Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Souhrnná zpráva <strong>za</strong> <strong>rok</strong> <strong>2004</strong><br />
12. ZÁVĚRY<br />
Výsledky Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR ve vztahu k životnímu prostředí<br />
<strong>za</strong> <strong>rok</strong> <strong>2004</strong> představují ucelenou standardní sadu informací, které byly získány souborem monitorovacích<br />
aktivit jedenáctého <strong>rok</strong>u provozu. Jsou důležitým materiálem pro řízení a kontrolu<br />
zdravotních rizik pro orgány státní správy i cennou informací pro ši<strong>rok</strong>ou veřejnost, usnadňující<br />
aktivní ochranu zdraví. Svou komplexností představují také podklad pro objektivní informování<br />
ostatních zemí Evropy a celého světa z pohledu obchodních a kulturních kontaktů, neboť dokumentují<br />
míru znečištění sledovaných složek životního prostředí a návazně úroveň zdravotního<br />
stavu české populace.<br />
Jako nejvýznamnější poznatky Systému monitorování lze uvést:<br />
• Nejvýznamnější zdravotní zátěž z ovzduší představují ve sledovaných sídlech látky, jejichž emise<br />
jsou spojeny s dopravou. Jedná se především o suspendované částice frakce PM 10 (v roce <strong>2004</strong><br />
bylo 72 % obyvatel monitorovaných měst vystaveno potenciální expozici překračující imisní<br />
limity), oxid dusičitý (stabilně významná expozice), benzo(a)pyren (koncentrace na většině měřících<br />
stanic dlouhodobě překračují imisní limity) a benzen (koncentrace na některých měřících<br />
stanicích se pohybují kolem imisního limitu). Ostrava a Karviná patří po celou dobu monitoringu<br />
k organickými polutanty nej<strong>za</strong>tíženějším oblastem.<br />
• Toxické kovy se v ovzduší nevyskytují v nadlimitním množství. Jejich zdravotní význam je malý.<br />
• Odhad populačního rizika z venkovního ovzduší v roce <strong>2004</strong> činil 8 přídatných případů na<br />
3,3 milionů obyvatel monitorovaných měst. Největší podíl ze sledovaných karcinogenů na navýšení<br />
rizika vzniku nádorových onemocnění má benzo(a)pyren.<br />
• Mutagenita ovzduší (mutagenní účinky suspendovaných částic) vykazuje vzestupný trend.<br />
• Nejvýznamnější zdravotní zátěž z pitné vody obyvatel ČR zásobovaných z veřejných vodovodů<br />
představují dusičnany a chloroform. Jednoznačně dominuje expozice dusičnanům, jejíž<br />
střední hodnota dosahuje 6 % doporučeného expozičního limitu. Celkem 102 tisíc obyvatel je<br />
zásobováno vodou, kde je překročena roční limitní hodnota pro obsah dusičnanů. Přívod chloroformu<br />
pro populaci ČR byl sice zjištěn jen mírně nad 1 % expozičního limitu, avšak zhruba<br />
půl milionu obyvatel je zásobováno vodou s překročením limitní hodnoty pro obsah chloroformu.<br />
U ostatních zdravotně závažných látek v pitné vodě jsou limitní hodnoty expozice čerpány<br />
jen v omezené míře (do 1 %).<br />
• Konzumace pitné vody může teoreticky přispět k ročnímu zvýšení pravděpodobnosti vzniku<br />
nádorových onemocnění hodnotou řádu 10 -7 , tj. pití pitné vody může způsobit 1–10 přídatných<br />
případů nádorového onemocnění na 10 milionů obyvatel.<br />
• Voda dodávaná 90 procentům obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů obsahuje prospěšný<br />
prvek hořčík v nižší koncentraci než je doporučená hodnota, asi 80 procent obyvatel je zásobováno<br />
pitnou vodou s nikoliv optimálním obsahem vápníku.<br />
• Nebyl zjištěn žádný případ infekčního onemocnění či otravy z požití vody z vodovodní sítě ČR.<br />
• V tržní síti se vyskytují potraviny vyrobené s použitím GM surovin, resp. Roundup Ready sóji,<br />
která je v ČR povolena jako potravina nového typu. Frekvence záchytu stoupá, klesá však podíl<br />
potravin, které by měly být povinně značeny (obsah GMO pod 0,9 %). Z výsledků šetření<br />
výskytu GMO na trhu nevyplývá zvýšené zdravotní riziko.<br />
116 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování
Change language