Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Souhrnná zpráva <strong>za</strong> <strong>rok</strong> <strong>2004</strong><br />
Riziko vzniku přídatných případů nádorového onemocnění expozicí karcinogenním polyaromatickým<br />
uhlovodíkům v důsledku nezáměrné konzumace půdy vychází nižší než v případě arzenu.<br />
Hodnoty se pohybují v řádu 10 -7 až 10 -6 . Přijatelná úroveň rizika byla u karcinogenních PAU mírně<br />
překročena ve většině měst u benzo(a)pyrenu, dále u di-benzo(a,h)anthracenu (Liberec, Plzeň,<br />
Rokycany) a benzo(b)fluoranthenu (Jablonec nad Nisou). Hodnoty karcinogenního rizika přívodem<br />
benzo(a)pyrenu z nezáměrné konzumace půdy ve školkách jednotlivých měst obsahuje tab. 11.3b.<br />
Výpočty expozice a rizika byly provedeny podle standardního postupu US EPA, nicméně použité<br />
faktory určující expozici jsou vždy <strong>za</strong>tíženy určitou mírou nejistoty, která může vést, v daném<br />
případě, k přecenění rizika. K faktorům, které mohly vést k nadhodnocení rizika patří různá míra<br />
biologické dostupnosti uvažovaných kontaminantů. Průměrná denní potenciální dávka je zde zároveň<br />
brána jako dávka absorbovaná (neboli 100% vstřebaná), neboť míra biologické dostupnosti<br />
látek obsažených v půdě není podrobně prozkoumána. U odhadu výše karcinogenního rizika i expozice<br />
arzenu přistupuje fakt, že v půdě je stanovován arzen celkový, <strong>za</strong>tímco expoziční limity a<br />
směrnice rakovinného rizika jsou stanoveny pro toxickou formu arzenu, tj. anorganické sloučeniny.<br />
Organické sloučeniny arzenu jsou považovány <strong>za</strong> podstatně méně toxické či netoxické. K faktorům<br />
nejistot odhadu také patří individuální výše nezáměrné konzumace půdy a půdního prachu dětmi,<br />
jakož i ve studiích popisovaná, ale zde neuvažovaná dermální expozice (vstřebání kůží).<br />
11.5 Dílčí závěry<br />
Z výsledků je patrné, že zdravotně významnými anorganickými kontaminanty při nezáměrné<br />
konzumaci půdy mohou být arzen a olovo, jejichž koncentrace překračovaly návrhy limitů pro<br />
nekontaminovanou půdu ve všech městech vždy ve velké většině školek. Pro tyto kovy byl také<br />
zjištěn teoreticky nejvyšší denní přívod při nezáměrné konzumaci půdy dětmi. Relativně vyšší<br />
možné <strong>za</strong>tížení olovem bylo nalezeno v Rokycanech, Jablonci nad Nisou a Teplicích. Vyšší <strong>za</strong>tížení<br />
arzenem bylo nalezeno hlavně v Teplicích, následně ve Strakonicích.<br />
Zdravotní riziko expozice polyaromatickým uhlovodíkům neklasifikovatelným podle US EPA<br />
jako karcinogenní bylo zjištěno nízké. Doporučený maximální obsah benzo(a)pyrenu v nekontaminovaných<br />
půdách, který je považován <strong>za</strong> zdravotně nejzávažnější karcinogenní polyaromatický<br />
uhlovodík, byl překročen ve většině školek. Doporučený obsah benzo(a)anthracenu v půdě byl<br />
překročen pouze ojediněle.<br />
Na základě výpočtu teoretického zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění<br />
v důsledku expozice arzenu při nezáměrné konzumaci půdy byly získány hodnoty v řádu 10 -5 , což<br />
znamená vyšší než přijatelná úroveň rizika ve všech sledovaných městech, s výjimkou Českých<br />
Budějovic, kde byly získány hraniční hodnoty. Také míra pravděpodobnosti zvýšení počtu nádorových<br />
onemocnění v důsledku expozice karcinogenním polyaromatickým uhlovodíkům byla zjištěna<br />
hraniční ve všech deseti hodnocených městech. Z hodnocených polyaromatických uhlovodíků byl<br />
významný benzo(a)pyren, v několika případech di-benzo(a,h)anthracen a benzo(b)fluoranthen.<br />
108 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování
Change language