Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Státní filharmonie Brno<br />
řídící dirigentský triumvirát, aby orchestr nepřestal<br />
kvalitativně růst. Nejvíce je však třeba<br />
týmu, který vede ing. Roman Bělor, poděkovat<br />
za u nás nevídaně kvalitní dramaturgii, která<br />
nabízí skvělá díla, často taková, z jejichž uvádění<br />
mívají naše orchestry strach. Navíc dobře<br />
funguje koncertní jednatelství FOK, které se nezabývá<br />
pouze výběrem sólistů a dirigentů pro<br />
vlastní koncerty, ale ještě mimo rámec svých<br />
přímých pracovních povinností zve do Prahy to<br />
nejlepší, co je zrovna ve středu Evropy k dispozici.<br />
Mohli jsme tak v Praze vůbec poprvé slyšet<br />
Messiaenovu Turangal lu v ohromujícím podání<br />
Orchestru Pařížské konzervatoře (únor 1998)<br />
nebo Mahlerovu monumentální „Šestou“ v podání<br />
specializovaného Gustav Mahler Jugendorchestra<br />
(duben 1999).<br />
Pro sjednávání kvalitních hostujících umělců<br />
je důležitá jedna věc: Světová koncertní scéna<br />
se plánuje zhruba na tři roky dopředu. Je známo,<br />
že umělci často žehrají na to, že nejsou<br />
k dostání kapesní kalendáře na více let dopředu<br />
a musejí si je pracně rýsovat. Miláček operního<br />
nebe Magdalena Kožená si v jednom z rozhovorů<br />
posteskla, že by ráda častěji vystupovala<br />
u nás doma. Jezdí ale místo toho po světě,<br />
protože v potřebném předstihu o ni v Česku nikdo<br />
nejeví zájem. V rozhovoru pro Listy festivalu<br />
Moravský podzim 1999 odpovídá dramaturg<br />
festivalu dr. Jiří Beneš, tedy člověk, který je za<br />
plánování programu odpovědný, na otázku, kdo<br />
je tímto stavem vinen: „To ani sám nevím. Ty<br />
hvězdy mají stejně tak hvězdné honoráře, že téměř<br />
nepřicházejí v úvahu.“ A je po starosti!<br />
Ad 5) Kde se dá hrát a kde už ne?<br />
V naší zemi je odpověď jednoduchá: Hrát se<br />
dá kdekoliv. Třeba v DK Vítkovice (Ostrava) nebo<br />
v hluchém plyšovém chlívku (Brno). Jedině<br />
Praha v tomto ohledu nemá problém. Má dvě<br />
velké koncertní síně určené vystoupením symfonického<br />
orchestru libovolného obsazení. Jsou<br />
jimi Dvořákova síň Rudolfina, které je sídlem<br />
České filharmonie, a překrásná secesní Smetanova<br />
síň Obecního domu, jejímž obyvatelem je<br />
orchestr FOK. Oba tyto sály prošly po listopadu<br />
’89 nesmírně nákladnými rekonstrukcemi<br />
a jsou akusticky takřka dokonalé.<br />
Nejvíce se proto nyní hovoří o situaci v Brně.<br />
Po rekonstrukci Besedního domu, který je vhodný<br />
pouze na komorní koncerty a na sledování<br />
a srovnávání zvuků různých typů okolojedoucích<br />
tramvají, přišla na řadu zákonitě otázka<br />
nového velkého koncertního sálu pro Brno. Nemajíc<br />
na takový projekt peníze, chystá se prý<br />
město postavit nezbytné „víceúčelové centrum“,<br />
kde by se snad místo pro sál našlo. V současnosti<br />
se totiž hraje ve zcela nevyhovujícím Janáčkově<br />
divadle, které má spoustu vyloženě<br />
„hluchých“ míst a není schopno v obrovském<br />
a akusticky nedořešeném prostoru náležitě „smíchat“<br />
orchestrální zvuk – i proto zřejmě nikomu<br />
nestojí za to se o nějakou krásu zvuku pokoušet.<br />
Absence kvalitního koncertního sálu s kapacitou<br />
alespoň jednoho tisíce míst je pro Brno<br />
ostudou. Není však snadné tuto situaci řešit.<br />
Pro přímou dotaci ze státního rozpočtu se budou<br />
jen těžko zajišťovat zdvižené ruce poslanců,<br />
pro samotné město Brno jde zase o příliš<br />
velké sousto. Sál, který by byl chloubou města,<br />
regionu i celé Moravy, je totiž typickým projektem<br />
pro regionální rozpočet. U nás však regiony<br />
nejsou a jejich odmítání je na naší politické<br />
scéně velkou módou.<br />
Ad 6) Orchestr jako mediální sousto?<br />
Politické strany jsou nuceny být ke svým voličům<br />
vstřícné, jinak ztratí hlasy ve volbách.<br />
54 3/2000