnost a počet molekul sulfidu uhličitého(sirouhlíku) o látkovém množství 556 mmol. m(CS 2 ) = 42,3 g; N(CS 2 ) =3,35·10 23Příklad 2.8. Místnost o rozměrech 4,0 m×3,5 m a výšce 2,5 m je naplněnakyslíkem za n.p. Jaká je hmotnost plynu v místnosti. m(O 2 ) = 50 kgPříklad 2.9. Vypočítejte hmotnost pentahydrátu síranu měďnatého, kterýobsahuje 150 g bezvodého síranu měďnatého. m(CuSO 4·5H 2 O) = 235 gPříklad 2.10. Vypočítejte průměrnou hmotnost atomu rtuti.m(Hg) = 3,3·10 -22 g3. Složení vícesložkových soustavVícesložkové soustavy nazýváme směsi (např. vzduch, osolenávoda). V našich příkladech se nejčastěji budeme zabývat soustavoudvousložkovou, se zaměřením převážně na roztoky.Znalost jednotlivých složek (kvalitativní složení) roztoku obvyklenestačí. V běžné laboratorní praxi je potřebné vědět, v jakém množství sesložky v daném roztoku nacházejí (kvantitativní složení).Relativní složení (zastoupení jednotlivých složek) soustavy lzevyjádřit poměrem hmotnosti nebo látkového množství resp. objemudané složky a hmotnosti (látkového množství, objemu) celé soustavy. Nazákladě toho definujeme tzv. hmotnostní, molární (molový) či objemovýzlomek: