You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Rutovi: Přemysl, Nina, Adam, Madla a Filip<br />
Foto: Hana Rysová<br />
ten typ vztahu, ve kterém bych mohla obstát.<br />
Myslím, že i tobě je jasné, že žiju dobrovolně<br />
v manželství především pro tu rozkoš z dobrého<br />
dialogu, podmíněného oboustranně čistým<br />
svědomím a naprostou věrností. Pak, jak<br />
už oba víme, je možné všechno.<br />
Viděl jsi nebo potkal jsi někdy, ať už v literatuře<br />
nebo v životě, dvojici, do které ses zamiloval,<br />
která rezonovala s tím, po čem toužíš<br />
v manželství především?<br />
Jistě: Blažena a Beneš ze Shakespearova Mnoho<br />
povyku pro nic.<br />
<strong>Martin</strong> čeká na tvou knihu už dva roky. Ty sis<br />
vážně myslel, že ji odevzdáš v září 98? Já ne.<br />
Nedáš věc z ruky, dokud ji nepovažuješ za hotovou.<br />
Ale když je na tom závislá práce dalších<br />
lidí, necítíš se trapně, neřku-li vinen? Proč<br />
slibuješ termíny, o kterých musíš vědět, že<br />
jsou nereálné?<br />
Jiří Šlitr kdysi řekl, že skládání uhlí se od skládání<br />
písní liší tím, že to druhé se nedá časově<br />
odhadnout. Vždycky jsem velmi ctil literární<br />
a umělecké řemeslo a snad díky tomu se zatím<br />
na té volné noze jakžtakž držím. Práce, které<br />
mají blíž ke skládání uhlí než ke skládání písní,<br />
odevzdávám v termínu (teď například jsou<br />
dvě hodiny v noci). Ale pak jsou tu ty druhé<br />
– a u těch opravdu nedovedu odhadnout, kdy<br />
příběh dozraje, past sklapne. Spoléhám se přitom,<br />
že i nakladatel, dramaturg, režisér, který<br />
ode mne chce text, raději přijme dobrý text později<br />
než špatný hned. Už jsem o tom s někým<br />
mluvil: potřebuji k psaní dvě podmínky: mít termín<br />
a nedodržet ho. Neboť právě ta trapnost,<br />
ten pocit viny mě nakonec nutí podstupovat tu<br />
námahu psaní. Když se takhle zavážu, nemůžu<br />
to vzdát. Slíbil jsem kdysi Václavu Königsmarkovi<br />
druhou verzi Snu. Václav Königsmark umřel<br />
před několika lety, ale já pořád vím, že mu tu<br />
hru musím odevzdat. Je to jakýsi klid v neklidu,<br />
ostrov věčnosti v divokém proudu času.<br />
Myslíš už někdy na smrt? Na mou nebo na<br />
svou?<br />
Na tvou. Jako na něco, čeho se nedožiju.<br />
Nebojíš se, že jednou napíšu paměti jako žena<br />
S. K. Neumana?<br />
Nebojím. Když ti v nich neopravím chyby, sotva<br />
najdeš nakladatele.<br />
Však on je někdo rád opraví, aby se dozvěděl,<br />
co jsi byl opravdu zač.<br />
•<br />
3/2000 75