Hroby... A NTONÍN K. K. KUDLÁČ V domě svém velikém i po smrti žiji... Foto: Jarka Wágnerová 80 3/2000
Foto: Jarka Wágnerová Olšany. Velkoměsto mrtvých uprostřed velkoměsta živých. Přebývají tady spolu v přátelském soužití spořádaní měšťáci i rebelové, továrníci, umělci, květinářky, vojáci a malé děti. Snad jenom na takovém hřbitově se může stát, že nedaleko od sebe bydlí slavný pražský flamendr a „advokát chudých“ JUDr. František Uher, autor strašidelných románů Gustav Bambas a neznámá černoška, pohřbená pod nápisem „Zde odpočívá pohanka z Dahomeje“. Někdo má přepychový příbytek, jiný zase propadající se zrezivělý kříž s nečitelným nápisem. Olšany jsou velkoměsto a uprostřed něho stojí palác. Lannova hrobka. Rodinnou slávu Lannů založil Vojtěch Lanna starší (1805-1866), českobudějovický lodní dopravce a podnikatel v oboru dřevařského průmyslu, nazývaný „admirál Vltavy“. Kromě vzestupu vlastní těžařské společnosti se zasloužil o splavnění Lužnice a Vltavy a o stavbu Buštěhradské dráhy a železnice z Liberce do Pardubic. V Kladně založil Vojtěšskou huť, čímž se stal praotcem kladenských dolů a železáren, a spolu s hrabětem Karlem Chotkem stál v pozadí stavby řetězového mostu v Praze. Jeho syn, také Vojtěch (1836-1909), zdědil otcovu prosperující firmu a pokračoval v rodinné tradici jako úspěšný průmyslník a stavební podnikatel (s otcem se podílel na regulaci Vltavy a Lužnice). Daleko známějším se ovšem stal jakožto sběratel a mecenáš umělců. Za mnohé mu vděčil především Josef Mánes a jeho rodina. Angažoval se v různých soudobých podpůrných organizacích jako byla Společnost vlasteneckých přátel umění a Krasoumná jednota, byl členem kuratoria Uměleckoprůmyslového muzea a finančně podporoval i Národní muzeum. Císařem byl za své zásluhy povýšen do šlechtického stavu a na sklonku života se stal doživotním členem panské sněmovny. Bez obou Lannů by zkrátka české devatenácté století nebylo tím, čím bylo. Je jasné, že velkopodnikatelé takového formátu nemohou za života ani po něm přebývat v sídle, které neodpovídá jejich postavení. Mladší Vojtěch si nechal v Bubenči postavit velkolepou vilu, rok po smrti jeho otce byl na světě také projekt rodinné hrobky. V obou případech využil služeb Antonína Barvitia, architekta, majícího za sebou malířskou průpravu a studijní pobyt v Itálii, během něhož vstřebal mnoho z renesanční senzibility, muže silné křesťanské víry. Na pátém olšanském hřbitově vyrostla stavba, jakých na českých pohřebištích není mnoho. Aucun des Maux qui efrayent les hommes na peut plus desormais m’ atteindre et vous me plaignez? Až přejde den, až budu spát, přijď na můj hrob se podívat. Jen podívat a neplač moc, kdo spí, sní každý rád a sladká je ta tichá noc, když přejde den – Vznosné novorenesanční mauzoleum hledí vytlučenými okenními růžicemi do holých korun stromů, klenutý vchod přehrazuje vysoká mříž, přesto už předsíň hrobky zdobí několik graffiti a z klenebních fresek se odlupují cáry. Na reliéfech defilují Kristus, Panna Marie a apoštolové v němém filmu biblických výjevů, doprovázeni latinskými titulky, zvěstujícími život věčný těm, kteří v Něj uvěří. Pravý bok budovy stále hrdě nese erb s okřídleným pádlem a nápisem „Adalbertus Eq. Lanna“. Od sklepních okének až po lomenou střechu, zarostlou trávou a keři, vypadá hrobka jako stará rodinná vila, vytržená z toskánské krajiny, zalité sluncem a přenesená do středu studené a