21.07.2015 Views

TM 01/2011 - TechMagazín

TM 01/2011 - TechMagazín

TM 01/2011 - TechMagazín

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

z domova a ze světaERÚ: VÝKON SOLÁRNÍCH ELEKTRÁREN DOSÁHL LONI UŽ 1650 MWTěsně před koncem roku 2<strong>01</strong>0 bylyv ČR připojeny a licencovány solárníelektrárny o instalovaném výkonu1650 MW. Zatímco v lednu loňskéhoroku činil instalovaný výkon tuzemskýchsolárních elektráren 463 MW,během uplynulého roku se vyšplhaltéměř na čtyřnásobek. Jak uvedl proČTK předseda Energetického regulačníhoúřadu (ERÚ) Josef Fiřt, číslo aktuálník 29. prosinci se po finálnímsoučtu do konce roku zřejmě změníjiž jen o několik kilowatt. ERÚ sice kekonci roku 2<strong>01</strong>0 vydal licence na solárníelektrárny o výkonu 1780 MW,všechny však nebyly připojeny a investořityto projekty musí letos realizovatuž za méně výhodných podmínek.Od března navíc přestanou býtfinančně podporovány solární elektrárnyo výkonu nad 30 kW postavenéna volných plochách. Od ledna prodávajívšak nově připojené a licencovanésluneční zdroje elektřinu za nižšívýkupní ceny. ERÚ již v průběhu loňskéhoroku předpovídal, že v prosincibudou připojeny solární elektrárnyo výkonu zhruba 1600 MW, a v důsledkutohoto rozvoje slunečníchzdrojů hrozilo letos podle regulátorazdražení elektřiny o více než 10 %.Vláda proto přijala sérii opatření, kteráVUT VYROBILO JEŘÁB PRO FILMOVÝ PRŮMYSLNa podzim loňského roku byly podnikůma brněnským vysokým školámrozděleny historicky první inovačnívouchery v České republice. To, žese tato aktivita osvědčila dokumentujíuž i konkrétní výsledky.Iniciativa podpořit spolupráci komerčnía akademické sféry vzešla z potřebytyto sektory sblížit a umožnit využitívědeckovýzkumného potenciálu terciárníhoškolství pro potřeby firem.Finančním garantem projektu Inovačnívouchery (www.inovacnivouchery.cz)je statutární město Brno, poskytovateléznalostí jsou brněnské vysoké školy,organizačně projekt zaštiťuje Jihomoravskéinovační centrum.V roce 2<strong>01</strong>0 se do soutěže přihlásilataké firma Filmochod, společně s Ústavemkonstruování (www.uk.fme.vutbr.cz) na Fakultě strojního inženýrstvíVUT v Brně. Cílem společnéhoprojektu bylo navržení a výroba kamerovéhojeřábu, který by splnilpožadované parametry a využil dotaciprojektu Inovační vouchery (cca150 000 Kč). Projekt se podařilo získata tým vytvořený na Ústavu konstruováníz akademických pracovníkůa studentů realizoval projekt v druhéma třetím kvartálu 2<strong>01</strong>0 i se samotnouvýrobou jeřábu. Práce zahrnovalapředevším konstrukčnía návrhovou činnost a výrobu. Vyrobenýkamerový jeřáb je snadno demontovatelnýa lze jej přepravitv malé dodávce. Hmotnost jeřábuumožňuje manipulaci pouze lidskousilou, ovšem provedení konstrukcevykazuje dostatečnou tuhost. Výslednýprodukt byl předán do užívánífirmě Filmochod, která jeřáb již aktivněvyužívá pro statické i dynamickézáběry. Předpokládá se dalšíspolupráce na vývoji přídavných zařízení,jako je např. dálkově řízenázdražení energie omezují v průměruna 4,6 % pro domácnosti a 5,2 % propodniky. Zavedlo se například zdaněnísolárních elektráren sazbou 26 % čizvýšení poplatků za zábor zemědělsképůdy pro sluneční zdroje. Pro solárníelektrárny s výkonem nad 100 kWpřipojených od ledna 2<strong>01</strong>1 se výkupnícena snížila o více než polovinu, tedyz loňských 12 150 Kč za MWh na5500 Kč za MWh. speciální kamerová hlava, která byumožnila natáčení kamery kolemsvislé a vodorovné osy.Přínos projektu