TM 01/2011 - TechMagazín

legislativa a právoEVROPSKÁ KOMISE ZAHÁJILAKONZULTACI O JEDNOTNÉMCELOEVROPSKÉM TELEFON-NÍM ČÍSLE PRO PODNIKY Z EUZAČÁTKEM PROSINCE LOŇSKÉHO ROKU ZAHÁJILA EVROPSKÁKOMISE VEŘEJNOU KONZULTACI, V NÍŽ SE PODNIKŮ, SPOTŘEBITELŮ,TELEKOMUNIKAČNÍCH OPERÁTORŮ A VEŘEJNÝCH ORGÁNŮ PTÁ,ZDA BY POVAŽOVALI ZA VÝHODNÉ, KDYBY PODNIKY MOHLY VEVŠECH ČLENSKÝCH STÁTECH EU POUŽÍVAT STEJNÉ ČÍSLO. KOMISESE PŘITOM DOMNÍVÁ, ŽE TATO CELOEVROPSKÁ ČÍSLA BY MOHLAPOSÍLIT JEDNOTNÝ TRH V EU, JAK TO UVÁDÍ I DIGITÁLNÍ AGENDAPRO EVROPU Z KVĚTNA LOŇSKÉHO ROKU.Patří sem však např. usnadnění elektronických plateba elektronické fakturace, rychlé nasazení telemedicínya energeticky účinné osvětlení, ale také celoevropskételefonní číslo. V uvedených sedmi oblastechdigitální program předpokládá na 100 opatření, z nichž31 je legislativní povahy. Zmíněných 7 cílů Programumá svůj podrobný obsah, který mj. zahrnuje:Nový jednotný trh, který přinese výhody digitálníhověkuObčané by měli mít možnost využívat komerčníchslužeb a kulturní nabídky, které překračují hranice. Dnesse v porovnání s EU např. stahuje v USA čtyřikrát vícehudby, a to z důvodu nedostatečného právního zajištěnía roztříštěných trhů. Komise proto hodlá otevřítpřístup k zákonnému on-line obsahu tím, že zjednodušíudělování autorských práv, jejich řízení a přeshraničníudělování licencí. Dalšími opatřeními jsou usnadněníelektronických plateb a elektronické fakturace a snadnějšířešení sporů v elektronickém obchodu.Jednotné telefonní číslo by přineslo faktický efektpro firmy v tom, že díky němu by podniky z EUmohly své produkty a služby snáze nabízet v přeshraničnímměřítku. Spotřebitelům by na druhé straněbez ohledu na to, v jakém členském státě se nachází,usnadnila přístup k poprodejním a zákaznickým službám.V současnosti je situace taková, že podniky musímít jiné telefonní číslo v každém členském státě,v němž mají zákazníky, což obecně brzdí rozvoj celoevropskýchzákaznických služeb. V každém členskémstátě, v němž firmy působí, tak musí využívat různánárodní nebo speciální „podnikatelská“ čísla, např.začínající kódem 0800. To se podnikům i spotřebitelůmprodražuje a brání rozvoji jednotného trhu v EU. Naspeciální čísla platná v jednom členském státě setotiž z jiných členských států často nelze dovolat.Telefonní čísla v současnosti spravuje v Evropské uniikaždý členský stát sám, a to prostřednictvím svéhoregulačního úřadu. V České republice to je českýtelekomunikační úřad. Ten čísla přiděluje podle národníhočíslovacího plánu. Každý stát EU má tedyvlastní pravidla pro přidělování telefonních čísel.Podle platných telekomunikačních právních předpisůEU lze většího sladění čísel pro podniky docílitdvěma způsoby. Prvním je zavedení celoevropskéhokrátkého čísla (např. začínajícího kódem 115),které by bylo vyhrazeno pro podniky. Tato krátkáa snadno zapamatovatelná čísla by sloužila jakojednotný identifikátor podniku po celé Evropě.Druhou cestou by bylo podpořit využívání evropskéhotelefonního přístupového kódu (+3883) v rámcievropského telefonního číslovacího prostoru. Telefonníčísla podnikatelských subjektů by se mohlaskládat z kódu +3883, za nímž by následovalo číslo,které by bylo stejné ve všech členských státech.V roce 2000 se Mezinárodní telekomunikační unie(ITU) pokusila o zavedení jednotného evropskéhočíslovacího prostoru. K vytvoření tohoto evropskéhotelefonního číslovacího prostoru (ETNS) byl 24 evropskýmzemím přidělen kód +3883. Cílem ETNSbylo zpřístupnit čísla v situacích, v nichž nebylok dispozici žádné vhodné národní ani mezinárodníčíslo, a podpořit tak celoevropské služby. ETNS mělvolajícím po celé Evropě umožnit snazší přístup keslužbám společností, organizací a podnikatelů, kteřípůsobí celoevropsky. Ovšem 31. prosince kód zanikl.Veřejná konzultace jako