NÁRODNÁ RADA SLOVENSKEJ REPUBLIKY
NÁRODNÁ RADA SLOVENSKEJ REPUBLIKY
NÁRODNÁ RADA SLOVENSKEJ REPUBLIKY
Erfolgreiche ePaper selbst erstellen
Machen Sie aus Ihren PDF Publikationen ein blätterbares Flipbook mit unserer einzigartigen Google optimierten e-Paper Software.
er sehnt sich nach dem Aufhören der Verfassungskrisis,<br />
welche auf allen Gemüthern schwer lastet<br />
und welche in allen Zweigen des volkswirthschaftlichen<br />
Lebens ein wahres Siechthum herbeizuführen<br />
droht; er erblickt das einzige Mittel einer Wendung<br />
zum Bessern in der Rückkehr zur verfassungsmäßigen<br />
Bahn, welche der Oktroirung, die wir in trauriger<br />
Weife erlebt haben, endlich zum Abschluße<br />
bringt und die Wohlthat eines gesicherten und dauerhaften<br />
Bestandes uns bringen soll (Bravo! links. )<br />
Wenn daher die Adresse in dieser Weise, wie sie<br />
beantragt ist, beschlossen wird, und wenn ihr Inhalt<br />
als Ausdruck des ganzen böhmischen Landes<br />
und Volles bezeichnet wird, so bringt sie in diesem<br />
Punkte gewiß nicht die Wahrheit zu den Stufen<br />
des Allerhöchsten Thrones (Bravo! links). Wir<br />
können mit vollständiger Beruhigung und Gewissenstreue<br />
betheuern, daß wir, indem wir die unbedingte<br />
Vornahme der Wahlen in den verfassungsmäßigen<br />
Reichsrath beantragten, in vollständiger<br />
Uebereinstimmung mit unseren Wählern vorgehen.<br />
Dagegen würden wir die Wahl in einen konsultativen<br />
Körper, die Wahl unter gewissen Voraussetzungen<br />
und Vorbehalten nie vornehmen; wir würden uns<br />
hiezu gegenüber unseren Wählern, und Angesichts<br />
des Gesetzes, wornach ein; solcher Vorgang verfassungswidrig<br />
wäre, nie und niemals herbeilassen.<br />
(Rufe: Nein! niemals, links. ) Eines war es, was<br />
in. allen Wirren, die über uns hinweggegangen<br />
sind, uns aufrecht erhielt, Eines, woran wir nie<br />
gezweifelt, Eines, auf was wir stets gebaut und<br />
auf was wir unerschütterlich vertraut haben, es<br />
war dieß die Weisheit und Gerechtigkeit unseres<br />
Allerhöchsten Herren und Kaisers. Seine Majestät<br />
geruhte gegenwärtig die Rückkehr in die verfassungsmäßige<br />
Bahn anzuordnen und darum erlauben wir<br />
uns mit doppelt erhebendem Bewußtsein ausdauernder<br />
Verfassungstreue und tiefster Loyalität, den<br />
Antrag der Minorität auf Vornahme der Wahlen<br />
in das Abgeordnetenhaus des Reichsrathes dem<br />
hohen Landtage zur Annahme zuempfehlen. (Bravo !)<br />
N. n. m. z. Dr. B ě 1 s k ý: Pan poslanec<br />
Zeithammer má slovo.<br />
Dr. Brauner: Ne prosím; já mám slovo,<br />
já jsem své slovo toliko postoupil panu dr. Riegrovi<br />
ale nevzdal jsem se ho.<br />
Dr. Bělský: Já myslel, že jste se slova<br />
úplně vzdal; prosím tedy.<br />
Dr. Brauner: Slavný sněme! Již téměř<br />
po. 20 roků zmítá říší rakouskou zvláštní osud,<br />
za tím směrem, aby tato říše ústavním způsobem<br />
znovu byla upravena a s tímto upravením v souhlas<br />
přivedena také práva jednotlivých království<br />
a zemí. Dějiny za tímto směrem dají se<br />
rozděliti na dobu čtverou, z nichž každá má svůj<br />
zvláštní ráz historický a politický. Chci zkrátka<br />
a všeobecně jen naznačiti povahu těchto čtyr<br />
