Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Zdravotní stav a vybrané uka<strong>za</strong>tele demografické a zdravotní statistiky<br />
9. ZDRAVOTNÍ STAV A VYBRANÉ UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ<br />
A ZDRAVOTNÍ STATISTIKY<br />
9.1 Sledování zdravotního stavu obyvatelstva<br />
Zdravotní stav obyvatelstva je v rámci Systému monitorování sledován na základě dotazníkového<br />
šetření nazvaného Studie HELEN – Health, Life Style and Environment. V letech 1998–2002 se<br />
toto šetření uskutečnilo celkem ve 27 městech ČR (první etapa šetření). V roce <strong>2004</strong> byla <strong>za</strong>hájena<br />
druhá etapa šetření. Stejnou metodikou proběhlo opakované šetření v devíti městech <strong>za</strong>pojených<br />
do Systému monitorování (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Karviná, Kladno, Most,<br />
Olomouc, Plzeň, Žďár nad Sá<strong>za</strong>vou). V této kapitole jsou zhodnoceny první výsledky druhé etapy<br />
šetření, která bude dokončena v roce 2005.<br />
9.1.1 Struktura dotazníku a organi<strong>za</strong>ce šetření<br />
Struktura dotazníku pochází z <strong>rok</strong>u 1998 (první etapa šetření), v druhé etapě došlo k rozšíření otázek<br />
věnovaných pohybové aktivitě a ke změně otázek zjišťujících stravovací zvyklosti. Dotazník<br />
obsahoval 70 otázek a byl členěn do následujících oddílů:<br />
• osobní údaje a <strong>za</strong>městnání,<br />
• bydlení,<br />
• osobní anamné<strong>za</strong>,<br />
• rodinná anamné<strong>za</strong>,<br />
• údaje o způsobu života,<br />
• osobní názory, sociální a ekonomické podmínky,<br />
• výživa a stravovací zvyklosti.<br />
V každém městě bylo systematickým náhodným výběrem <strong>za</strong>ručujícím reprezentativnost vzorku<br />
vybráno 800 osob (400 mužů a 400 žen) ve věku 45–54 let. Oporou systematického náhodného<br />
výběru byl registr obyvatel. Vybrané osoby nejdříve obdržely informační dopis, následně byly<br />
kontaktovány ta<strong>za</strong>telem. Ta<strong>za</strong>tel předával dotazník, informoval o významu šetření a prováděl sběr<br />
a kontrolu úplnosti vyplnění dotazníků. Hlavním úkolem ta<strong>za</strong>tele bylo navá<strong>za</strong>t kontakt s vybranou<br />
osobou a přesvědčit ji k účasti, nesměl se podílet na vyplňování dotazníku ani respondenta<br />
ovlivňovat. Ta<strong>za</strong>teli byli pracovníci zdravotních ústavů, případně KHS, a také studenti zdravotních<br />
škol. Ta<strong>za</strong>telé obdrželi písemné pracovní postupy a byli jednotně proškoleni.<br />
Součástí studie bylo také lékařské vyšetření, ke kterému byla pozvána polovina souboru (200 mužů<br />
a 200 žen v každém městě). Vyšetření probíhalo na zdravotních ústavech a jeho organi<strong>za</strong>ce byla<br />
plně <strong>za</strong>jištěna jejich pracovníky. Vyšetření <strong>za</strong>hrnovalo opakované měření krevního tlaku, změření<br />
tělesné výšky, hmotnosti, obvodu pasu a boků a stanovení koncentrace celkového cholesterolu<br />
v krvi.<br />
9.1.2 Metody zpracování údajů z dotazníku<br />
Data byla zpracována jednak souhrnně, jednak zvlášť pro města a obě pohlaví. Výsledky šetření<br />
jsou popsány pomocí relativních četností. Hypoté<strong>za</strong> o shodě procentuálního <strong>za</strong>stoupení hodnocených<br />
kategorií v kontingenční tabulce byla testována pomocí χ 2 -testu nezávislosti. Testy byly<br />
prováděny na hladině významnosti p = 0,05. Uváděná hodnota p < 0,001 znamená statisticky významný<br />
rozdíl mezi muži a ženami, nebo mezi jednotlivými městy.<br />
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 77
Change language