Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státní zdravotní ústav

Souhrnná zpráva za rok 2004
byla pouze v 55 případech označena voda jako cesta přenosu. Laboratorně nebo epidemiologicky
však bylo prokázáno, že ani v jednom případě se nejednalo o pitnou vodu ze sledovaných veřejných
vodovodů (tab. 5.1).
5.3 Kvalita pitné vody
Dodržování jednotlivých ukazatelů jakosti pitné vody bylo hodnoceno odděleně pro oblasti zásobující
do 5000 obyvatel (menší oblasti) a nad 5000 obyvatel (větší oblasti).
V roce 2004 bylo provedeno téměř 31 tisíc odběrů pitné vody, při kterých bylo získáno přes 714 tisíc
hodnot ukazatelů kvality; více než 323 tisíc pro větší oblasti a necelých 391 tisíc pro menší oblasti.
Z celkového počtu stanovení bylo zjištěno 1,1 % stanovení s překročením nejvyšší mezní hodnoty
(NMH) a mezní hodnoty (MH) u oblastí větších (zásobujících nad 5000 obyvatel), u oblastí menších
(zásobujících méně než 5000 obyvatel) pak 2,9 % stanovení. Z podrobnějšího členění oblastí
podle počtu zásobovaných obyvatel (viz obr. 5.2a) vyplývá, že četnost nedodržení limitních hodnot
(vztažená k celkovému počtu stanovení příslušného typu limitní hodnoty) klesá s rostoucím počtem
zásobovaných obyvatel. Na obr. 5.2b je znázorněn vývoj jakosti pitné vody dodávané veřejnými
vodovody v posledních třech letech. V uvedeném období (2002–2004) se četnost překročení limitu
zdravotně významných ukazatelů jakosti (NMH) v distribuční síti větších oblastí pohybovala v hodnotách
pod 1 %, v menších oblastech se četnosti nálezů překročení NMH pohybovaly v rozmezí
1,3 %–2 %. Procentuelní rozdělení obyvatel podle počtu nálezů překročení limitní hodnoty je uvedeno
na obr. 5.2c. Téměř 6,3 milionu obyvatel bylo zásobováno pitnou vodou z distribuční sítě,
ve které v roce 2004 nebylo nalezeno překročení limitu žádného ze zdravotně významných ukazatelů.
Na druhou stranu 72 tisíc obyvatel bylo zásobováno vodou, kde bylo překročení NMH nalezeno
v roce 2004 více než desetkrát.
V České republice je 42 % obyvatel zásobováno pitnou vodou vyrobenou z podzemních vod,
30 % z povrchových zdrojů a 23 % ze smíšených zdrojů (viz obr. 5.3). U pitné vody vyrobené
z podzemních zdrojů byla v letech 2002–2004 nacházena relativně nejvyšší četnost překročení
nejvyšší mezní hodnoty.
U oblastí větších, kromě nedodržení doporučeného rozmezí tvrdosti vody nalezeného ve více
než polovině stanovení, byla v roce 2004 nejčastěji překračována mezní hodnota chloroformu
(trichlormethanu) (8,2 %) a železa (7,2 %). Z mikrobiologických ukazatelů jakosti byly s největší
četností překračovány mezní hodnoty počtů kolonií při 36 °C (5,8 %) a počtů kolonií při 22 °C
(1,8 %). Překročení nejvyšší mezní hodnoty u zdravotně nejvýznamnějších ukazatelů bylo nejčastěji
nalezeno u dusičnanů (1,5 %) a pesticidu Atrazin (6 %).
U menších oblastí nebylo dodrženo doporučené rozmezí tvrdosti vody v 71 % stanovení. Časté
překročení mezní hodnoty bylo nalezeno u ukazatelů: pH (15 %), železo (10,6 %) a mangan (6 %),
v případě mikrobiologických ukazatelů u koliformních bakterií (10,3 %) a počtů kolonií při 36 °C
(10,2 %). K překročení NMH zdravotně významných ukazatelů došlo nejčastěji v případě dusičnanů
(6 %) a pesticidů Desethylatrazin (6,4 %) a Atrazin (4,6 %) (obr. 5.4a–c). Ze srovnání zásobovaných
oblastí vyplynulo, že ve větších oblastech jsou četnější nálezy překročení mezní hodnoty
chloroformu a chloritanů, u ostatních ukazatelů jakosti pitné vody jsou limitní hodnoty většinou
překračovány častěji v menších oblastech.
Z hlediska zdravotního rizika se jako nejproblematičtější jeví dusičnany a chloroform. V roce 2004
byl obsah dusičnanů v pitné vodě stanoven v 3768 (99,4 %) oblastech. Ve 235 oblastech se nale-
34 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování