NÁRODNÁ RADA SLOVENSKEJ REPUBLIKY

er sehnt sich nach dem Aufhören der Verfassungskrisis,
welche auf allen Gemüthern schwer lastet
und welche in allen Zweigen des volkswirthschaftlichen
Lebens ein wahres Siechthum herbeizuführen
droht; er erblickt das einzige Mittel einer Wendung
zum Bessern in der Rückkehr zur verfassungsmäßigen
Bahn, welche der Oktroirung, die wir in trauriger
Weife erlebt haben, endlich zum Abschluße
bringt und die Wohlthat eines gesicherten und dauerhaften
Bestandes uns bringen soll (Bravo! links. )
Wenn daher die Adresse in dieser Weise, wie sie
beantragt ist, beschlossen wird, und wenn ihr Inhalt
als Ausdruck des ganzen böhmischen Landes
und Volles bezeichnet wird, so bringt sie in diesem
Punkte gewiß nicht die Wahrheit zu den Stufen
des Allerhöchsten Thrones (Bravo! links). Wir
können mit vollständiger Beruhigung und Gewissenstreue
betheuern, daß wir, indem wir die unbedingte
Vornahme der Wahlen in den verfassungsmäßigen
Reichsrath beantragten, in vollständiger
Uebereinstimmung mit unseren Wählern vorgehen.
Dagegen würden wir die Wahl in einen konsultativen
Körper, die Wahl unter gewissen Voraussetzungen
und Vorbehalten nie vornehmen; wir würden uns
hiezu gegenüber unseren Wählern, und Angesichts
des Gesetzes, wornach ein; solcher Vorgang verfassungswidrig
wäre, nie und niemals herbeilassen.
(Rufe: Nein! niemals, links. ) Eines war es, was
in. allen Wirren, die über uns hinweggegangen
sind, uns aufrecht erhielt, Eines, woran wir nie
gezweifelt, Eines, auf was wir stets gebaut und
auf was wir unerschütterlich vertraut haben, es
war dieß die Weisheit und Gerechtigkeit unseres
Allerhöchsten Herren und Kaisers. Seine Majestät
geruhte gegenwärtig die Rückkehr in die verfassungsmäßige
Bahn anzuordnen und darum erlauben wir
uns mit doppelt erhebendem Bewußtsein ausdauernder
Verfassungstreue und tiefster Loyalität, den
Antrag der Minorität auf Vornahme der Wahlen
in das Abgeordnetenhaus des Reichsrathes dem
hohen Landtage zur Annahme zuempfehlen. (Bravo !)
N. n. m. z. Dr. B ě 1 s k ý: Pan poslanec
Zeithammer má slovo.
Dr. Brauner: Ne prosím; já mám slovo,
já jsem své slovo toliko postoupil panu dr. Riegrovi
ale nevzdal jsem se ho.
Dr. Bělský: Já myslel, že jste se slova
úplně vzdal; prosím tedy.
Dr. Brauner: Slavný sněme! Již téměř
po. 20 roků zmítá říší rakouskou zvláštní osud,
za tím směrem, aby tato říše ústavním způsobem
znovu byla upravena a s tímto upravením v souhlas
přivedena také práva jednotlivých království
a zemí. Dějiny za tímto směrem dají se
rozděliti na dobu čtverou, z nichž každá má svůj
zvláštní ráz historický a politický. Chci zkrátka
a všeobecně jen naznačiti povahu těchto čtyr
dob. Doba první započala všeobecným hnutím,
které vzniklo na začátku roku 1848 ve Francii,
zdělilo se Italii a střední Evropě a přišlo i v zemích
rakouských, jmenovitě v zemích českých již
v březnu toho roku k plnému vědomí a výrazu.
Hnuti toto mělo tendencí náhlých převratů dosavadního
stavu právního, politického a sociálního;
a poněvadž bylo na prosto oposiční s tehdejším
systémem vládním, mělo charakter revoluční;
a však i při tom šetřeno v zemích českých
ohledů loyalních ve způsobu zajistě povážlivém.
Především vyslovilo se veřejné mínění pro historické
právo, a pro celitost koruny české a její
sloučení s říší rakouskou. Pak zamítnuto jest velikou
většinou obyvatelstva účastenství v parlamentu
mimo říši rakouskou a konečně se objevila
tendence loyalní v tom, že sněm zemský v zemích
českých pozůstal s přivolením obyvatelstva
v starém svém sloučení a sestavení stavovském
a byl toliko rozmnožen poslanci těch tříd obyvatelstva,
které doposud ve starých sněmích neměli
žádného zastoupení, a to na základě svobodných
voleb. Sněm takový řádně svolán jest královským
reskriptem v markrabství moravském v měsíci
dubnu a v máji toho roku v Brně skutečně
rokoval.
K sněmu takovému provedeny byly legálním
spůsobem volby i v království českém. Že sněm
český takto sestavený se nesešel, toho příčina
neležela ani v jeho sestavení, ani v Čechách vůbec
ji hledati lze, tu vystopovati lze od jinud. Tenkráte
již, ač ještě pod. pláštěm loyality započalo
bouření a skutečný odboj v. Uhrách, který se i
zemím německým říše rakouské poněkud zdělil.
Těmto živlům máme co děkovati, že na místě
českého sněmu, který svolán byl na. hrad Pražský,
nastala nám obleženost.
Sněm moravský zůstal osamělý a pozornosť
ústřední vlády byla obrácena toho času jinam,
totiž k odboji v Italii a k zrůstajícímu odboji
v Uhrách; i sama Vídeň rozechvěla se tím tak,
že císař Ferdinand Dobrotivý z Vídně do Innsbruku
ujel. — Pod. takovými auspiciemi byla
svolána říšská rada do Vídně; shromáždění to
na základě svobodných voleb čistě demokratické
beze všeho účastenctví starých stavů zemských,
avšak i bez účastenství zemí vlaských a uherských.
Sněm ústavodárný říšský ve Vídni nevyřídil
než toliko jednu věc, pro opravu sociální ovšem
velmi důležitou; totiž zákonnitým způsobem vyzdvižení
poddanství správy „patrimoniální a vykoupení
a zrušení robot a povinností bývalých
poddaných k vrchnostem. Avšak nové hnutí, opět
pocházející z Uher, způsobilo i ve Vídni vzpouru
a učinilo nemožným další rokování, jakož i po
druhé vypudilo císaře Ferdinanda ze sídla císařského.
Výsledek nejbližší toho bylo opětné svolaní
říšského sněmu do Kroměříže, kde tento
sněm v pracích ústavodarných pilně sice pokračoval,
avšak bez všeho prospěchu, a po bitvě
u Kápolny byl rozpuštěn. Tím se skončila doba
první.
Doba druhá započata jest trojí důležitou