dob. Doba první započala všeobecným hnutím,<br />
které vzniklo na začátku roku 1848 ve Francii,<br />
zdělilo se Italii a střední Evropě a přišlo i v zemích<br />
rakouských, jmenovitě v zemích českých již<br />
v březnu toho roku k plnému vědomí a výrazu.<br />
Hnuti toto mělo tendencí náhlých převratů dosavadního<br />
stavu právního, politického a sociálního;<br />
a poněvadž bylo na prosto oposiční s tehdejším<br />
systémem vládním, mělo charakter revoluční;<br />
a však i při tom šetřeno v zemích českých<br />
ohledů loyalních ve způsobu zajistě povážlivém.<br />
Především vyslovilo se veřejné mínění pro historické<br />
právo, a pro celitost koruny české a její<br />
sloučení s říší rakouskou. Pak zamítnuto jest velikou<br />
většinou obyvatelstva účastenství v parlamentu<br />
mimo říši rakouskou a konečně se objevila<br />
tendence loyalní v tom, že sněm zemský v zemích<br />
českých pozůstal s přivolením obyvatelstva<br />
v starém svém sloučení a sestavení stavovském<br />
a byl toliko rozmnožen poslanci těch tříd obyvatelstva,<br />
které doposud ve starých sněmích neměli<br />
žádného zastoupení, a to na základě svobodných<br />
voleb. Sněm takový řádně svolán jest královským<br />
reskriptem v markrabství moravském v měsíci<br />
dubnu a v máji toho roku v Brně skutečně<br />
rokoval.<br />
K sněmu takovému provedeny byly legálním<br />
spůsobem volby i v království českém. Že sněm<br />
český takto sestavený se nesešel, toho příčina<br />
neležela ani v jeho sestavení, ani v Čechách vůbec<br />
ji hledati lze, tu vystopovati lze od jinud. Tenkráte<br />
již, ač ještě pod. pláštěm loyality započalo<br />
bouření a skutečný odboj v. Uhrách, který se i<br />
zemím německým říše rakouské poněkud zdělil.<br />
Těmto živlům máme co děkovati, že na místě<br />
českého sněmu, který svolán byl na. hrad Pražský,<br />
nastala nám obleženost.<br />
Sněm moravský zůstal osamělý a pozornosť<br />
ústřední vlády byla obrácena toho času jinam,<br />
totiž k odboji v Italii a k zrůstajícímu odboji<br />
v Uhrách; i sama Vídeň rozechvěla se tím tak,<br />
že císař Ferdinand Dobrotivý z Vídně do Innsbruku<br />
ujel. — Pod. takovými auspiciemi byla<br />
svolána říšská rada do Vídně; shromáždění to<br />
na základě svobodných voleb čistě demokratické<br />
beze všeho účastenctví starých stavů zemských,<br />
avšak i bez účastenství zemí vlaských a uherských.<br />
Sněm ústavodárný říšský ve Vídni nevyřídil<br />
než toliko jednu věc, pro opravu sociální ovšem<br />
velmi důležitou; totiž zákonnitým způsobem vyzdvižení<br />
poddanství správy „patrimoniální a vykoupení<br />
a zrušení robot a povinností bývalých<br />
poddaných k vrchnostem. Avšak nové hnutí, opět<br />
pocházející z Uher, způsobilo i ve Vídni vzpouru<br />
a učinilo nemožným další rokování, jakož i po<br />
druhé vypudilo císaře Ferdinanda ze sídla císařského.<br />
Výsledek nejbližší toho bylo opětné svolaní<br />
říšského sněmu do Kroměříže, kde tento<br />
sněm v pracích ústavodarných pilně sice pokračoval,<br />
avšak bez všeho prospěchu, a po bitvě<br />
u Kápolny byl rozpuštěn. Tím se skončila doba<br />
první.<br />
Doba druhá započata jest trojí důležitou