mlhavé země, kde je zima delší než léto. Pozorovatel mimoděk na střeše hledá komín, z něhož by k šedivému pražskému nebi stoupal kouř. Ve skutečnosti jde spíš o posmrtný dvojdomek, protože kromě staršího Lanny, jeho ženy Josefiny, rozené baronky Peithnerové z Lichtenfelsu, a jejich syna Vojtěcha zde spočinul také průkopník železniční dopravy ing. Jan Schebek. Jak píše E. A. Hruška, „obě milionářské rodiny postavily si tak velkou budovu, že by někde na vesnici mohla dobře představovat kostelík“. Mohly si také dovolit zaplatit ty nejlepší umělce své doby – reliéfy vytvořili Ludvík Šimek, Václav Levý a J. V. Myslbek, nástěnné malby František Sequens. Ve stínu Lannovy záhrobní rezidence, přímo proti jejímu vchodu ulehli Josef, Amálie a Quido Mánesovi. Na prostém kamenném náhrobku se třpytí čerstvě pozlacená jména členů umělecké rodiny. Jejich mecenáši už zřejmě jeho dům nikdo neopraví. Musíme jít. Začíná drobně sněžit a vítr mezi náhrobky žene zmrzlé listí. Hrabu hroby Hroby hrabu Hrábě z ruky vyrvu Kdekterému rabu Citáty jsou převzaty z knihy Emmericha Aloise Hrušky Romantické Olšany a ineditní básnické sbírky <strong>Martin</strong>a Friedricha Venkovský hřbitůvek. 3/2000 81
- Page 1 and 2:
Ivan M. Havel, kybernetik. Předpla
- Page 3 and 4:
Jan Špaček: Kostlivci v dobře uz
- Page 5 and 6:
Zastavujeme chodce na ulicích. Her
- Page 7 and 8:
Řád, trh, byznys rozhovor s Petre
- Page 9 and 10:
a měl slušný ohlas. Praha v něm
- Page 11 and 12:
ři další jsou v Hostivaři. Nejv
- Page 13 and 14:
Prague (1992) režie: Ian Sellar he
- Page 15 and 16:
Kroniky mladého Indiana Jonese Ně
- Page 17 and 18:
Tehdy jsem se rozhodl vydat se do P
- Page 19 and 20:
„Pojďme si říct, jak postupuj
- Page 21:
Pokud vše dobře dopadne, bude se
- Page 24 and 25:
Historie P ETR H AVEL Osudy české
- Page 26 and 27:
Foto: Jana Noseková Už brzy po li
- Page 28 and 29:
Pomník a jeho historie Malostransk
- Page 30 and 31: Foto: Jana Noseková 30 3/2000
- Page 32 and 33: Dichtung und Wahrheit Nejsmutnějš
- Page 34 and 35: Knihy... od Seidla A LBERT C AMUS:
- Page 36 and 37: Foto: Jakobi Tadeusz 36 3/2000
- Page 38 and 39: y znamenalo praktikovat ponižujíc
- Page 40 and 41: sbírce, v Tajemných dálkách (18
- Page 43 and 44: (Vybráno z Repoetitoria Oty Karlas
- Page 45 and 46: Vrchní strážm. Bohuslav K.: Odpl
- Page 47 and 48: V. Fremr: Zájezd pražské stráž
- Page 49 and 50: 3/2000 49
- Page 51 and 52: Pražská filmarmonie 3/2000 51
- Page 53 and 54: Sir Charles Mackerras angažmá zde
- Page 55 and 56: Obchodníci si musí svoje zákazn
- Page 57 and 58: tisícovkou jiných žen, ale zatí
- Page 59 and 60: Ano, ne a proč? Ptáme se zajímav
- Page 61 and 62: Bacha na Elvise! Překlad: Tamara V
- Page 63 and 64: Dějiny malby 20. století se odehr
- Page 65 and 66: Nikdy se však nejedná o manýrist
- Page 67 and 68: 3/2000 67
- Page 69 and 70: Juan Gimenez - La caste des Meta-Ba
- Page 71 and 72: to nikdo z nás nevyslovil, bylo n
- Page 73 and 74: Přemysl Rut je extrémně vytíže
- Page 75 and 76: Rutovi: Přemysl, Nina, Adam, Madla
- Page 77 and 78: Něco jiného (Povídka z připravo
- Page 79: Foto: Jaroslav Ožana Než se tatí
- Page 83 and 84: RUSKO Vínečko bílé V posledníc
- Page 85 and 86: L UDMILA V ACHTOVÁ Pěší výprav
- Page 87 and 88: také 1928 poprvé uviděl grotesky
- Page 89 and 90: naděluje světu fantastické barev
- Page 91 and 92: NOVINKA! Michal Viewegh Nové nápa
Change language