lze spatřit předevšímv samotném produktu. Firma získalakamerový jeřáb přesně na míru dlepožadavků, a to za nižší cenu nežkomerčně vyráběné typy, které nesplňovalyněkterá kriteria. Kroměproduktu získal tým zkušenosti s průmyslovýmizakázkami a řešení projektubylo přínosem i pro samotnéstudenty, kteří tak mohli praktickyověřit svoje návrhy. Projekt ukázal, žetýmová práce, zkušenosti a vhodnépoužívání technologií pro podporukonstrukčního procesu mohou dohromadypřinést nová neotřelá řešenís přímým dopadem na průmyslovousféru. Vzájemná spolupráce pak přinášívysokou přidanou hodnotu,která může posílit konkurenceschopnostzúčastněných stran. ČSOB Leasingmá novéhomístopředsedupředstavenstvaOd 1. 12. 2<strong>01</strong>0 nastoupildo funkce místopředsedupředstavenstva a výkonného ředitelepro obchod ČSOB LeasingJosef Rosenkranz. Do nové funkcenastoupil z pozice ředitele útvaruŘízení lidských zdrojů ve společnostiČSOB. Jeho úkolem budestrategické vedení obchodu a posilovánívztahů s klíčovými partnery.Vystudoval Vysokou školustrojní a elektrotechnickou v Plzni.Ve skupině ČSOB pracuje od roku2000. Do roku 2004 působil jakovýkonný ředitel ČSOB Leasing.V letech 2004 až 2007 řídil v pozicipředsedy představenstva a generálníhoředitele společnost ČSOBLeasing na Slovensku a od roku2008 do roku 2<strong>01</strong>0 působil jakoředitel pražského retailového bankovnictvía následně jako ředitelHR v ČSOB.HP posilujeDo funkce personálníředitelky HPČeská republikabyla od 3. lednajmenována Jindřiška Sládková. Jejípředchůdkyně Radka Blümlovábyla již v minulém roce jmenovánavedením společnosti HP napozici personální ředitelky proregion Středního východu.Novým obchodním ředitelemGFI Česká republika a Slovenskobyl od 1. prosince 2<strong>01</strong>0 jmenovánMichael Nebeský. V novéfunkci bude zodpovědný zanaplňování obchodních cílůspolečnosti, řízení obchodníhotýmu a jednání s klíčovýmizákazníky. TATRA SE LONI DOSTALA Z OBŘÍCH ZTRÁTKopřivnickému výrobci nákladníchautomobilů se během minulého rokupodařilo prolomit smůlu a dostat sez dřívějších mnohasetmilionovýchztrát. I když je podnik stále ve ztrátě,podle předběžných hospodářskýchvýsledků bude v čisté podobě za rok2<strong>01</strong>0 poměrně nízká.EBITDA, tedy zisk před úroky, zdaněníma odpisy by měl být podle vedenífirmy kladný. V roce 2008 vykázalaTatra ztrátu 572 mil. Kč a předloni dokonce712 mil. Kč. Navíc se musela loniv březnu zaručit za stamilionové úvěrybankám celým podnikem. Díky sníženíprovozního kapitálu je automobilkaschopna splácet bankovní úvěrypodle dohodnutých harmonogramů.Podle generálního ředitele Tatry bylyv roce 2009 trhy s nákladními vozyvážně zasaženy světovou hospodářskoukrizí, a také byla loni poptávka po nákladníchvozech kvůli škrtům v rozpočtechnízká. Nejvíce vozů vyvezla Tatraloni do Indie a Ruska, většinou šlo o typys podvozkem v konfiguraci 6×6 a 8×8.S loňským počtem vyrobených vozůnení vedení Tatry spokojeno. Pro letošnírok pozoruje na trzích zlepšení, protoplánuje vyrobit a prodat alespoň o 20 %více vozů, celkem 1300. Kvůli tomu byfirma, která nyní zaměstnává 2428 lidímohla v druhé polovině roku přijmoutnejméně 200 dalších nových pracovníků.Vedení chce dostat automobilkuzpět na vrchol expanzí do Ruska a nadalší světové trhy a hledá obchodnípartnery, s nimiž bude spolupracovat.Jednou z možností je např. spolupráces nizozemským výrobcem nákladníchvozů DAF. 1/2<strong>01</strong>17

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!