Foto: Jana Noseková 30 3/2000
P ETR O DILLO S TRADICKÝ ZE S TRDIC, starosta Krasoumné jednoty Radeckého pomník – ruka podaná Evropě MOTTO: Radecký, Radecký, to byl hodný pán / svoje vojáky miloval jak sebe sám! Má se Radeckého pomník vrátit do pražského exteriéru, nebo ne? Zkusme si sestavit dva klasické sloupky, pro a proti. PROTI: 1. Stálo by to moc peněz Ale kdepak. Pomník je. Nemusí ho nikdo navrhovat ani odlévat. A je ve vynikajícím stavu. Stačí ho jen dopravit na místo (mimochodem – je rozkládací). Sokl je sice třeba postavit znova, ale to nebude tak drahé (určitě ne tolik jako třeba tramvajová linka na Václavském náměstí v Praze). 2. Na místě, kde pomník stával, dnes jezdí tramvaj Můžeme pomník přesunout (například na to ohavné parkoviště před Sněmovnou). Nebo naopak posunout tramvajovou linku. A proč vlastně Malostranským náměstím vede silnice? Bez aut by tu byl čistší vzduch i dost místa pro pomník. Zkrátily by se poslancům žíly, kdyby museli jít sto metrů pěšky? Pomník lze samozřejmě umístit i na jiné veřejné prostranství, ale přimlouvám se za Malostranské náměstí. 3. Radecký byl pomahač Habsburků... No a? Podobně loajální k Habsburkům byli i Jungmann, Palacký a jiní Čechové, jejichž pomníky si klidně stojí dál. A Prodaná nevěsta zůstává naší národní operou, i když její libreto napsal rakouský udavač. 4. ...a kontrarevolucionář Na školách se učíme o „sjednocování Itálie“ v polovině 19. století jako o čemsi (bez pochybností) správném. Historie však bývá složitější než učebnice dějepisu. Apeninský poloostrov se po pádu Říma rozdrobil na spoustu státečků, osídlených kmeny z celé Evropy. Pak ale ambiciózní Sardinie využila nerovnováhy na vratké houpačce evropské politiky: Francie a Prusko (tradiční nepřátelé Rakouska) po Vídeňském kongresu hledaly příležitost oslabit Habsburky. Proto sardinským králům pomohly obsadit rakouské državy v Itálii. V 19. století ještě bývalo zvykem agresi omlouvat nějakým „vyšším principem“, a tak byl vytvořen italský „národ“ – jako mocenský nástroj. Rakušané cítili, že království Lombardsko- -Benátské (dědičné území Habsburků od roku 1714) je ohroženo, a proto tu roku 1831 jmenovali vojenským guvernérem Radeckého, který se osvědčil v tuhé obraně proti Turkům i Napoleonovi. Radecký úkol splnil (sardinské slavně porazil u Custozzy, 1848 a Novary, 1849) – toť vše. Že násilím potlačoval občanské nepokoje? To Rakušáci dělali před ním i po něm, ale Radecký proti civilistům bojoval nejraději vtipem. Například když italští vlastenci přestali kouřit, aby bojkotovali rakouskou státní tabákovou režii, Radecký nařídil všem vojákům vyjít do ulic se zapálenými doutníky té nejlepší kvality. Vůně tabáku se vzpourou rychle skoncovala... O jeho oblibě nejlépe svědčí to, že i když roku 1857 odešel do výslužby, žil v Miláně až do smrti jako soukromá osoba. PRO: 1. Pusťte ho! Pomník tvořil přirozené centrum Malé Strany, pohledovou dominantu Malostranského náměstí. Jeho odstranění ochudilo exteriér celé Prahy. V Lapidáriu (i v jakémkoli jiném interiéru) pomníku chybí dostatečný odstup. Držet ho pod střechou je prostě nesmysl. 2. Je krásný ...a jedna z nejvýznamnějších památek českého klasicistního sochařství. Připomeňme, že postavu Radeckého modeloval Emanuel Max, rytíř z Wachsteinu (jeho dalším dílem je například sousoší Cyrila a Metoděje z Týnského chrámu), zatímco postavy vojáků vytvořil jeho starší bratr Josef (také sv. Josefa a Jana Křtitele na Karlově mostě). Svou kompozicí „lidské pyramidy“ je pomník unikátní dokonce i v celosvětovém měřítku. 