Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státní zdravotní ústav

Souhrnná zpráva za rok 2004
metrické výběrové charakteristiky typu medián a kvantil a vyhnout se často nereálným předpokladům
o konkrétním statistickém rozdělení zpracovávaných hodnot. Jednoznačná aplikace navrhovaných
neparametrických charakteristik však není v současné době plně realizovatelná. Důvodem je skutečnost,
že některé normativní či referenční hodnoty jsou prezentovány aritmetickým průměrem,
jehož použití dává obvykle nadhodnocující výsledky. V databázích Systému monitorování jsou
běžně k dispozici všechny typy charakteristik.
Výpočet jednotlivých výběrových charakteristik je limitován počtem hodnot ve zpracovávaném
souboru a při jejich malém počtu jsou uvedeny jen příslušné střední hodnoty (průměr či medián).
U některých monitorovaných kontaminantů (analytů) jsou řady údajů o jejich koncentraci v médiu
(složce životního prostředí či biologickém materiálu) pod mezí stanovitelnosti použitých analytických
metod (tzv. „negativní výsledky“ či „stopová množství“). Pokud je změřená koncentrace
pod mezí stanovitelnosti, je pro výpočet výběrových charakteristik souborů takový údaj nahrazen
hodnotou jedné poloviny udané meze stanovitelnosti (je zaveden předpoklad rovnoměrného rozdělení
hodnot v oblasti pod mezí stanovitelnosti). Tím mohou být získané výsledky nadhodnoceny,
vyjadřují však vyšší míru bezpečnosti než v případě, že by byly považovány za nulové. Často
také dochází k situaci, kdy v sadě měřených hodnot je vysoký počet výsledků pod mezí stanovitelnosti.
Další zpracování takových údajů již může být zatíženo chybou (z hlediska hodnocení
expozic sledovanému faktoru nicméně nepodstatnou, protože se zásadně realizuje ve spodní hranici
rozpětí expozičního limitu). V případě, že počet „negativních“ měření (tj. pod mezí stanovitelnosti)
přesahuje 50 % z celkového počtu vzorků v jedné sadě stanovení, jsou takové údaje o výskytu
analyzovaného kontaminantu popsány většinou jen verbálně a kvantitativní hodnocení výsledků
není prováděno.
Trendy vývoje kvality sledovaných složek životního prostředí a zdravotního stavu jsou v jednotlivých
subsystémech zpracovávány vždy v určitých časových intervalech; jejich hodnocení, které
postihuje případné lineární i nelineární časové průběhy koncentrací či expozic obyvatelstva škodlivinám
ze životního prostředí, je průběžně prezentováno v rámci jednotlivých subsystémů.
3.4 Systém QA/QC
Zabezpečení jakosti (QA – Quality Assurance) a řízení jakosti (QC – Quality Control) práce analytických
laboratoří, které jsou účastníky Systému monitorování, je součástí programů práce samotných
laboratoří za podpory organizací, kterým přísluší. Jedná se o analytické laboratoře, které jsou po
reorganizaci hygienické služby součástí zdravotních ústavů, a dále o soukromé laboratoře a laboratoře
jiných institucí.
Hlavními částmi systému zabezpečení jakosti analýz u laboratoří v Systému monitorování zůstávají
prvky procesu akreditace, které:
• používají standardní operační postupy pro všechny fáze procesu získávání a předávání dat,
• používají referenční nebo certifikované referenční materiály pro vnitřní kontrolu, vedou regulační
diagramy,
• pro vnější kontrolu se účastní programů mezilaboratorních porovnávacích zkoušek (MPZ) pořádaných
v ČR i na mezinárodní úrovni (analýza kruhových vzorků),
• splňují požadavky na vedení dokumentace.
Informace o kontrolní a zajišťovací činnosti garantů jednotlivých subsystémů jsou uváděny v Odborných
zprávách Systému monitorování.
8 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování