Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
Souhrnná zpráva za rok 2004 - Státnà zdravotnà ústav
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Souhrnná zpráva <strong>za</strong> <strong>rok</strong> <strong>2004</strong><br />
11. ZDRAVOTNÍ RIZIKA KONTAMINACE PŮDY MĚSTSKÝCH AGLOMERACÍ<br />
11.1 Organi<strong>za</strong>ce monitorovacích aktivit<br />
Subsystém <strong>za</strong>hrnuje monitorování městské půdy s cílem posoudit stupeň zdravotního rizika, vyplývajícího<br />
z expozice toxickým látkám z konzumace půdy a půdního prachu. Do <strong>rok</strong>u 2003 bylo<br />
součástí subsystému také hodnocení expozice mikrobiologickým agens. Vzhledem k tomu, že<br />
největší riziko zvýšené expozice škodlivým látkám z kontaminované půdy je u dětské populace<br />
předškolního věku, byl projekt <strong>za</strong>měřen na hrací plochy mateřských škol.<br />
V roce <strong>2004</strong> byly provedeny odběry a hodnocení kontaminace půdy celkem ve 134 mateřských<br />
školách ve vybraných městech, a to jednak ve městech Systému monitorování – Ústí nad Labem,<br />
Plzni, Českých Budějovicích, Liberci, Jablonci nad Nisou, Šumperku, a dále ve městech Teplice,<br />
Strakonice, Rokycany a Jeseník. Byly pokryty všechny mateřské školy v katastru monitorovaných<br />
měst. Metodika odběru vzorků půdy byla stejná jako v předchozích letech a to do hloubky 10 cm<br />
z pěti odběrových bodů v každé části školky, jež byly vybrány s přihlédnutím k nejčastějšímu<br />
pobytu dětí. Po homogeni<strong>za</strong>ci vzorků z odběrových bodů byla provedena analý<strong>za</strong> kompozitních<br />
vzorků na vybrané škodliviny. Z každé školky tak vznikl jeden kompozitní vzorek, celkem tedy<br />
134 vzorků povrchové půdy.<br />
11.2 Sledované faktory<br />
V každém vzorku povrchové vrstvy půdy na hracích plochách mateřských škol byly sledovány<br />
tyto faktory:<br />
• kovy – olovo, chrom, arzen, kadmium, berylium, vanad, rtuť a měď<br />
• polycyklické aromatické uhlovodíky<br />
– naftalen, acenaftylen, acenaften, fluoren, fenanthren, anthracen, fluoranthen, pyren a<br />
benzo(g,h,i)perylen (neklasifikovatelné jako karcinogeny podle US EPA – ve skupině D)<br />
– chrysen, benzo(a)anthracen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren,<br />
indeno(1,2,3-c,d)pyren, di-benzo(a,h)anthracen (klasifikované US EPA jako karcinogeny –<br />
ve skupině A–C).<br />
Vzorky povrchové půdy byly odebrány a zpracovány podle Standardních operačních postupů vypracovaných<br />
v rámci asociační studie, a to pro odběr, uchování a transport půd, a pro analytická<br />
stanovení vybraných kovů a polyaromatických uhlovodíků v půdách. Vzorky půdy pro chemickou<br />
analýzu byly odebírány v období květen–září <strong>2004</strong>. Analýzy prvků byly prováděny metodou<br />
rentgenové fluorescence (RTF), kromě berylia a rtuti, které byly vyhodnoceny atomovou absorpční<br />
spektrometrií (AAS). Polyaromatické uhlovodíky byly analyzovány metodou vysokotlaké kapalinové<br />
chromatografie (HPLC).<br />
Nalezené koncentrace byly porovnány s návrhem hygienických limitů v novele Vyhlášky MZ<br />
135/<strong>2004</strong> Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity<br />
písku v pískovištích. Byl proveden odhad expozice sledovaným kontaminantům z nezáměrné<br />
konzumace půdy a byla zhodnocena její závažnost.<br />
104 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování
Change language