3. Radecký – symbol evropanství Polní maršálek Jan Josef Václav Radecký z Radče (2. 11. 1766 Třebnice – 5. 1. 1858 Miláno), příslušník starého českého rodu, byl především znamenitý voják (po pravdě jeden z mála, které kdy Rakousko mělo). Stejně jako většina slavných českých vojevůdců (kupříkladu Žižka nebo Radola Gajda) bojoval a vítězil v „cizích službách“. Dřívější skvrna je dnes ozdobou; naše vlast je členem NATO a kandidátem Evropské unie. Čeští vojáci budou pod velením cizinců a cizincům budou velet. Radecký byl nejen geniální stratég, ale i polyglot. Na pomníku ho nese na ramenou osm vojáků – alegorie osmi národů císařství. Radecký skloubil mnohonárodnostní rakouskou armádu v jediný monolit a přitom ctil národní odlišnosti svých vojáků. Nechť je tím vzorem pro celou EU. Otázka je zodpovězena. Až vrátí Radeckého, Praha napraví skoro sto let starou klukovinu a vstoupí do nového tisíciletí s očištěným štítem. Pomník se jistě stane i oblíbenou turistickou atrakcí. Pozn.: Připojte se k nám. Dopisem zaslaným do redakce, nebo prostřednictvím naší internetové stránky (www.neon-mag.cz) můžete pomoci svým hlasem k reinstalaci Radeckého pomníku i Vy. 3/2000 31
- Page 1 and 2: Ivan M. Havel, kybernetik. Předpla
- Page 3 and 4: Jan Špaček: Kostlivci v dobře uz
- Page 5 and 6: Zastavujeme chodce na ulicích. Her
- Page 7 and 8: Řád, trh, byznys rozhovor s Petre
- Page 9 and 10: a měl slušný ohlas. Praha v něm
- Page 11 and 12: ři další jsou v Hostivaři. Nejv
- Page 13 and 14: Prague (1992) režie: Ian Sellar he
- Page 15 and 16: Kroniky mladého Indiana Jonese Ně
- Page 17 and 18: Tehdy jsem se rozhodl vydat se do P
- Page 19 and 20: „Pojďme si říct, jak postupuj
- Page 21: Pokud vše dobře dopadne, bude se
- Page 24 and 25: Historie P ETR H AVEL Osudy české
- Page 26 and 27: Foto: Jana Noseková Už brzy po li
- Page 28 and 29: Pomník a jeho historie Malostransk
- Page 32 and 33: Dichtung und Wahrheit Nejsmutnějš
- Page 34 and 35: Knihy... od Seidla A LBERT C AMUS:
- Page 36 and 37: Foto: Jakobi Tadeusz 36 3/2000
- Page 38 and 39: y znamenalo praktikovat ponižujíc
- Page 40 and 41: sbírce, v Tajemných dálkách (18
- Page 43 and 44: (Vybráno z Repoetitoria Oty Karlas
- Page 45 and 46: Vrchní strážm. Bohuslav K.: Odpl
- Page 47 and 48: V. Fremr: Zájezd pražské stráž
- Page 49 and 50: 3/2000 49
- Page 51 and 52: Pražská filmarmonie 3/2000 51
- Page 53 and 54: Sir Charles Mackerras angažmá zde
- Page 55 and 56: Obchodníci si musí svoje zákazn
- Page 57 and 58: tisícovkou jiných žen, ale zatí
- Page 59 and 60: Ano, ne a proč? Ptáme se zajímav
- Page 61 and 62: Bacha na Elvise! Překlad: Tamara V
- Page 63 and 64: Dějiny malby 20. století se odehr
- Page 65 and 66: Nikdy se však nejedná o manýrist
- Page 67 and 68: 3/2000 67
- Page 69 and 70: Juan Gimenez - La caste des Meta-Ba
- Page 71 and 72: to nikdo z nás nevyslovil, bylo n
- Page 73 and 74: Přemysl Rut je extrémně vytíže
- Page 75 and 76: Rutovi: Přemysl, Nina, Adam, Madla
- Page 77 and 78: Něco jiného (Povídka z připravo
- Page 79 and 80: Foto: Jaroslav Ožana Než se tatí
- Page 81 and 82:
Foto: Jarka Wágnerová Olšany. Ve
- Page 83 and 84:
RUSKO Vínečko bílé V posledníc
- Page 85 and 86:
L UDMILA V ACHTOVÁ Pěší výprav
- Page 87 and 88:
také 1928 poprvé uviděl grotesky
- Page 89 and 90:
naděluje světu fantastické barev
- Page 91 and 92:
NOVINKA! Michal Viewegh Nové nápa
Change language