stáhnout v PDF - Martin Reiner

str. 66 Fantastická čtyřka, str. 67 Slaine
energií – některého z makabrických protivníků,
klasicizující uměřenost obrazu je rázem rozrušena
a postavy bleskově podléhají expresivně
nadsazené, přitom však zcela přesvědčivé pohybové
kompozici. Především právě z hlediska
zachycení figury v pohybu a dramatické skladby
obrazu je Kirby neopakovatelný.
Úhelným kamenem autorova stylu je kresebná
linie. Primárně vždy elegantní, ve vrcholném
období umisťovaná s jistotou, která vzbuzuje
dojem, že kreslíř snad ani neskicoval. Tvar
a současně struktura jeho povrchu, tíže jeho
hmoty i napětí, jemuž je vystavena – to vše sděluje
kresebný náznak. Obrysová linie představuje
u Kirbyho až neuvěřitelně živé médium,
které oduševňuje a naplňuje významem i banalitu.
O tu, mimochodem, není v celkem schematickém
marvelovském kosmu nouze. Jack
Kirby byl jedním z těch několika autorů, kteří
svou invencí tento kosmos během čtyřiceti let
jeho existence posvětili.
Simon Bisley – Slaine
Výtvarník a rocker, vpravdě eruptivní talent,
autor profesionálně činný od roku 1987 v okruhu
britského magazínu 2000 AD. Bisley si vybudoval
na počátku 90. let mezinárodní renomé
zásluhou tří alb fantasy-ságy Slaine (podle scénáře
Patta Millse). Příběhy, jež volně čerpají
z keltské mytologie i doložených historických
faktů, vypráví jejich přímý účastník, skřet Ukko,
poskok a ironizující životopisec mytického válečníka
Slainea. Osobní oportunismus a jízlivý
nadhled vypravěče jsou tu v polarizované proporci
k patosu a brutální přímočarosti hrdiny.
Groteska neustále vyvažuje dramatičnost děje
a spektakulární násilí, oponuje i stvrzuje. Tento
mechanismus není od věci zmínit: paralelní
princip využívá například i Alexandro Jodorovsky,
scénárista Meta-baronů: autoři kompenzují
patos, aby jej umožnili.
To, co nás však zajímá především, je výtvarná
stránka Slainea. Ta představuje vlivný a jedinečný
fenomén. (Dosažitelnou prací, která rovněž,
byť ne v tak expandující podobě, dobře dokládá
Bisleyho virtuózní manýrismus, je album
Rozsudek nad Gothamem, které česky vydalo
v roce 1998 nakladatelství CREW).
Bisley v rámci comics exemplárně ztělesnil
synkretický a syntetický princip postmoderního
umění. Zcela svobodně – ale vždy funkčně
– střídá a obměňuje výtvarné techniky a způsob
přednesu, přesouvá stylové akcenty a s přehledem
cituje od Altamiry až po Jugendstil, aniž by
tím byla jakkoli narušena jednota výsledného
tvaru. Intuice a technická virtuozita, s jejichž
pomocí autor uvádí všechny vyjadřovací prostředky
a komponenty díla do vizuální koherence,
se tu setkávají způsobem, který dává
vzniknout ojedinělé kvalitě.
Sledovat v souvislém reflektujícím pohybu,
jak se na ploše trilogie neuvěřitelně prudce vyvíjí,
zpřesňuje a současně osvobozuje Bisleyho
vyjadřovací schopnost, jak se jeho styl od hyperrealismem
ovlivněné expozice vyhraňuje do
podoby originální syntetizující řeči, je fascinující
zážitek. Od prvního alba série, jež je neuvěřitelně
invenčním průzkumem výrazových
možností skicy, až k expresivnímu a hutnému
malířskému gestu, které ovládá třetí díl. Rovněž
vývoj Bisleyho-koloristy je samostatnou kapitolou:
od tlumených, teple působících škál až
k neméně kultivovaným, ale daleko energičtějším
barevným preferencím, založeným na dynamice
teplých a studených, téměř reflexivních
tónů...
Bisley je jedním z nejvlivnějších výtvarníků
comics 90. let. Jeho epigoni a imitátoři tvoří
bezmála samostatnou školu. Další alba slaineovské
série, jejichž autory jsou jiní výtvarníci,
však zřetelně dosvědčují, jak vysokou kvalitu
Bisley představuje a jak obtížné je se této
kvalitě byť i jen přiblížit.
Vicente Segrelles – El Mercenario
Letošní šedesátník Vicente Segrelles patří
mezi nejvýznamnější postavy španělské školy
66 3/2000