metodapřípravy právních předpisůKonzultace, kterou vyhlásila Evropská komise, je naúrovni EU běžný způsob přípravy politik i právníchpředpisů. V konzultaci se na základě odbornéhomateriálu Komise ptá všech obyvatelů členskýchzemí EU, co asi myslí na položenou otázku či jaknavrhují řešit vzniklý právní či jiný problém. Nazákladě odpovědí pak vznikne komplexní materiál,resp. právní předpis (směrnice, nařízení, doporučení)a změní se tak právní a politická praxe. Veřejnákonzultace je tak praktickým příkladem demokratickéhorozhodování v EU, který – žel – nemá žádnouobdobu například v České republice.Veřejná konzultace k jednotnému evropskému telefonnímučíslu může napomoci Komisi posoudit poptávkutrhu po celoevropských telefonních číslech propodniky a v návaznosti na to navrhnout iniciativy najejich zavedení. V rámci konzultace se Komise konkrétněptá na roztříštěnost trhu, možné cesty k harmonizacitelefonních čísel, budoucí potřeby trhu a správu čísel.Své názory na číslovací politiku, která by nejlépe přispělak rozvoji jednotného trhu, mohou zájemci vyjádřit do28. února 2011. Komise došlé odpovědi vyhodnotía poté rozhodne, jakými směry by se měla číslovacípolitika ubírat, aby posílila jednotný trh.Celoevropské telefonní číslo jakojeden z projektů digitální adentyZásadním „odrazovým můstkem“ k projektu celoevropskýchtelefonních čísel pro podniky je ambiciózní„Digitální program pro Evropu“, který Evropská komisepředstavila v květnu loňského roku. Programnastiňuje 7 prioritních oblastí činnosti. Jsou jimi vytvořeníjednotného digitálního trhu, větší interoperabilita,podpora důvěry v internet a jeho bezpečnosti,přístup k rychlejšímu internetu, investice dovýzkumu a vývoje, zvýšení počítačové gramotnostia začlenění a použití informačních a komunikačníchtechnologií (IKT) při řešení celospolečenských problémů(změna klimatu či stárnutí obyvatelstva).Zvýšení důvěry a bezpečnostiOn-line služby musí být bezpečné. Součástí Programuje lepší koordinovaná reakce Evropy napočítačové útoky a posílená pravidla týkající seochrany osobních dat. Opatření by také mohlanapříklad uložit provozovatelům internetovýchstránek, aby uživatele informovali o bezpečnostníchincidentech, které mají vliv na jejich osobní údaje.Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlémuinternetuCílem pro rok 2020 je internet s rychlostí nejméně30 Mb/s pro všechny občany EU, přičemž polovinaevropských domácností by měla mít internetovépřipojení s rychlostí nejméně 100 Mb/s. Dnes mápouze 1 % Evropanů rychlé internetové připojenína bázi optických vláken, přičemž v Japonsku sejedná o 12 % a v Jižní Koreji o 15 %. Komise chcemj. přilákat investice do širokopásmového přenosupomocí mechanismů úvěrového posílení a podpořitinvestice do sítí na bázi optických vláken.Podpora špičkového výzkumu a inovacíEU má ambici více investovat do výzkumu a vývojea zajistit, že nejlepší návrhy se dostanou na trh.Cílem je mj. získání soukromých investic za pomociprostředků z Evropského regionálního fondu a navýšeníprostředků EU na výzkum. Investice EU dovýzkumu spojeného s IKT dosahují v současnostiméně než poloviny investic v USA (v roce 2007 tobylo 37 mld. EUR ve srovnání s 88 mld. EUR).Uvolnění potenciálu IKT ve prospěch celé společnostiInvestice do používání technologií a využívání informacímá pomoci nalézt řešení ke snížení spotřebyenergie, k podpoře stárnoucích obyvatel,k posílení postavení pacientů a zlepšení přístupuon-line pro osoby s postižením. Jedním z cílů je,aby pacienti měli do roku 2015 kdekoli v EU přístupke své zdravotní dokumentaci on-line. Programtaké podpoří technologie IKT zaměřené na úsporuenergií, jako je technologie osvětlení na bázi elektroluminiscenčníchdiod (SSL), která používá o 70 %méně energie než běžné osvětlovací systémy. 48 1/2011